Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/12

Procházet

Procházet Katedra klávesových nástrojů / Department of Keyboard Instruments podle vedoucí "LANGER, Miroslav"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 26
  • Bedřich Smetana
    Hranická, Xenie
  • Dílo Maurice Ravela pro sólový klavír
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Ve své práci jsem se zaměřila na Ravelovo klavírní dílo, a to pouze pro sólový klavír. S popisem jednotlivých skladeb postupuji chronologicky, tedy podle roku jejich vzniku, počínaje Ravelovou ranou tvorbou a konče jeho vrcholnými díly. poněkud podrobněji se zabývám Sonatinou, které věnuji samostatnou kapitolu. Na samém úvodu práce pak předkládám Ravelův krátký životopis. Další kapitola je věnována stručnému přehledu společenské situace ve 2. polovině 19. století a na počátku století 20., a to zejména na poli hudebním. Dále se věnuji podrobněji již jen výše zmíněnému dílu pro klavír na dvě ruce.
  • J.Brahms - Drobné klavírní skladby s přihlédnutím k intermezzům
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    V této diplomové práci s názvem J.Brahms - drobné klavírní skladby, se zaměřuji na poslední opusy klavírních skladeb, zejména na op. 117. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první stručně přiblížím autorův život a jeho nejvýznamnější kompozice. Poté se zmíním o okolnostech, souvislostech a významu pojmu klavír ve skladatelově tvorbě, zároveň také o výrazových prostředcích, které jsou pro Brahmse typické. Dále uvádím kompletní přehled tvorby pro tento nástroj, díla menších forem popisuji více do detailu. Nejobšírněji se zabývám pozdním klavírním opusem Tři intermezza, op. 117, kde rozebírámjednotlivé skladby více dopodrobna. Práci uzavírá kapitola věnovaná vůbec posledním klavírním dílům Brahmsova hudebního odkazu.
  • Jana Sedláčková: Bakalářský koncert
    Sedláčková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klára Nedorostová: Magisterský koncert
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klavír v tvorbě Césara Francka
    Volková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato magisterská diplomová práce pojednává o klavírní tvorbě Césara Francka. Je rozdělena do šesti kapitol. Po krátkém úvodu, kde autorka zdůvodnuje volbu tématu, následuje kapitola, která je věnována životu a osobnosti tohoto skladatele. Další tři kapitoly se již podrobněji zabývají jednotlivými klavírními díly, a to nejprve skladbami pro sólový klavír, poté skladbami pro klavír a orchestr a nakonec komorními díly s klavírem. Největší pozornost je zaměřena na Symfonické variace pro klavír a orchestr a Sonátu A dur pro klavír a housle. Za závěrem, který je stručným shrnutím celé práce, je umístěn ještě katalog všech Franckových skladeb (díla s klavírem jsou zvýrazněna) a seznam použité literatury.
  • Klavírní dílo F. M. Bartholdyho s přihlédnutím ke Koncertu op.2, č.1 G moll pro klavír a orchestr
    Loskotová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu skladatele F. Mendelssohna - Bartholdyho a jeho nejzávažnější klavírní díla. Hlavní část se zabývá okolnostmi vzniku a formální analýzou Koncertu pro klavír a orchestr g moll op. 25, č. 1.
  • Klavírní improvizace na základní umělecké škole
    Náhlá, Silvie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Po krátkém úvodu bakalářská práce specifikuje pojem improvizace a její jednotlivé druhy. V další kapitole rámcově postihuje historický vývoj improvizace od hudebních počátků po současnost, za účelem podtržení jejího významu z hlediska kompozičního i interpretačního. Jsou zde také zmíněny významné osobnosti hudební historie a jejich přínos pro tuto oblast Dále se práce soustředí na oblast pedagogickou. Nejprve nabízí stručný přehled názorů významných pedagogů minulosti na toto téma. Následující kapitoly se zabývají možnostmi využití klavírní improvizace při výuce na základním stupni českých hudebních škol, jsou zde zmíněny dostupné metodické materiály a nastíněny praktické pokyny pro výuku.
  • Klavírní koncert op. 26 Sergeje Prokofjeva
    Ožana, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Práce se zabývá především analýzou třetího klavírního koncertu Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertu se opírám o svědectví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby basníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
  • Klavírní tvorba Claude Debussyho
    Sedláčková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Práce pojednává o klavírním díle Clauda debussyho. Po první kapitole, která se snaží krátce shrnout základní biografické údaje o skladateli a postihnout jeho umělecký vývoj včetně klíčových děl, následuje přehled všech jeho známých skladeb pro klavír (sólové a čtyřruční skladby, skladby pro dva klavíry a pro klavír s orchestrem). Závěrečná kapitola, která je zamýšleným těžištěm práce, se věnuje rozboru debussyho klavírní faktury a jeho klavírního stylu. Charakter Debussyho klavírních skladeb je posuzován z hlediska propojení slova a hudby, úlohy melodie, melodiky, rytmu, metra, harmonie, modality, agogiky, pedalizace a dalších.
  • Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812
    Marešová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Má bakalářská práce nese název Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812. Toto období mě zaujalo hlavně proto, že asi od roku 1802 začíná Beethoven psát svým originálním stylem a v těchto deseti letech napsal mnoho klavírních skladeb. Práci jsem rozdělila do tří kapitol z nichž každá má tři podkapitoly. První kapitola se nazývá Ludwig van Beethoven v letech 1802-1812. Pojednává o politické situaci té doby, dále podrobněji o Beethovenově životě a nemoci v těchto letech a také o Beethovenově vztahu ke klavíru. Kapitola druhá se jmenuje beethovenova klavírní tvorba v letech 1802-1812.Formálně rozebírám nejprve variace a fantasie, klavírní sonáty a nakonec klavírní koncerty. V poslední kapitole, která je celá věnována sonátě f moll op. 57, se pokouším o hlubší rozbor skladby jak formální tak interpretační.
  • Koncert
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Koncert
    Bartoš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Michaela Marešová: Bakalářský koncert
    Marešová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Mimohudební inspirační zdroje klavírní tvorby Roberta Schumanna
    Bartoš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Tato magisterská diplomová práce poodhaluje vliv mimohudebních inspirací (zejména literárních) na klavírní tvorbu Roberta Schumanna. První kapitola je věnována nedůležitějším momentům Schumannova života. Druhá kapitola se věnuje Schumannově literární činnosti a závěrečné dvě kapitoly pak přibližují dvě osobnosti světové literatury- Jeana Paula Richtera a E.T.A.Hoffmanna, jejichž díla zásadně ovlivnila Schumannovy názory a hudbu.
  • Pavel Voráček Bakalářský koncert
    Voráček, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Petr Ožana Bakalářský koncert
    Ožana, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Radka Hanáková, Bakalářský koncert
    Hanáková, Radka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Radka Hanáková: Magisterský koncert
    Hanáková, Radka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07