Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "BARTOŇ, Hanuš"

Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
  • František Lukáš: Conspiratio pro loutnu a komorní orchestr
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Třívětá skladba koncertantního typu
  • Hudba o počátku i konci
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
  • Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetí
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-18
    Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
  • Klavír jako prostředník soudobého skladatele
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
  • Kompoziční problematika koncertantního klavíru po roce 1950
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato bakalářská práce je založena na myšlence, že klavírní stylizační prvky vyskytující se v koncertech vzniklých v druhé polovině 20.století ve své podstatě vycházejí z prvků klasické klavírní techniky. Po stručné kapitole popisující historii klavírních koncertů s přihlédnutím k vývoji často používaných elementů, následují analýzy (z pohledu klavírní stylizace) čtyř českých a čtyř světových koncertantních skladeb. Závěr je shrnutím a srovnáním zjištěných faktů.
  • Koncertantní fantasie pro marimbu, klavír a orchestr
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncertantní fantasie byla komponována jako má bakalářská práce a vznikala přibližně v létě 2006. V jejím základě stojí skladba B.Smetany Macbeth a čarodějnice a úvodní, neuvěřitelně nadčasový modus D-Es-Fis-G-A-B-Cis. Ten byl primárním východiskem k celé této skladbě. Z hlediska tektonického je to volná (fantasijní) psychologická reflexe příběhu Shakespearova Macbetha, tak jak jí cítím já, nikoliv vylíčení příběhu s desítkami mrtvých, které se v dramatu objeví, ale jako odraz psychologických faktů nátlaku, svědomí, výčitek, jejich extrémní vyhrocenosti až k sebevraždě (Lady Macbeth) a klidné odevzdání se jisté předpovězené smrti (Macbeth).
  • Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorbě
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
  • Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-12
    Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
  • Persony
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Balet pro komorní orchestr vycházející z libreta choreografky S. Nečasové.
  • Porovnání rozdílných kompozičních přístupů ve dvou kompozicích pro sólový trombon
    Jirucha, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Tato práce se zaměřuje na dvě vybrané kompozice pro sólový trombon. První z nich je skladba trombonisty a skladatele Alberta Mangelsdorffa “Bonn“ z jeho sólového alba “Tromboneliness“ (1976). Druhou skladbou je “Keren“ Iannise Xenakise z roku 1986. Cílem práce je nejen analýza vybraných děl, ale také porovnání různých kompozičních přístupů. Dalším bodem je také popis rozšířených technik, které jsou v jednotlivých skladbách použity.
  • Problematika modality v soudobé hudbě v konfrontaci s vlastním harmonickým systémem
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce popisuje vývoj a možnosti použití modální kompoziční metody, založené na konstruování modálních řetězců, které nerespektují oktávový přenos a integrují vybrané funkční složky jiných kompozičních principů.
  • Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
  • Smyčcové kvartety Hanse Abrahamsena
    Slabihoudek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Ve své písemné bakalářské práci se věnuji fascinující hudbě dánského soudobého skladatele Hanse Abrahamsen (narozen 1952), konkrétně jeho čtyřem smyčcovým kvartetům, které pokrývají většinu jeho kariéry, od raných sedmdesátých let až do současnosti. V textu se podrobně zabývám analýzou všech kvartetů v kontextu Abrahamsenovy tvorby obecně. Jedná se o komplexní analýzu hudební faktury, ať už je to práce s formou, harmonií, sazbou, artikulací či s inverzními a retrográdními postupy, které Abrahamsen bohatě využívá zejména ve čtvrtém kvartetu. Zkoumám příbuznosti mezi jednotlivými kvartety, stejně jako příbuznosti s historickou klasickou hudbou, ke které má Abrahamsen blízko. Na základě této analýzy v závěru práce popisuji zásadní rozdíly a podobnosti mezi raným a vyzrálým hudebním jazykem dánského skladatele. Bakalářská kompozice: PETRICHOR, koncert pro violoncello a komorní orchestr
  • Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
  • Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
  • Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "
    Rataj, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.