Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "FILAS, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
  • Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici. Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
  • Dona nobis pacem
    Janošík, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-24
    3 větá skladba pro smíšený sbor, 2 flétny, 2 trubky, klavír, tam-tam a velký smyčcový orchestr. Skladba obsahuje části Kyrie, Benedictus a Agnus Dei, volně vycházející z vybraných textů mešního ordinaria.
  • Doteky milosti
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro komorní orchestr a klavír: I. Poetico II. Tranquillo III. Leggiero Orchestra: 2 Fl.,Fl.picc., 2 Ob., 1 Cl.,Cl.b., 2 Fg.,Cfg., 2 Cor., 2 Tr., 2 Trbn., Timp., Tom-tom, Bongos, Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Xilofono, Campanelli, Vibrafono, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi
  • Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
  • Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
    Horká, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Abstrakt V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes. První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek. Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko. Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
  • Intermediální prvky v české tvorbě na přelomu 20. a 21. stol. na vybraných příkladech
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce nastiňuje kontext mé vlastní tvorby na přikladech intermediálních děl u nás. Na začátku definuji klíčové pojmy a upřesňuji ze svého pohledu rozdíl mezi intermediálním a multimediálním pojetím tvorby. Uvádím příklady takových počinů v českém kontextu, včetně vlastních zkušeností. podrobněji se zabývám týmovou kompozicí Ohně z dílny Ivo Medka, Markéty Dvořákové a Jana Kavana.
  • Klid a vzruch jako formotvorný činitel
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
  • Lidové dechové nástroje Kazachstánu a jejich využití v hudbě Kazašských autorů.
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Problematika kazašských dechových nástrojů mě zajímala jíž dávno. Svého rozvoje jak i jiné druhy kazašských nástrojů dosáhly ve druhé polovině 19. st. Vysvětluje se to tím, že od počátku 19. st. se začaly objevovat různé hudební školy. Dřívější tradice hry na nástroj a jeho vyučování od té doby začaly získávat profesionální charakter. Při použiti v lidovém orchestru kazašských nástrojů se dechové nástroje málokdy objevovaly sólově. Splňovaly pouze podpůrné a doprovodné role. Zajímala mě také struktura a možnosti těchto nástrojů. Nástroje, které by uměly vyloudit dva či více tónů najednou, můžeme získat jen v málokterých zemích. A byly využity v doplňujících funkcích, protože mohly sestavit celý akord a vytvořit požadovanou harmonii.
  • Možnosti syntézy jazzu a vážné hudby z pohledu současného skladatele
    Horká, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Abstrakt Touto magisterskou prací bych chtěla navázat na svou bakalářskou práci, která nese název Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci. Hlavním těžištěm mé bakalářské práce byly zejména analýzy mých skladeb. Před analýzami vlastní kompoziční práce jsem vytvořila přehledný průřez historie třetího proudu, kde byly ukázky a rozbory skladeb jednotlivých autorů dvacátého století z Ameriky, Evropy a Čech. Nyní práci rozšiřuji o několik dalších autorů, kteří se zabývali a zabývají syntézou vážné a jazzové hudby, zejména těch, kteří nebyli zmíněni v mé bakalářské práci. V úvodní části se nachází historický průřez zejména z oblasti vývoje syntézy v Americe. Na americký kontinent jsem se zaměřila více, neboť Amerika je považována za kolébku jazzu a rovněž i za kolébku syntézy vážné a jazzové hudby. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzy vybraných skladeb a v poslední kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků z analýz.
  • Nargiza Aitbayeva: Na druhé straně
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba je kombinací dvou světu - východního a západního. "Život je boj, bohužel je tak malo času pro lásku..."
  • Paralelizmus jako jeden z princípov vedenia viachlasu
    Kliment, Henrich
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Práca sa zaoberá paralelnými postupmi ako jedným z druhov vedenia viachlasu a ako kompozičným prvkom v kontexte skladobno-teoretickom. Ďalej v kontexte rôznych období dejín hudby od praveku až po súčasnosť a s hlavným zreteľom na využitie vo vlastnej tvorbe. Prvá časť textu pojednáva o koncepcii melodického a harmonického paralelizmu v súvislosti s jeho zvukovou kvalitou a funkčným postavením v hudobnej kompozícii. Druhá časť je chronologickým výkladom o konvenciách využívania princípu paralelného vedenia hlasov v kompozičnom a interpretačnom procese z hľadiska jednotlivých vývojových období dejín hudby.
  • Prolínání soudobé vážné hudby a jazzu ve vybraných příkladech
    Sýkora, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Prolínání žánrů vážné hudby a jazzu je nedílnou součástí dějin hudby 20. století. Oba žánry měly zásadní vliv na skladatele minulosti a výrazně ovlivňují i současné skladatele. V rámci tohoto procesu vznikly termíny jako třetí proud, crossover a fůze. Cílem této práce je demonstrovat různé přístupy tvorby, kde dochází k prolínání žánrů soudobé vážné hudby a jazzu. Zárověň je zde zohledněn vlastní kompoziční přístup inspirovaný touto problematikou.
