Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/12

Procházet

Procházet Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments podle vedoucí "KRAJNÝ, Boris"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 24
  • 7. sonáta Sergeje Prokofjeva
    Tichá, Pavla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
  • Bedřich Smetana - inspirace Shakespearem se zaměřením na skladbu Macbeth a Čarodějnice
    Suchánková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Diplomová práce se zabývá klavírní skicou Macbeth a čarodějnice od Bedřicha Smetany. Nejprve je čtenář seznámen s životním příběhem B. Smetany, v němž je zachycen rozhodující moment pro napsání této skladby. Inspirace Williamem Shakespearem je dána do širší souvislosti s ohledem na Smetanovu tvorbu, přičemž je porovnáno, do jaké míry Smetana sledoval Shakespearovu literární předlohu. U skicy Macbeth a čarodějnice jsou uvedeny různé výklady hudebního obsahu. Skice se v Čechách dostalo čtyř revizních zpracování, 1912 revize Jindřicha Káana z Albestů, 1924 revize Romana Veselého, 1961 revize Václava Štěpána a 1981 revize Jana Novotného. Dvě poslední revize byly podrobeny detailnímu srovnání a byly zjištěny četné rozdíly v tempových označeních, notovém zápisu, zápisu pedalizace, dynamiky a prstokladu, v neposlední řadě byly dokonce zjištěny chyby a následně bylo navrženo jejich odstranění. Závěr diplomové práce tvoří doporučení ohledně nacvičení skladby z mé vlastní interpretační praxe.
  • Fenomén Barvy
    Čáp, Rebecca
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Ve své diplomové práci budu pojednávat o barvě. První kapitola pojednává o barvě z hlediska historického, o vývoji barevných varhan a o psychologických vlastnostech jedenácti základních barev. Tématem druhé kapitoly je poměrně vzácný jev známy pod jménem Synestezie - což je neurologická kondice umožnující vnímat barvy při poslechu hudby, nebo při čtení písmen čí čísel. Někteří skladatele, hudebnící a spisovatele měli tuto schopnost. Budu podrobnější pojednávat o dvou skladatelech pro které měla barva prominentní roli v jejich kompozicích: Alexander Skrjabin a Olivier Messiaen. Třetí kapitola pojednává o velkém "malíři hudby" Claudem Debussym, který vytvořil nesmírně koloristická díla a který měl velký zájem o vizuální umění. V poslední kapitole budu pojednávat o různých pianistech a o jejich názorech na klavírní zvuk a na produkci barev a témbru. Přílohy obsahují tabulky ilustrující psychologických vlastnosti tónin a různé kontrastující analogie barev a tónin. Zde také najdeme mnoho nákresů a fotografií.
  • Fenomén barvy klavírního tónu
    Jurčík, Vlastimil
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Práce přináší rozřešení zásadní otázky, jak se můžeme objektivně dívat na proměnu barvy tónu klavíru pomocí modifikace úhozu klavíristy. Cílem je provést čtenáře tolika souvislostmi, aby pochopil podstatu tohoto jevu a nespoléhal se pouze na povrchní úsudek. K tomu je nutné najít základní elementy, prozkoumat je a poté je složit do výsledného slyšeného obrazu. Cesta vede od nutného pochopení pojmu barvy tónu přes rozbor mechanické části klavíru až k psychologii vnímání posluchače. Pro podložení některých logických úvah zmíníme také výsledky moderních výzkumů, které však náš logický úsudek nemohou nahradit.
