Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "MRKVIČKA, Luboš"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Bas jako projev periodicity v hudbě
    Esterle, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě 20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
  • Deterministický kompoziční přístup a jeho vliv na skladatelovo myšlení
    Hora, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Tato práce se zabývá vlivem deterministických kompozičních technik na skladatelovo myšlení. Téma je uchopeno pomocí pomyslné osy, kdy na jedné straně stojí přístup tzv. intuitivní a na druhé tzv. deterministický. Po úvodní analytické části, která zpracovává skladby jak vlastní tak i jiných autorů, následuje závěrečná část polemická.
  • Generování akustické hudby pomocí algoritmických postupů
    Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Systematické kompoziční techniky byly využívány v průběhu celé historie Západní hudby, nicméně byl to až příchod osobních počítačů, který z algoritmické kompozice učinil běžnou součást soudobé hudební scény. V poválečném období došlo k rozvoji několika nových typů kompozičních technik (například využití náhody, stochastických modelů či číselných řad), které byly všechny silně ovlivněny rozvojem počítačové hudby. Práce analyzuje tři hlavní typy počítačových algoritmů, které bývají využívány za účelem vytváření hudební kompozice: algoritmy založené na pravidlu, stochasické postupy a umělou inteligenci. Hlavní pozornost je pak věnována vytváření akustického hudebního díla pomocí algoritmických postupů, zejména automatickému generování hudebních partitur a estetickým důsledkům spojeným s tímto druhem přístupu.
  • Generovanie harmonického materiálu zo zvukových objektov
    Kako, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-14
    Táto bakalárska práca sa zaoberá kategorizáciou zvukových objektov a ich hodnôt, ktoré majú dosah na výsledok ich prevodu do nôt. Ďalej popisuje programy, ktoré sú určené pre potreby spektrálnej analýzy, poprípade jednoduchého prevodu z nahrávky zvuku do midi, a využitia algoritmického spracovania materiálu (computer-aided composition). V poslednej kapitole sú popísané transformácie vygenerovaného materiálu spektrálnych analýz do inštrumentálnej hudby. Sú tu popísané skladateľské techniky ako aditívna syntéza, horizontálna transformácia, ale aj môj skladateľský prístup využitia materiálu.
  • Improvizace a její vliv na skladatelovo myšlení
    Hora, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    V práci se věnuji zkoumání určitého období ve své tvorbě, během kterého bylo pro mě problematické tvořit a jakým způsobem může improvizace pozitivně ovlivnit skladatelovo myšlení. Ve druhé části pak pomocí textů Daniela Kahnemana a Edwarda Saratha popisuji určité jevy spojené s kreativní činností a změněnými stavy vědomí. V poslední části se zamýšlím nad hygienou tvorby a popisuji činnosti, které jsem v tomto procesu používal.
  • Nahodilost v hudbě. Přehled současných možností
    Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Nahodilost se stala nedílnou součástí technické palety současného skladatele. Existuje nepřeberné množství různých metod, jak v hudbě uplatnit nahodilost, od triviálního vrhu kostek až po komplexní stochastický systém: výsledky prostého hodu mincemi můžeme převést pomocí binárního systému (např. nota/ticho), různé hudební parametry či dokonce forma mohou být regulovány pomocí pravděpodobnostních distribucí, Markovovy řetězce mohou určovat celkový vývoj kompozice atd. Za účelem zdůraznění důležitosti těchto technik se tato práce nejprve zabývá historickým ohlédnutím za dějinami nahodilosti v hudbě 20. století, obohacenými náležitými hudebními ukázkami. Zmíněné techniky jsou následně probrány v kontextu současnosti se zaměřením na jejich relevanci v hudbě 21. století, ať už se jedná o hudbu akustickou či elektroakustickou nebo vytvářenou s či bez pomoci počítače.