  • Sborová tvorba Györgyje Kurtága
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybranou sborovou tvorbou soudobého maďarského skladatele Györgye Kurtága. Konkrétně jeho díly: Omaggio a Luigi Nono op. 16 pro smíšený sbor a cappella a Písněmi zoufalství a smutku op. 18 pro smíšený sbor a instrumentální ansámbl. Tato díla analyzuji především po hudební stránce v souvislosti s přihlédnutím na autorův výběr a zpracování textových předloh. Rovněž v práci poukazuji i na svou dosavadní sborovou tvorbu. Mým cílem je pokusit se na základě provedených analýz o předložení poznatků a možných východisek, které se mi jeví přínosné pro mé další kompoziční počiny na poli sborové tvorby a komponování obecně.
  • Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
    Khinkov Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
  • Údery a něhy pro symfonický orchestr
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Jedná se o patnáctiminutovou skladbu pro symfonický orchestr. Premiéra: 10/06/08, Rudolfinum, Plzeňský orchestr (dir.: J. Malát). Inspirace ve stejnojmenné básni Z. Volfa. Jsou zde tři kontrastní rytmicko-harmonické bloky, s různou fakturou - od repetovaných tónů až k určité mikropolyfonii, která je podřízena harmonii. Ta se směrem k závěru pročišťuje.
  • Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".
  • Využití improvizace ve vážné hudbě
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce po krátkém úvodu vymezuje pojem improvizace a dále sleduje její vývoj, podoby a možnosti od doby vzniku hudby až po II. pol. 20. stol. Úplné počátky vývoje a období do I. pol. 21. stol. jsou zachyceny formou stručného přehledu. Dále je v práci vysvětlen pojem jazz a základní druhy jazzové improvizace. Poslední - třetí - kapitola pojednává o improvizaci v artificiální hudbě ve II. pol. 20. stol. Konkrétně se jedná o hudbu aleatorní a o tzv. improvised music. Fenomén improvised music je v práci zpracován nejpodrobněji. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují vztah improvised music ke kompozici, k prostoru, k výtvarnému umění, k notovému zápisu, využití tradičních i neobvyklých hudebních nástrojů v této hudbě a dále formu, refulační systém a redukci improvizované hudby. Závěr diplomové práce spočívá v úvaze o využití improvizace ve vlastní skladbě.
  • Využití netradičních (etnických) drnkacích nástrojů a cimbálu v soudobé hudbě s přihlédnutím k vlastní kompoziční práci
    Zochr, Vratislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Práce VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH (ETNICKÝCH) DRNKACÍCH NÁSTROJŮ A CIMBÁLU V SOUDOBÉ HUDBĚ S PŘIHLÉDNUTÍM K VLASTNÍ KOMPOZIČNÍ PRÁCI pojednává o způsobu, jakým jsou v současnosti (případně ve druhé půli 20. století) využívány drnkací nástroje nejen evropské, ale i tzv. etnické. Snaží se poukázat zejména na to, jak může styl hry na tyto nástroje a hudebně-kulturní prostředí, z něhož pochází a s nímž jsou úzce spjaty, ovlivnit výslednou podobu skladby. Pohled na tuto problematiku přitom zaujímám nejen z pozice skladatele, ale i praktikujícího hráče na některé z těchto nástrojů a jako určitou demonstraci svých zkušeností s nimi předkládám také ukázky z vlastních kompozic, v nichž jsem tyto exotické nástroje využil. Z praktických důvodů odpovídají jednotlivé kapitoly vždy buď jednomu drnkacímu nástroji (mandolína, kantele), nebo konkrétnímu kulturnímu okruhu (hudba Indie, Vietnamu, arabského kulturního okruhu atd.) – ve druhém případě je na začátku každé kapitoly vypracován úvod do teoretického systému toho kterého kulturního celku, neboť bez jeho (alespoň částečné) znalosti nelze přistoupit k hlubší analýze předkládaných skladeb. Text této práce je také bohatě doprovázen notovými příklady z díla současných skladatelů i obrázky hudebních nástrojů, jejich komponentů či způsobů hry atp. Určitou výjimku zde představuje cimbál, který sice není primárně nástrojem drnkacím (i když se i tento způsob hry používá), nicméně jej s nimi pojí celá řada podobností i společných nástrojových předků. Důležitým důvodem je také skutečnost, že mou magisterskou kompozicí je právě Koncert pro cimbál a orchestr, ve kterém jsem se pokusil svůj zájem o cimbál ošetřit skladatelsky a jehož analýzu jsem začlenil i do této práce.
  • Za nebem
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Třívětý koncert pro klavír a komorní orchestr. Obsazení: 1 Flauto piccolo, 2 Flauti, 2 Oboi, 2 Clarinetti in B, 1 Clarinetto basso in B, 2 Fagotti, 2 Corni in F, 2 Trombe in B, 2 Tromboni, Timpani, Percussioni (Woodblock, Tom-tom, Cow bell, Blocco chinese, Campanaccio, Tamburo picc., Gran cassa, Sonagli, Triangolo, High-hat, Piatti, Castagnette, Tamburino, Raganella, Crotales), Xilofono, Vibrafono, Marimbafono, C. tubolari, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi.