Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/12

Procházet

Procházet Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments podle vedoucí "BILINSKÁ, Kvitoslava"

Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
  • Alexander N. Skrjabin: Sonata no. V.
    Rossa, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Cílem é bakalářské práce je především lépe pochopit a zařadit A. N. Skrjabinovu pátou sonátu do celkového jeho díla. Též více objasnit složitou strukturální a harmonickou stránku skladby a poukázat na možnosti interpretace páté sonáty. Jako prostředek k tomuto cíli jsem především využil odbornou literaturu (viz prameny), dále názory velkých hudebních osobností s kterými jsem toto téma konzultoval a v neposlední řadě též mé vlastní zkušenosti. Myslím, že mým přínosem může být nový dvojí pohled na věc (jak pohled interpreta, tak pohled skladatele), neboť i v mé osobě se kloubí podobně jako u A. Skrjabina osobnost interpreta a skladatele.
  • B. Javorskij a jeho přínos v interpretaci DTK J.S. Bacha
    Vorobyeva, Evgenia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Daná bakalářská práce si klade za cíl představit Javorského koncepci interpretace Bachova Dobře temperovaného klavíru (DTK) a na jejím základě poté provést interpretační analýzu Preludia a Fugy cis-moll z DTK II. Dle Javorského hudba DTK není jen hudbou čistou a krásnou sama o sobě, ale má i hluboký duchovní obsah. Javorského teorie je zaměřená na zkoumání DTK ve spojení s biblickými náměty, hledá paralely mezi jednotlivými preludii a fugami a protestantskými chorály a rozebírá hudební řeč skladeb DTK jako promluvu jednotlivých symbolů. K analýze Preludia a Fugy cis-moll bylo přistupováno nejen na základě Javorského teorie, ale zároveň také z úhlu pohledu interpreta a jeho intuitivních pocitů. Analýza přispěla k prokázání účelnosti Javorského teorie a poskytla příležitost ukázat možnost využití Javorského teorie při interpretaci Bachových děl. Předkládaná práce může jak interpretům, tak pedagogům poskytnout doplňující praktický návod, s jehož pomocí je možné podrobně odkrýt proces Bachova hudebního myšlení.
  • Hatsumi Saitoh: Magisterský koncert
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Historie vážné hudby a hudebního vzdělávání v Japonsku
    Norioka, Mao
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Tato diplomová práce se věnuje dějinám a vývoji hudební a klavírní výuky v Japonsku a rozebírá jednotlivé teze jako principy didaktiky klavírní hry. Dějiny vážné hudby v Japonsku jsou především z náboženských a politických důvodů poněkud vágní. Práce uvádí možné příčiny, proč ve velmi krátké době došlo i tak k velkému rozvoji vážné hudby, která se nakonec stala integrální částí japonské kultury s vlastní tradicí. Druhá část práce analyzuje a interpretuje klavírní školu Beaty Zieglerové a knihu Ruský pianismus, která je v Japonsku momentálně mezi studenty klavíru velmi populární. Cílem rozboru jsou především přínosy a záporné stránky různých metod hraní ve spojení s Japonskou kulturní povahou.
  • Hudební výchova v Japonsku
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Po roce 1868 Japonsko přijalo evropský moderní systém, i v oblasti vzdělání. Západní hudba je součástí školního systému a díky tomu se začala rozšířit. Japonský školní systém klade velký důraz na všeobecné vzdělání, zatímco odborné vzdělání je málo rozvinuto. V dnešním Japonsku je možné získat odborné vzdělání v rámci školního vzdělávání od věku 16 let. Nyní existuje mnoho hudebních škol a příliš mnoho studentů se také specializuje na západní hudbu. Avšak praktická výuka hry na nástroj není zaměřena na výchovu "profesionálních" hudebníků, a úroveň na hudebních školách v Japonsku je velmi rozdílná. Lze říci, že japonská hudební škola zcela ustrnula. V posledních letech je usilováno o školní reformy, nejenom reformy osnov a oborů ale i rozšíření hudebních žánrů. Jednotlivé hudební školy uplatňují různé postupy v rámci úsilí přilákat studenty.
