Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "LOUDOVÁ, Ivana"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Akordeon v orchestrálních partiturách
    Lukeš, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Orchestrální zvuk se vyvíjí po několik staletí. Důležitý vliv na tento fakt má bezesporu vznik nových hudebních nástrojů a jejich postupné začleňování do orchestru. Koncertní akordeon, jak jej dnes známe, není ani 100 let starým nástrojem. V posledních letech jsme svědky vzrůstajícího zájmu ze strany skladatelů o stále častější začleňování akordeonu do instrumentáře orchestru. Osobně jsem byl při nastudování a provedení několika takových skladeb. Tento fakt mne, v součinnosti s nedostatkem literatury řešící tuto problematiku, vedl k napsání této práce. Záměrně jsem vybral dvě kompozice, v kterých akordeon hraje důležitou roli, i když není pojat formou sólového koncertu, ale právě jako organická součást orchestrálního aparátu. Hlavním cílem pak bylo na vybraných místech ukázat konkrétní zvukový dopad akordeonu na zvukovou výslednici celého ansámblu, poukázat na využití jeho unikátních technických a zvukových možností. Výsledky analýzy obou kompozic pak jasně ukazují největší přínos akordeonu zejména v možnosti velké modulovatelnosti hraného zvuku, variabilitě použití související s velkým rozsahem nástroje a bohatá paleta možností při zvukových transformacích hracích technik ostatních sekcí orchestru. Závěrečná teze pak nechává do jisté míry otevřený konec, měla by motivovat skladatele k přemýšlení o technických možnostech primárně temperovaného nástroje, který je ovšem schopný intonačně vychylovat hraný zvuk, čímž může vzniknou
  • An Assonance op. 12 for orchestra
    Rinowski, Pavol
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
  • Holanovské inspirace v české hudbě
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii. V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální. V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
  • Jakub Dvořáček: Hudba zašantročená do samomluvy, pocta Vladimíru Holanovi
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba pro velký symfonický orchestr, durata 21´ Motto (V. Holan: Noc s Hamletem): "Když mne důvěřivě přijímá mé dětství, dávám se do zpěvu. Když pomyslím na trnovou korunu Pána Krista, zmlkám úděsem. Když pohlédnu na trnitý keř a vidím v něm ptačí hnízdo, začínám naslouchat. Ale když poznávám člověka, dávám se znovu do nářku."
  • Kompoziční práce s metrorytmickými strukturami v dílech brněnských skladatelů
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Diplomová práce pojednává o metrorytmické kompoziční práci brněnských skladatelů poválečné moderny a jejich žáků. Soustředí se na teoretické uspořádání kinetické složky, které následně využívá při analýzách konkrétních skladeb. Analýzy kinetické složky vybraných děl, jako hlavní výstup práce, se také snaží popsat vliv konkrétní metrorytmické a vícepásmové hudební struktury na estetickou i obsahovou kvalitu skladeb jednotlivých tvůrčích poetik.
  • Mikrotonální harmonie jako derivát komplexního neharmonického zvukového spektra
    Nicholas, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce reprezentuje moje nedávné studium nového pramenu pro produkci mikrotonální výšky tónu, zejména multifonika dřevěných dechových nástrojů. Začleněním intervalových a někdy i dynamických vztahů těchto komplexních, neharmonických zvukových spekter jsem "objevil" nový zajímavý pramen pro instrumentální barvu tónu a harmonii. Za krátkým výkladem dějin mikrotonality, jak se jí používalo v západní vážné hudbě a několika jejích významnějších představitelů následuje formulování vážných pojmů a objasnění, jak se moje zkoumání liší od bádání jiných současných skladatelů, zabývajících se stejným tématem. Po této předmluvě bude následovat vysvětlení, čím byl ovlivněn můj výběr daného tématu, a popis postupu při studiu tématu, včetně předkládání a vysvětlování výsledků plynoucích z tohoto studia a aplikování těchto výsledků při komponování mojí bakalářské skladby Inferno per orchestra (2005-6). Na závěr bude uvedeno několik možných nápadů pro další bádání.
  • Podíl ortografie, numerologie a intuice ve vlastní kompoziční metodě
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce předkládá jistý výběr experimentů, týkajících se přenosu hudebních i mimohudebních symbolů a vjemů, které mohou určitým způsobem ovlivnit standardní kompoziční principy.
  • Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelů
    Klusák, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma. V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
  • Princip polystylovosti ve skladbě Das Blaumeer Helmuta Oehringa z hlediska vlivů na mou tvorbu
    Kadeřábek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-09
    Touto prací představuji skladbu Das Blaumeer současného skladatele Helmuta Oehringa, vysvětluji příčiny a důsledky Oehringova originálního přístupu ke kompozici s důrazem na polystylovost a uvádím příklady jeho vlivu na mou tvorbu.
  • Problematika nezávislých pásem v orchestrální kompozici
    Rinowski, Pavol
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Ve své magisterské práci se zab!vám problematikou nezávisl!ch pásem.
  • Sinfonietta
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Sinfonietta pro komorní orchestr 1. Ritornel, 2. Meditativo, 3. Animato, 4. Pastorale, 5. Finale
  • Skladba pro symfonický orchestr
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro symfonický orchestr.
  • Specifické zvukové možnosti flétny ve vybraných skladbách posledních padesáti let
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Předmětem této práce jsou specifické zvukové možnosti příčné flétny a jejich uplatňování v kompoziční praxi. Přehledně seřazený materiál má sloužit k vyhledání určité informace. Jednotlivé techniky jsou doloženy na příkladech z flétnové literatury v rozsahu přibližně posledních padesáti let. Každá ze zařazených technik je ve stručnosti popsána, definována. Tato práce nerozlišuje postavení flétny sólové, komorní, orchestrální.
  • Zdeněk Bartošík: Koncert pro flétnu a orchestr
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Jednovětý koncert pro flétnu a orchestr. Durata cca 16'