  • J. Brahms - Sonáta f moll op. 5
    Stráňavský, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Bakalárska práca J. Brahms – Sonáta f moll op. 5 obsahuje 4 kapitoly. Prvá kapitola práce obsahuje stručný životopis J. Brahmsa do publikácie Sonáty f moll op. 5. Druhá kapitola práce je stručný formálny rozbor, v ktorom sme sa snažili poukázať najmä na dôležité formotvorné prvky, ktoré okrem svojej teoretickej funkcie aj celkovo ovplyvňujú výslednú interpretáciu sonáty. V tretej kapitole rozoberieme sonátu z interpretačného hľadiska s čo možno najväčšou objektivitou. V štvrtej kapitole rozoberáme tri nahrávky sonáty f moll, a to nahrávku Waltera Giesekinga, Artura Rubinsteina a Radu Lupuho. Práca môže slúžiť ako pomocná literatúra pri štúdiu Brahmsovej Sonáty f moll.
  • J. Iršai - Přehled života a díla
    Stráňavský, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Diplomová práca J. Iršai – Prehľad života a diela obsahuje 6 kapitol. V prvej sme hovorili o živote J. Iršaia v Rusku, poukázali sme aj na negatívny vplyv sovietskeho režimu na život umelcov. V druhej kapitole sme hovorili o J. Iršaiovi už po jeho emigrácií na Slovensko. Tretia kapitola sa celá venovala tvorbe J. Iršaia, štvrtá len jeho cyklu Listy Ofodurovi. Piata kapitola je venovaná klavírnej tvorbe J. Iršaia. V šiestej kapitole sme robili rozbor vybranej tvorby J. Iršaia – a to klavírnych skladieb Tasaufi a druhú klavírnu sonátu Sny môjho detstva. Poslednú kapitolu sme venovali problémom, ktorým musia súčasní autori čeliť.
  • Jurčík Vlastimil: Magisterský koncert
    Jurčík, Vlastimil
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Karel Vrtiška: Bakalářský koncert
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
    Suchánková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin. Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
  • Klavírní dílo Roberta Schumanna s přihlédnutím k jeho sonátám
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    V úvodu zdůvodňuji své rozhodnutí pro výběr tématu své bakalářské práce. Druhá kapitola pojednává o životě skladatele Roberta Schumanna, podkapitoly jsou věnovány manželce Claře Schumannové a klavírnímu dílu obecně. Třetí kapitola je zaměřena na Schumannovy klavírní sonáty, v podkapitolách je pak jejich podrobnější rozbor. V závěru shrnuji podstatu a význam Schumannova díla.
  • Klavírní literatura ve tvorbě estonských skladatelů 20. a 21. století
    Janíková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Hlavním cílem této diplomové práce je rozšířit povědomí o estonské hudbě a jejích autorech. Přiblížit charakter a styl děl skladatelů, kteří v této pobaltské zemi žili nebo dodnes žijí. Seznámit čtenáře s hudebními autory, kteří hýbou kulturním děním v Estonsku, ale i mimo něj. Je to země velmi umělecky plodná a může být pro nás v lecčem inspirací. Na začátku bych se chtěla stručně pozastavit u historie a vývoje hudebních tendencí estonské kompoziční školy. Dále pak uvést několik hlavních představitelů a tvůrců 20. a 21. století a pozastavit se u obzvláště významných a zajímavých děl. Práce by měla sloužit jako jakýsi přehled estonské klavírní literatury a snad bude inspirací pro interprety, kteří si chtějí rozšířit obzory a obohatit repertoár o poněkud neznámou, ale nádhernou a kvalitní hudbu.
  • Koncert
    Smitková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Koncert
    Čáp, Rebecca
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-14
  • Prokofjev a film
    Janíková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Tématem této bakalářské práce je tvorba Sergeje Prokofjeva pro filmové plátno z doby 30. a 40. let 20. století. Primárně se zabývá analýzou snímku Alexander Něvský, na kterém jsou demonstrovány charakteristické rysy jeho filmových doprovodů a stylu tvorby vůbec. Zároveň je jeho dílo zasazeno do kontextu dějin Sovětského svazu za vlády totalitního vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Práce je snahou podat ucelený přehled snímků, na kterých se Prokofjev podílel, a okolností, které jeho práci ovlivňovaly.
