Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/12

Procházet

Procházet Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments podle vedoucí "HORA, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • 2. varhanní sonáta Paula Hindemitha
    Čmerdová, Irena
    (1996)
    Datum obhajoby: 1996
  • Josef Coufal Bakalářský koncert
    Coufal, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Josef Prediger
    Hanuš, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Práce se zabývá dílem významného varhanáře 19. století Josefa Predigera. Přihlédnuto je především k tvorbě jeho předchůdců, rodu Tauchmanů. Ti byli podobně jako později Prediger významní v 17. a 18 století. Práce může pomoci varhaníkům, kteří hrají na historické nástroje a chtějí poznat styl práce tohoto varhanáře, jeho dispoziční zásady a zvukové principy. Součástí práce je i výčet nástrojů v regionu Podkrkonoší a Liberecka. Uvedeny jsou také některé významnější dispozice varhan. Zdůrazněn je také vliv ceciliánské reformy na stavbu varhan.
  • Juan Baptista Cabanillés a jeho varhanni tvorba
    Husinecká, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá španělskou varhanní tvorbou, zejména pak životem a dílem J. B. Cabanillése. Jeho dílo je zde uváděno ve srovnání s ostatními španělskými autory s přihlédnutím ke specifickým rysům, kterými se díla J. B. Cabanillése vyznačují. V souvislosti s tím je třeba zmínit také hudební formy 16. a 17. století, ketré jsou charakteristické nejen pro varhanní tvorbu, ale i pro jiné nástrojové obsazení. Nejvýznamnější formu představovalo tiento, jež pro svou variabilitu a rozmanitost druhů skýtalo možnost komplexního tvůrčího vyjádření. Jedna z kapitol se tudíž věnuje výkladu vývoje a jednotlivými druhy tienta. Teoretický výklad je doplněn notovými úryvky skladeb. V kontextu se španělskou vahanní hudbou 16. a 17.století je nezbytné úvést stavbu varhan a její specifika s ohledem na ojedinělý zvukový charakter.
  • Koncert
    Hanuš, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Koncert
    Bastlová, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Linda Čechová Sítková Magisterský koncert: P.Eben cyklus Job
    Čechová Sítková, Linda
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Varhanní koncert v průběhu staletí
    Bastlová, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Práce s názvem Varhanní koncert v průběhu staletí pojednává o vývoji evropské varhanní koncertantní tvorby, shrnuje nejdůležitější fakta z oblasti dějin varhanářství a varhanní literatury, vývoje hudební formy a instrumentace. Příloha obsahuje abecedně seřazený seznam existujících i nedochovaných koncertantních děl pro varhany a orchestr.
  • Varhany v díle Jana Bernátka
    Čechová Sítková, Linda
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Absolventská práce obsahuje podrobnější náhled na komposice Jana Bernátka.Cílem je v obraze tvorby představit méně známého současného autora,který v podstatné části svého díla hojně využívá varhany.
  • Varhany v díle Jana Hanuše
    Čechová Sítková, Linda
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Předkládaná práce je koncipována jako představení osobnosti skladatele, nakladatele a vzácného člověka Jana Hanuše, s výchozím zaměřením na tvorbu určenou pro sólové varhany i pro varhany jako doprovodný nástroj. Úvodní kapitola je věnována životopisu a obecné skladatelské i nakladatelské čonosti J. Hanuše. Další část práce se zabývá skladbami duchovními a liturgickými, ve který se varhany vyskytují jako zmíněný doprovod (7 mší, kantáty, oratoria, písňová tvorba atd.). Sleduje míru a způsob jejich využití, vývoj skladatelovy hudební řeči, charakteristické rysy Hanušovy varhanní stylizace. Závěrečná část zpracovává sólové varhanní skladby (Suita lirica, Contemplazione, Sonáta Ommagio a Michelangelo, Preludia) a vrcholí v rozboru Sinfonie concertante, jako v dílu nejznámějším a nejreprezentativnějším.
  • Varhany v symfonické tvorbě Miloslava Kabeláče
    Coufal, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tématem práce jsou dvě symfonická díla Miloslava Kabeláče (1908 - 1979), kde se uplatňují varhany: III. symfonie pro žestě, tympány a varhany a VIII. symfonii, "Antifony", pro soprán, dva smíšené sbory, bicí nástroje a varhany. První kapitolu tvoří stručné seznámení s životem a dílem jedné z význačných postav české hudby 20. století - s Miloslavem Kabeláčem. Další dvě kapitoly jsou již věnovány příslušným dílům. Velký důraz je kladen na jejich rozbor, který umožňuje proniknout do skladatelova tvůrčího záměru. Poslední kapitola obě díla srovnává.
  • Veronika Husinecká Bakalářský koncert
    Husinecká, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Vznik a vývoj varhanního pedálu
    Soumarová, Blanka
    Datum obhajoby: 1993