Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "KURZ, Ivan"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 24
  • Ambient, rytmus, industrial
    Rohan, Jiří
  • Anton Aslamas: Proudy. Skladba pro komorní orchestr
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    V mé kompozici, jak už název napovídá, se střetávají různé proudy, každý z nich má svoji odlišnou povahu, jsou jinak dlouhé, některé mají závažnější charakter, jiné zas méně, občas vstupují mezi sebou do konfliktu, někdy se ale naopak přizpůsobí, proplétají se a ovlivňují se navzájem - tak jako proudy ve vodních tocích nebo myšlenkové proudy v běžném životě.
  • Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
  • Concerto fot trumpet, timpani and strings
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba koncertantního charakteru, využívající prvků concerta grossa.
  • Concerto grosso v soudobé hudbě
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce Concerto grosso v soudobé hudbě po krátkém úvodu vymezuje pojem concerto grosso v hudební terminologii, jeho zařazení v rámci hudební historie a uvádí hlavní představitele tohoto stylu. Dále je v práci předložen rozbor šesti partitur od autorů, kteří se ve dvacátém století zabývali touto formou. Poté následuje vysvětlení a vymezení jednotlivých kompozičních principů concerta grossa. Následující úsek je pak věnován porovnávání principů této formy s výsledky jednotlivých rozborů. V další části své práce jsem pak do konfrontace s kompozičními principy concerta grossa postavil také svoji bakalářskou skladbu Concerto for trumpet, timpani and strings.
  • Doznívání jako kompoziční parametr
    Hradil, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
  • Funkce hudební složky v rámci multimediálního díla na základě analýzy tří vybraných děl
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Magisterská diplomová práce Funkce hudební složky v multimediálním díle vymezuje po krátkém úvodu pojem multimediality. Zkoumá výchozí inspirační body této problematiky a v rámci dějin múzických umění také vývoj některých vybraných disciplín, které ve svém základním principu fungují na této bázi. Hlavní těžiště práce se pak nachází ve zkoumání výrazových prostředku hudební složky multimediálního díla a přiložených notografických ukázkách, jež se snaží praktickým příkladem doložit teoretická tvrzení. Závěr spočívá ve shrnutích diplomové práce jako celku a určité rekapitulaci vlastních kroků, které jsem při zkoumání zadané problematiky podnikla. Práci uzavírá seznam použité literatury.
  • Instrumentační problematika strunných drnkacích nástrojů se zvláštním zřetelem k harfě a kytaře
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato práce se zabývá instrumentační problematikou kytary a harfy se zvláštním zřetelem k maximální fixaci témbrových parametrů obou nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na přesnost notografických údajů, která je ve vyšší stylizační rovině nepostradatelná.
  • Interaktivní hudba v počítačových hrách
    Patras, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-02
    Tato práce má za cíl popsat interaktivní hudbu v počítačových hrách a její vymezení oproti hudbě neinteraktivní. Práce popisuje funkci interaktivní hudby, její podstatu, historii, potenciál, terminologii a na vybraných příkladech ukazuje konkrétní využití různorodých technik interaktivní hudby v praxi.
  • Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
    Worek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
  • Jiří Hájek: Slavík a růže
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Komorní opera Slavík a růže podle Oscara Wilda, libreto Martina Kinská
  • Koncert pro kytaru a orchestr
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Koncert pro varhany a komorní orchestr
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Skladba má tři věty. Ouverture, která exponuje dvě krajní výrazové polohy Notturno, které prohlubuje jejich konflikt a Ode, která přináší rozřešení a závěrečnou katarzní plochu.
  • Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorbě
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem. V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
  • Ostny v závoji; Kantáta pro recitátora, sbor, orchestr a varhany na texty Bohuslava Reynka
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Paradoxy hudebního slyšení
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Práce Paradoxy hudebního slyšení (sluchové iluze a jejich využití jako kompozičního prvku) pojednává o paradoxech hudebního slyšení a vnímání, v oblasti sluchových iluzí jejichž potenciál vede naší percepci k subjektivně posunutému nebo i "klamnému" vnímání a vyhodnocování zvukových podnětů. Různorodé zvukové podněty, které mohou vést k takovémuto vnímání, budou nejprve popsány a následně různou formou využívány do kompozičního procesu. Mezi hlavní body v rámci tohoto textu patří utvoření základních kategorií různých druhů sluchových iluzí, na základě jejich vzniku, projevu, popř. vlastností a společných obecných podmínek k jejich fungování. Jedna ze sluchových iluzí (kategorie zvukový klam), která je využívána v uvedených hudebních ukázkách a absolventské skladbě jako kompoziční prvek, byla před jejím užitím otestována prostřednictvím psychoakustického experimentu. Jedná se o druh bistabilního zvukového klamu, který byl utvořen za účelem zjištění vlivů a rozdílů ve vnímání v rámci jeho aplikace na různé akustické nástroje. Na tomto jevu budou porovnány subjektivní reakce dvou rozdílných kategorií osob. Jedná se o osoby s předchozími zkušenostmi z oblasti hudby a laiky, kteří se na hudebním poli v rámci svých profesí nepohybují. Vybrané kategorie sluchových iluzí, které jsou vhodné pro kompoziční užití, jsou zpracovány různými způsoby do krátkých studií. Tyto studie budou popisovány z hlediska doporučených možností nástrojového obsazení, strukturálního principu a dopadem na celkovou stylistiku. Dalším bodem textu jsou ukázky autorů soudobé vážné hudby, kteří se těmito jevy vědomě či nevědomě inspirovali. V závěru textu je provedena analýza absolventské práce s názvem Hyperkrychle (čtyřrozměrné těleso), která představuje hlavní promítnutí sluchových iluzí do skladby v podobě zvukovo-časové simulace, kde je pomyslnou čtvrtou dimenzí schopnost rozmanitého subjektivní vyhodnocování naší percepce.
  • Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladeb
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
  • Problematika stylové kontrapozice na vybraných příkladech současné tvorby
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Záměrem práce je pokus o definování stylové kontrapozice, zasazení kontrapozice do myšlenkově - tvůrčího proudu a vymezení se vůči klasifikaci poly - stylovosti. V rámci filosoficko - literárního diskursu je stylová kontrapozice konfrontována se spřízněnou literární technikou "double - coding"
  • Proměny vztahu sólového nástroje a orchestru v hudbě 2. pol. 20. století
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Cílem této práce je zachycení různých přístupů ke vztahu mezi sólovým nástrojem a orchestrem v soudobé hudbě. Práce je založena na analýzách děl Henriho Dutilleux, Alfreda Schnittkeho a Kaaiji Saariaho. Každý skladatel je uveden krátkým životopisem. Následující kapitola shrnuje skladatelova díla pro sólový nástroj a orchestr. Pro analýzu bylo vybráno jedno podstatné dílo od každého autora: skladba Sur la m?me accord Henriho Dutilleux, Koncert pro housle a orchestru č.4 Alfreda Schnittkeho a Aile du Songe Kaiji Saariaho.
  • Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se, během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I. Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu. Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ? rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.