  • Proměny klavírní estetiky
    Jurčík, Vlastimil
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Práce mapuje souvislosti mezi estetikou a klavírním uměním tak, aby bylo možné uvědomit si pokud možno všechna úskalí práce na interpretaci klavírních děl, za účelem přenosu jejich podstatné, tedy estetické povahy. Po ohledání základního materiálu v obecné kapitole o estetice, vybírající z této nauky to podstatné, co bude k pochopení dalších kapitol potřeba, následuje průzkum proměn specifické estetiky klavírní, rozdělený do tří základních pohledů. Interpret, posluchač i pedagog se ve svých rolích dotýkají stejných problémů, ale dívají se na ně z jiných úhlů. Pochopení těchto odlišností a specifických principů uvnitř jednotlivých oblastí může pomoci v jejich vzájemné komunikaci. Poslední kapitola, o komunikaci, se tedy zaměří opět na celek, ve kterém tyto úhly pohledu existují vedle sebe a zachovávají umění živou součástí člověka.
  • Pronikání západních vlivů do japonské hudby.
    Yoshimura, Yuka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Pracovala jsem s tématem "pronikání západních vlivů do japonské hudby". Přestože je evropská vážná hudba dnes v Japonsku velmi populární, setkali se s ní Japonci poprvé až v 15. století. Zajímalo mě, jaká hudba se těšila oblibě a jak se dostávala do Japonska. Určila jsem si tři důležitá historická období, ve kterých do země pronikala cizí hudba. Podrobně jsem se zabývala každým z nich. Myslím, že hlavně díky mnoha výjimečným osobnostem z Evropy, Ameriky i Japonska se podařilo celou společnost s vážnou hudbou seznámit a zajistit ji trvalou oblibu.
  • Radka Hanáková, Bakalářský koncert
    Hanáková, Radka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Rozbor sonáty h moll a zasazení do kontextu Chopinovy tvorby
    Myšíková, Marie-Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá zejména hudebním rozborem Chopinovy třetí sonáty h moll op. 58. První kapitola nese název „Charakteristické rysy Chopinovy tvorby a vliv současníků“ a je rozdělena do dvou podkapitol. V úvodu celé části je popsán Chopinův život. V první podkapitole se bakalářská práce věnuje výčtu Chopinových děl a to jak pro sólový klavír, tak pro dva klavíry či orchestr. Druhá podkapitola zkoumá obecné znaky Chopinovy tvorby, rysy jeho osobnosti či okolnosti komponování některých děl. Druhá kapitola se již celá zabývá rozborem sonáty h moll op. 58, kde každé větě patří jedna podkapitola. Závěrem je obsažena i podkapitola věnující se kontextu této sonáty v Chopinově celkové tvorbě.
  • Tréma u klavíristů a její prevence ve vz dělávacím systému Definice a prevence trémy
    Stevanović, Ena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Tréma nebo strach od veřejného vystupování je zvláštní forma úzkosti, která se objevuje u hudebníků kdyţ musí vystupovat před publikem. Její obvyklé příčiny jsou konkurenční povaha povolání, touha k dokonalé interpretaci, blízkost kritiků a posluchačů, silná potřeba, aby se kontrolovali přesně ty mentální funkce, na které tréma nejvíce působí (pamět´, koncentrace, svalová koordinace). Mnozí autoři se domnívají, ţe kognitivní faktory jsou nejdůleţitější pro vysvětlování úzkosti, hlavně negativní automatické myšlenky které se objevují těsně před vystoupením.Takovéto disfunkční myšlenky deformují realitu, emotivně znepokojují a ničí umělecký výkon hudebníka. Jako nejúčinější řešení tohoto problému se v literatuře uvádí psychologická péče a konzultace (identifikace emocí a myšlenek před vystoupením) a krátkodobá a dlouhodobá organizace cvičení. Ve vzdělávacím systému se zdůrazňuje význam správného cvičení paměti a rozvíjení hudebních představ.