  • Interpretační tradice a analýza skladby ”Pan” od Vítězslava Nováka
    Brizhaneva, Tatiana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Cílem této diplomové práce je všestranná a zevrubná analýza programové Básně v tonéch Vítězslava Nováka „Pan“ opus 43. Tato práce současně představuje perlu českého klavírního repertoáru. Jen málo klavíristů zařazovalo toto dílo do svých programů pro jeho délku trvání a technickou obtížnost. Přesto by, díky svéráznosti, bohatosti harmonických a melodických zdrojů i kvalitě propracovanosti detailů, klavírní hudba Vítězslava Nováka zasloužila mnohem častějšího provedení v koncertních sálech. Autorka se opírala hlavně o české tištěné zdroje, například monografie a sborníky statí o Novákovi, jeho biografické poznámky a pokusila se tak nashromáždit do jednoho celku informace o vzniku myšlenek „Pana“, historii jeho tvorby a o úspěšných interpretech tohoto jedinečného cyklu. Jako cenný materiál pro srovnávací analýzu různých interpretací posloužily nahrávky Františka Maxiána, Františka Raucha, Martina Vojtíška, Margaret Fingerhut a nahrávka Orchestru slovenské filharmonie pod řízením Zdeňka Bíleka. Pro tuto práci autorka použila i vlastní pozorování, které získala během studia a interpretace „Pana“ a představila analýzu formy celého díla.
  • JAPONŠTÍ KLAVÍRNÍ PEDAGOGOVÉ
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Japonci si v posledních sto letech vybudovali své postavení na světové hudební scéně, především evropské. Rychlý vzrůst zaznamenala především hra na klavír a s tím souvisejícím klavírní školy, metodika a pedagogika. Tato práce se zabývá historií klavírní pedagogiky a představiteli ovlivńující její rozvoj. V Japosnku vládne silná touha dohnat evropskou úroveń a začalo nekritické přejímání evropské hudby. Japonci začali rovnou imitovat evropskou hudbu, i když neprožívali umělecký přednes a nezabývali se jejím základem a tradicí. Před druhou světovou válkou začala přibližovat Japonce k opravdové evropské hudbě jejich pilnost a uctivost. Avšak po válce směr pedagogiky vedl někam jinam. Touha po úspěchu na soutěži vedla k přehánění mechanického prstového cvičení, následně vznikla řada nemuzikálních klavíristů. Dnes se Japonci snaží vyřešit tuto problematiku a už se objevují kladné výsledky.
  • Jelena Bečejac - lMagisterský koncert
    Bečejac, Jelena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-03
  • Klavírní dílo S. Rachmaninova se zaměřením na cyklus Moments Musicaux.
    Švehláková, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-06
    Tato práce pojednává o skladateli Sergeji Vasiljeviči Rachmaninovi. Obsahuje stručný životopis a soupis jeho klavírního díla. Hlavní část práce je zaměřena na klavírní cyklus Moments musicaux, který se skládá ze šesti skladeb. Je zde uveden formální rozbor díla, doporučení ke hře cyklu a možnosti jeho nácviku. Závěrečná část práce je věnována nahrávkám cyklu. Obsahuje seznam interpretů, kteří dílo nahráli a srovnání tří vybraných nahrávek: Alaina Lefévra, Victora Ryabchikova a Nikolaie Luganského. O každém z nich jsou též uvedeny základní informace.
  • Koncert
    Bečejac, Jelena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • M.P. Musorgskij a jeho klavírní cyklus Obrázky z výstavy
    Gavrilova, Iuliia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Bakalářská práce M. P. Musorgskij a jeho klavírní cyklus Obrázky z výstavy s podtitulem: interpretační analýza je podrobným pojednáním o díle z hlediska klavíristy. Popisuje okolnosti vzniku skladby a její inspirační zdroje, stěžejními kapitolami jsou však analýzy jednotlivých částí cyklu. Skladby rozebírá jednak z pohledu hudebně-teoretických disciplín: základní formální analýza; především se však soustředí na analýzu interpretační. Detailně se tedy zabývá řešením obecných technických požadavků, ale i konkrétních problémů, jako například volby prstokladů nebo tempa. Rozbor se přitom výrazně opírá o autorčiny vlastní interpretační zkušenosti. Cílem práce je upozornit na více jednotlivých detailů klavírního originálu tohoto cyklu a případně tím usnadnit studium této skladby budoucím interpretům.
  • Martina Maixnerová - pedagog a koncertní umělkyně
    Pelcová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Předmětem této práce je osobnost pianistky a vynikajícího pedagoga Martiny Maixnerové, která díky emigraci upadla v zapomnění. Seznámíme se s jejím životním příběhem , koncertním působením i pedagogickými úspěchy. Dotkneme se i osobnosti výzmaného houslisty Pavla Prantla, který se stal jejím životním partnerem a to jak v osobním, tak i v profesním životě.
