Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/178

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "KURZ, Ivan"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • Anton Aslamas: Proudy. Skladba pro komorní orchestr
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    V mé kompozici, jak už název napovídá, se střetávají různé proudy, každý z nich má svoji odlišnou povahu, jsou jinak dlouhé, některé mají závažnější charakter, jiné zas méně, občas vstupují mezi sebou do konfliktu, někdy se ale naopak přizpůsobí, proplétají se a ovlivňují se navzájem - tak jako proudy ve vodních tocích nebo myšlenkové proudy v běžném životě.
  • Concerto fot trumpet, timpani and strings
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba koncertantního charakteru, využívající prvků concerta grossa.
  • Concerto grosso v soudobé hudbě
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce Concerto grosso v soudobé hudbě po krátkém úvodu vymezuje pojem concerto grosso v hudební terminologii, jeho zařazení v rámci hudební historie a uvádí hlavní představitele tohoto stylu. Dále je v práci předložen rozbor šesti partitur od autorů, kteří se ve dvacátém století zabývali touto formou. Poté následuje vysvětlení a vymezení jednotlivých kompozičních principů concerta grossa. Následující úsek je pak věnován porovnávání principů této formy s výsledky jednotlivých rozborů. V další části své práce jsem pak do konfrontace s kompozičními principy concerta grossa postavil také svoji bakalářskou skladbu Concerto for trumpet, timpani and strings.
  • Doznívání jako kompoziční parametr
    Hradil, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
  • Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
    Worek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
  • Koncert pro varhany a komorní orchestr
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Skladba má tři věty. Ouverture, která exponuje dvě krajní výrazové polohy Notturno, které prohlubuje jejich konflikt a Ode, která přináší rozřešení a závěrečnou katarzní plochu.
  • Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorbě
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem. V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
  • Problematika stylové kontrapozice na vybraných příkladech současné tvorby
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Záměrem práce je pokus o definování stylové kontrapozice, zasazení kontrapozice do myšlenkově - tvůrčího proudu a vymezení se vůči klasifikaci poly - stylovosti. V rámci filosoficko - literárního diskursu je stylová kontrapozice konfrontována se spřízněnou literární technikou "double - coding"
  • Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se, během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I. Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu. Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ? rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.
  • Soudobé kompoziční prostředky ve filmových hudbách Jerryho Goldsmithe na příkladech z filmu "Planeta opic"
    Patras, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Tato práce se snaží nalézt propojení vybrané filmové hudby se světem kompozičních prostředků soudobé hudby koncertní, respektive vážné. Práce se soustředí na specifickou problematiku experimentálně laděné hollywoodské filmové hudby ve filmech středního proudu. Jako reprezentativní příklad byl vybrán snímek "Planeta opic" z roku 1968, jehož hudba byla na základě zkoumání řady filmů zvolena jako nejpřínosnější. Cílem této práce je poukázat na bohatost nových kompozičních prostředků i ve velmi konzervativně zaměřeném oboru, jakým je hollywoodská filmová hudba, a na praktickém využití těchto prostředků v konkrétních příkladech z filmu ?Planeta opic?.
  • Uplatnění mluveného slova ve vybraných kompozicích české hudby 2. pol. 20. století s přihlédnutím k vlastní kompoziční tvorbě
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Tato práce pojednává o uplatnění mluveného slova v 2. pol. 20. století v české hudbě se zvláštním zřetelem na historický kontext a kompoziční tvorbu autora. V práci je kladen důraz na potřebu aktualizace a rekontextualizace tvůrčího procesu s uplatněním mluveného slova. Autor vychází především z duality aplikace sémantické povahy textových předloh v hudebních dílech a různých způsobů desémantizace. Jádrem práce je shrnutí a odůvodnění snah skladatelů o desémantizaci s příklonem k hledání těchto prvků v české avantgardní a postmoderní hudbě. Jádrem pojednání je analýza díla českého skladatele Jana Trojana Vašemu futuristickému géniu, které reflektuje zmiňované tendence. Autor své poznatky podkládá vlastními skladatelskými postoji a východisky.
  • Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
    Stojilkovič, Marjan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.
  • Vliv přenositelnosti dat na soudobou hudební praxi
    Pobořil, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Vliv výpočetní techniky na hudební projev je v dnešní době neustále obohacován o nové možnosti, které přispívají i k jiné audiovizuální zkušenosti recipientů. Implementace nových zařízení do hudební praxe se nese v duchu intuitivního ovládání umožňujícího interpretovu svobodu projevu. Tato práce se právě takovému vlivu věnuje a zohledňuje přenositelnost dat mezi jednotlivými médii jako jednu z variant kompoziční techniky.