  • Počítačom podporovaná orchestrácia ako základ kompozičného procesu
    Kako, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Táto diplomová práca sa zameriava na využitie počítačom podporovanej orchestrácie ako základného prvku kompozičného procesu. Hlavné ciele štúdie zahŕňajú analýzu a aplikáciu súčasných technológií v oblasti automatickej orchestrácie, s dôrazom na programy ako Orchids a Orchidea. Metodológia kombinuje teoretický výskum konceptu programov a praktické aplikácie, ktoré umožňujú skúmanie zvukových charakteristík a ich využitie v kompozícii. Autor skúma možnosti a optimalizáciu týchto nástrojov a ich fungovanie v rôznych situáciach. Súčasťou práce sú kompozičné príklady, ktoré vychádzahú z praxe automatickej orchestrácie. Výsledky práce ukazujú, že počítačom podporovaná orchestrácia môže významne rozšíriť kreatívne možnosti skladateľov a zlepšiť efektivitu kompozičného procesu.
  • Působení verbální prezentace na vnímání hudby
    Esterle, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Rozmanité struktury soudobé hudby kladou na posluchače vysoký nárok. Často je celá skladba založena na principu, jenž je stěží sluchem rozpoznatelný. Tato práce se zabývá zkoumáním, zda posluchači s uchopením skladby pomáhá verbální prezentace. Tři skupiny po dvaceti respondentech si měly poslechnout trojici skladeb s různě pojatou slovní prezentací (obrazný název, strukturní název, neutrální název, rozbor). Pak bylo porovnáváno, jak skladby posluchače zaujaly, jak posluchači hodnotili zdařilost záměru a další otázky. Výsledky ukazují, že vizuální a dějové představy vyvolávala hudba nezávisle na slovech, hodnocení skladeb také nevykazuje závislost na druhu názvu či na rozboru. Neznamená to však, že verbální prezentace nemá na vnímání hudby vliv. Kvalitativně pojaté otázky ukázaly, že ovlivnění poslechu názvem a rozborem bylo velmi výrazné. Na přijetí skladby má však daleko větší vliv předchozí sluchová zkušenost.
  • Tak i na zemi
    Esterle, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Skladba nemá žádný obsah. Je stavěna na základě spektrálních analýz nahrávky modlitby "Otče náš". Tento materiál, nejprve zrychlený, prochází procesem postupného zpomalování a detailnější instrumentace. Postupně se propadá až na mikroskopickou úroveň, kde se rozpadá na jednotlivé prvky. V závěru se pak vrací v přirozeném tempu v mnoha vrstvách nad sebou.
  • Tempová modulace a simultaneita v díle Elliotta Cartera
    Rösner, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Tato práce se zabývá tempovou modulací v díle Elliotta Cartera, a zároveň rytmickou stratifikací, pro jejíž pojmenování je použit termín Jonathana Bernarda „simultaneita“. Simultaneitě může být rozuměno jako situaci, ve které se dva nebo více procesů odehrává v jasně odlišených vrstvách současně. Nicméně v rámci této práce je pojem simultaneity redukován pouze na složku časovou.
  • Vliv hebrejské kantilace na vybraná hudební díla
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-06
    Cílem této diplomové práce je upozornit na různé možnosti zpracování hebrejské kantilace v soudobé hudbě a stanovit kategorie podle způsobu práce s těmito nápěvy. Úvodní kapitola čtenáře seznamuje se základními principy hebrejské kantilace v jejím původním liturgickém užití a lze v ní nalézt zběžné informace o základních geografických typech. Další kapitoly již obsahují podrobnější texty o třech zásadních druzích zpracování kantilace v tzv. klasické hudbě: o její doslovné citaci, o nápodobě kantilační melodiky bez přímé citace a v neposlední řadě též o inspiraci kantilační strukturou a sémantikou. U každé kategorie jsou nejprve jmenovány příklady od různých autorů a poté vybrán jeden reprezentativní, jehož analýze se vždy věnuje celá podkapitola. Spíše než na dohledání všech existujících děl k danému tématu je kladen důraz na rozbory vybraných orchestrálních kompozic 20. a 21. století. Práci uzavírá pokus o rozbor vlastní absolventské skladby, která z kantilace taktéž vychází.