Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/178

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "FILAS, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici. Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
  • Doteky milosti
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro komorní orchestr a klavír: I. Poetico II. Tranquillo III. Leggiero Orchestra: 2 Fl.,Fl.picc., 2 Ob., 1 Cl.,Cl.b., 2 Fg.,Cfg., 2 Cor., 2 Tr., 2 Trbn., Timp., Tom-tom, Bongos, Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Xilofono, Campanelli, Vibrafono, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi
  • Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
  • Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
    Horká, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Abstrakt V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes. První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek. Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko. Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
  • Intermediální prvky v české tvorbě na přelomu 20. a 21. stol. na vybraných příkladech
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce nastiňuje kontext mé vlastní tvorby na přikladech intermediálních děl u nás. Na začátku definuji klíčové pojmy a upřesňuji ze svého pohledu rozdíl mezi intermediálním a multimediálním pojetím tvorby. Uvádím příklady takových počinů v českém kontextu, včetně vlastních zkušeností. podrobněji se zabývám týmovou kompozicí Ohně z dílny Ivo Medka, Markéty Dvořákové a Jana Kavana.
  • Lidové dechové nástroje Kazachstánu a jejich využití v hudbě Kazašských autorů.
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Problematika kazašských dechových nástrojů mě zajímala jíž dávno. Svého rozvoje jak i jiné druhy kazašských nástrojů dosáhly ve druhé polovině 19. st. Vysvětluje se to tím, že od počátku 19. st. se začaly objevovat různé hudební školy. Dřívější tradice hry na nástroj a jeho vyučování od té doby začaly získávat profesionální charakter. Při použiti v lidovém orchestru kazašských nástrojů se dechové nástroje málokdy objevovaly sólově. Splňovaly pouze podpůrné a doprovodné role. Zajímala mě také struktura a možnosti těchto nástrojů. Nástroje, které by uměly vyloudit dva či více tónů najednou, můžeme získat jen v málokterých zemích. A byly využity v doplňujících funkcích, protože mohly sestavit celý akord a vytvořit požadovanou harmonii.
  • Nargiza Aitbayeva: Na druhé straně
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba je kombinací dvou světu - východního a západního. "Život je boj, bohužel je tak malo času pro lásku..."
  • Paralelizmus jako jeden z princípov vedenia viachlasu
    Kliment, Henrich
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Práca sa zaoberá paralelnými postupmi ako jedným z druhov vedenia viachlasu a ako kompozičným prvkom v kontexte skladobno-teoretickom. Ďalej v kontexte rôznych období dejín hudby od praveku až po súčasnosť a s hlavným zreteľom na využitie vo vlastnej tvorbe. Prvá časť textu pojednáva o koncepcii melodického a harmonického paralelizmu v súvislosti s jeho zvukovou kvalitou a funkčným postavením v hudobnej kompozícii. Druhá časť je chronologickým výkladom o konvenciách využívania princípu paralelného vedenia hlasov v kompozičnom a interpretačnom procese z hľadiska jednotlivých vývojových období dejín hudby.
  • Prolínání soudobé vážné hudby a jazzu ve vybraných příkladech
    Sýkora, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Prolínání žánrů vážné hudby a jazzu je nedílnou součástí dějin hudby 20. století. Oba žánry měly zásadní vliv na skladatele minulosti a výrazně ovlivňují i současné skladatele. V rámci tohoto procesu vznikly termíny jako třetí proud, crossover a fůze. Cílem této práce je demonstrovat různé přístupy tvorby, kde dochází k prolínání žánrů soudobé vážné hudby a jazzu. Zárověň je zde zohledněn vlastní kompoziční přístup inspirovaný touto problematikou.
  • Využití improvizace ve vážné hudbě
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce po krátkém úvodu vymezuje pojem improvizace a dále sleduje její vývoj, podoby a možnosti od doby vzniku hudby až po II. pol. 20. stol. Úplné počátky vývoje a období do I. pol. 21. stol. jsou zachyceny formou stručného přehledu. Dále je v práci vysvětlen pojem jazz a základní druhy jazzové improvizace. Poslední - třetí - kapitola pojednává o improvizaci v artificiální hudbě ve II. pol. 20. stol. Konkrétně se jedná o hudbu aleatorní a o tzv. improvised music. Fenomén improvised music je v práci zpracován nejpodrobněji. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují vztah improvised music ke kompozici, k prostoru, k výtvarnému umění, k notovému zápisu, využití tradičních i neobvyklých hudebních nástrojů v této hudbě a dále formu, refulační systém a redukci improvizované hudby. Závěr diplomové práce spočívá v úvaze o využití improvizace ve vlastní skladbě.