Katedra kamery - KK / Department of Cinematography

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/25

Procházet

Procházet Katedra kamery - KK / Department of Cinematography podle vedoucí "HOJDA, Petr"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Digitální velkoformátový senzor a jeho vliv na hloubku ostrosti při současném vyprávění filmu
    Santos Núñez, Patricia Andreina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-22
    Bakalářská práce se zabývá možností využití rozměrů digitálních "velkoformátových" kamerových senzorů a jejich následného použití a vlivu na hloubku ostrosti v současné kinematografii. V první části této práce je vysvětlen vývoj velkoformátového senzoru, teoretické základy, ovlivnění hloubky ostrosti ostatními elementy a jejich současné použití. Teoretické informace a znalosti jsou dále uplatněny při následné analýze. Praktická část spočívá v jejich realizaci během kamerových testů zaměřených na použití různých velikostí senzorů a zásadního vlivu na hloubku ostrosti. Vyhodnocením testu je poukázáno, do jaké míry ovlivňují jednotlivé velikosti formátu senzoru ostatní elementy, jako je hloubka ostrosti, úhel pohledu a ohnisková vzdálenost.
  • Metodologie snímání v nízkých hladinách osvětlení
    Šťastný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Tato práce řeší technické problémy spojené se snímáním v nízkých hladinách osvětlení, zejména pak vliv šumu na obraz. Tato problematika je v textu řešena při pořizování obrazovavého záznamu, metodou zvýšeného osvitu (ETTR) a možnostmi současné digitální postprodukce v oblasti odšumovacích algoritmů. Závěr práce se týká úvahy o nutnosti odstranění šumových oblastí z obrazu. Výsledky práce neukazují na jeden univerzální postup. Naopak podporují myšlenku, že vhodnou selekcí jednotlivých metod lze dosáhnout brilatního obrazu.
  • Optická "nedokonalost" jako výrazový prostředek kameramana
    Hrdlička, Mikuláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Má bakalářská práce je věnována jednomu z mnoha nástrojů, kterého kameraman může v praxi využít, aby v divákovi vyvolal požadované emoce či vytvořil jedinečnou estetiku filmu. Zaměřil jsem se na vybrané objektivy a záměrné využití jejich optických nedokonalostí filmaři v praxi. V úvodu bakalářské práce popisuji z jakého důvodu kameramani objektivy s optickými aberacemi rádi využívají a jak se tento jev stává trendem dnešní doby. Dále jsem aberace stručně popsal a také vysvětlil jak se v obraze tyto nedokonalosti projevují. V další části se čtenář může dozvědět o trendu modifikací objektivů nebo jejich repasování. Závěr práce jsem věnoval konkrétním případům, jak jednotliví tvůrci k tomuto tématu přistupují a srovnal jsem jejich rozdílné přístupy mezi sebou. Cílem bakalářské práce je předat čtenáři komplexní informace o využití nedokonalostí objektivů ve filmu, jak se tyto optické vady dají v praxi využít.
  • Porovnání starých a současných snímacích objektivů v kombinaci s digitální kamerou
    Jakubec, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Mezi výrazové prostředky kameramana patří mimo jiné práce s objektivy a jejich vlastnostmi. Dnes se mnoho podobných optických efektů řeší postprodukčně. Nicméně právě tento výrazový prvek je zajímavý při kombinaci moderní záznamové technologie a objektivů, které mají různé „nectnosti". Tato práce prozkoumává malou oblast této problematiky. V teoretické části jsou rozebrány základní obecné vlastnosti optických soustav, jejich aberace a měření kvality obrazu. Dále je zde popsána kamera a objektivy, se kterými se prováděly praktické testy. V analytické části je pak provedena analýza nasnímaných testů.
  • Snímání nočních scén ve filmu
    Mikuš, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Tato bakalářská práce se zabývá problematikou snímání nočních scén ve filmu, přičemž se zaměřuje na cíle zlepšení technických dovedností při práci s těmito scénami a pochopení jejich historického vývoje. Analyzuje různé techniky osvětlení, barevné úpravy a použití speciálních efektů, jako je metoda "Day for Night", které jsou klíčové pro tvorbu realistických a atmosférických nočních scén. Práce kombinuje historický přehled s technickou analýzou moderních postupů a nástrojů. Výsledky ukazují, že zvládnutí technik osvětlení a barevnosti, inspirované vědeckými poznatky a historickými malbami, je důležité pro dosažení autentických nočních scén. Nicméně, jedná se o subjektivní záležitost, která často závisí na osobním pohledu diváka nebo autora. Práce spíše nabízí shrnutí a bližší pochopení této disciplíny, než poskytuje konkrétní doporučení a techniky.