  • Moderní výuka hudební nauky
    Švehláková, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato práce se zabývá moderním způsobem výuky hudební nauky, jehož autorkou je Irena Kršková. Tato žena celý život pracovala jako učitelka hudby, přičemž největších úspěchů dosáhla při výuce hudební nauky a intonace. Její snahou bylo nejen naučit žáky co nejvíc, ale především je pro hudbu nadchnout. Práce začíná životopisem Ireny Krškové, největší prostor je však věnován její progresivní metodě výuky hudební nauky. Kršková napsala velice pokrokovou školu hudební nauky a vymyslela mnoho učebních pomůcek, které zjednodušují a zpestřují výuku. Navíc založila kurz pro učitele Potštátský houslový klíč, o kterém se zde také zmiňuji. Ten slouží k pochopení její metody.
  • Saitoh Hatsumi Bakalářský koncert
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Semjon Bendickij a jeho vliv na klavírní pedagogiku Saratova
    Vorobyeva, Evgenia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Semjon Solomonovič Bendickij je mimořádná osobnost klavírního umění v Saratově. Bendickij byl klavírista, dirigent a zapálený pedagog, který valnou měrou přispěl k rozvoji klavírní školy Saratovské státní akademie. Během celého života rozvíjel klavírní umění v různých oblastech Sovětského svazu a stal se zakladatelem jedné z nejvýznamnějších regionálních klavírních škol. Cílem této diplomové práce je ukázat roli a vliv S. Bendického v historii klavírní hry v Saratově, zanalyzovat jeho pedagogické a interpretační principy a ohodnotit jeho přínos jako pedagoga k rozvoji hudebního umění města Saratova. Pro Bendického byla charakteristická improvizace a otevřenost novým řešením, a také spontánnost a nepředvídatelnost. Nekonečná zvídavost a erudice ve všech sférách jeho činnosti, víra ve studenta a empatie spolu s přiměřenou přísností přitahovaly mladé talenty a inspirovaly je k tvrdé práci. Pedagogická činnost S. S. Bendického a jeho studentů představuje nejlepší tradice Saratovské klavírní školy, které nejen neztratily svůj význam, ale mohou výrazně obohatit výuku soudobé klavírní pedagogiky v Saratovské oblasti.
  • Sergej Dorenskij a jeho vliv na ruskou klavírní pedagogiku
    Gavrilova, Iuliia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Diplomová práce „Sergej Dorenskij a jeho vliv na ruskou klavírní pedagogiku“ se zaměřuje na analýzu přínosu profesora Dorenského pro rozvoj ruské klavírní pedagogiky a interpretačního umění. Práce popisuje Dorenského pedagogickou činnost, jeho hlavní cíle a metody, které používal při výuce svých studentů, s důrazem na kontinuitu tradic a význam jeho vztahu s předními pedagogy minulosti, jako byl G. Ginzburg. Dále se práce zaměřuje na Dorenského schopnost rozvíjet silné stránky a individualitu každého interpreta, což činilo jeho třídu a pedagogiku unikátními. Výsledky ukazují, že Dorenského odkaz představuje nejlepší tradice ruské klavírní školy a může sloužit jako inspirace pro budoucí klavíristy a pedagogy. Práce se opírá o dostupné rozhovory, nahrávky a literaturu.
  • Současné klavírní školy
    Bečejac, Jelena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-03
    Ve své magisterské práci se zaměřuji na rozbor klavírních škol které používam ve své pedagogické praxi a které považuji za velmi vhodný materiál pro vyučovaní hry na klavír v počátečném stadiu. Jsou to Nová klavírní škola Zdeny Janžurové a Milady Borové, Evropská klavírní škola Fritze Emontse a Klavírní školičky autorky Miroslavy Lili Petrović.
  • Vasilije Mokranjac a jeho klavírní tvorba
    Bečejac, Jelena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Tato práce popisuje život a klavírní dílo Srbského hudebního skladatele Vasilije Mokranjac. Nejprve se zabývám životopisem a charakteristikou jeho kompozičního stylu. Má práce zahrnuje stručný popis každé skladby.
  • Zdeňka Švehláková: Bakalářský koncert
    Švehláková, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07