Katedra skladby / Department of Composition
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle vedoucí "RATAJ, Michal"
Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Hudba jako film, film jako hudbaKlusák, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-01Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby. Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
- Inspirace indickou hudební kulturou v orchestrální tvorbě G. ScelsihoIvanić, Milica(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-14Tato práce se zaměří na mé vnímání a uvažování o orchestrální hudbě skladatele G. Scelsiho. V návaznosti na jeho cesty do Indie a zájem o jógu budu hledat paralely mezi vybranými Scelsiho skladbami a hudební kulturou hinduistické a buddhistické hudby. Mým cílem je upozornit na možnost jiného způsobu poslechu Scelsiho hudby právě z perspektivy hinduismu a buddhismu. V textu se pokusím odpovědět zejména na otázky: - Jaké by byly vrcholné „kulminační“ body (pokud vůbec nějaké) v hudební formě, kdybychom na ně nahlíželi z tohoto úhlu pohledu? - Lze inspiraci/vliv hudební kultury Indie hledat spíše v záměru skladatele ke stavu posluchače než v melodických a rytmických pohybech, které napodobují hudbu Východu? Abych na tyto otázky odpověděla, zaměřím se na klíčové body Hindustani hudby a buddhistických manter z pohledu společenských a hudebních prvků – náboženství, filozofie, rituály, hudební struktura, vývoj, forma, melodie, harmonie, mikrotóny a improvizace. Krátce nastíním základní obrysy života G. Scelsiho s ohledem na jeho cesty do Indie, poté zanalyzuji Scelsiho skladby s pokusem označit paralely mezi jeho díly Pfhat a Hurqualia a dříve vyvedenými definicemi.
- Karlheinz Stockhausen a BeatlesHejl, Matouš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-10Text popisuje vztah Karlheinze Stockhausena a tvorby Beatles na konci šedesátých let, zejména na albu Sgt. Pepper s Lonely Hearts Club Band. Srovnává, jakým způsobem pracovali v rámci stejného technického systému a ukazuje na změny v hudbě související s pojetím studia jako hudebního nástroje. Na obecnější rovině se věnuje tématu rozdílnosti tzv.vážné, potažmo avantgardní, a populární hudby. Skrz pohled na několik aspektů tvorby Stockhausena a Beatles staví tyto umělce spíše vedle sebe než proti sobě. Druhým obecným tématem je vztah technické inovace k hudební tvorbě.
- Kompozice a komputaceHejl, Matouš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-13Text představuje několik konceptuálních oblastí spjatých s filosofií techniky a médií. Skrze ně pak interpretuje některé aspekty role techniky v hudbě a usiluje tak o nastínění rámce, do nějž začleňuje počítač a algoritmické hudební uvažování. Úvahy o kontinuitě vztahu člověka a techniky mají za cíl poodkrýt specifika charakteru počítače – který můžeme vnímat například jako dynamickou kumulaci logického myšlení. V textu je zároveň kladen důraz na skladatele jako organizátora a živého interpreta komputačního stroje.
- Lidský hlas v tvorbě Arnolda Schönberga ve vybraných příkladechŠvarcová, Terezie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Lidský hlas zaujímá v tvorbě Arnolda Schönberga významné postavení. V této práci se zaměřuji na použití hlasové techniky Sprechstimme v kompozici Pierrot lunaire, op. 21 (1912). V úvodu konfrontuji termíny Sprechstimme a Sprechgesang a stručně zmiňuji použití hlasu v tvorbě, která Pierrotovi předcházela. V závěru práce se pak okrajově zabývám dalšími dvěma melodramy Ode to Napoleon Buonaparte, op. 41 (1942) a A Survivor from Warsaw, op. 46 (1947). Snažím se objasnit, proč právě v těchto kompozicích zvolil autor tento typ hlasové techniky a do jakých hudebně estetických kontextů jej zasadil. V oblasti analýzy vysvětluji pojem Sprechmelodie a zabývám se uchopením textového materiálu v rámci rytmické složky, artikulací, dynamikou, agogikou a slovními pokyny v partu recitátora. Sprechstimme představuje jeden ze dvou základních autorových přístupů k lidskému hlasu a stává se po celou dobu jeho tvorby jakousi paralelou k jeho čistě vokálnímu kompozičnímu postoji.
- Manufacturing Expectation and Predictiviness in Orchestral Music with Respect to My Own Compositional PracticeBurt, Michael(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-12This thesis concerns the examination of compositional practices used in service of predictiveness within musical form and presentation as it pertains to orchestral music of the past eighty years. This document seeks to bridge the gap between the musical languages of contemporary compositions and classical formal structures. By highlighting the compositional techniques that some composers use to convey their concept, or “perceptual lens,” the music may be understood. These techniques will be derived through purely musical means, as opposed to strict reliance and reference to programmatic explanation, to create a key (as in a map) or guiding principles. The compositional techniques will be grouped into three categories: the consistency of melody and time, the consistency of process and timbre, and the consistency of macro-structure, which prepare the basis for predictiveness in music. Musical expectation is clearly defined and parsed out into hierarchies of cognition, allowing for contextual analysis of the pieces. This understanding of music cognition (expectation) coupled with an understanding of compositional technique (prediction) creates the end result for the listener/analyst/musician/composer of analytical conclusion. This thesis will focus primarily on the aspects created through these specific compositional techniques of Messiaen’s Turangalila Symphony (1946-48), Silvestrov’s 6th Symphony (1994-95), Penderecki’s De Natura Sonoris No.1 (1966), and my own work; Subversion on Archimedes’ Constant for Symphonic Orchestra (2022).
- Numerical system in spatial music composition -Focus on ancient Chinese Yin Yang and Wu Xing numerical systemWan, Yuk Bun(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-01TThis thesis is concentrated on the research of different numerical devices of ancient Chinese numerical system such as the Wu Xing sequence and related features, in order to generate diverse compositional materials for music composition by trigram(s) result (Gua/掛). My overall approach is to develop the methods, which can give us the freedom to choose different compositional materials since we can generate very different compositional material such as scales and chords by the result of Bagua (八掛), instead of John Cage’s change operation, which only obeys the certain results generalize entire piece automatically. Hence, we can select the most appropriate materials for the music composition and have better control of the compositional process. Mentioned elements are very simple; nevertheless, the numerical relationships between them can be very complex. Although this offers an attractive potential for their application in the creation of a new compositional materials, we need to settle the complication of the process and avoid the mistake of calculations. Referring to this issue, we can use several means to contribute the generating process correctly: Application of computer for calculation, avoidance of using complicated formulas in the systems, and cross-checked by another person.
- Převod pohybu lidského těla na zvuk pomocí senzorůRataj, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-10Tato práce pojednává o průniku dvou rozdílných kompozičních přístupů (real time technologie a instrumentální kompozice) ve vlastním uměleckém díle - hudebně tanečního představení Umění Manipulace. Nejprve popisuji vývoj interaktivních pohybových systému v uplynulých padesáti letech a dále dva odlišné přístupy jejich kategorizace. V další části popisuji představení Umění Manipulace z hlediska dramaturgie a hudebního obsahu. Dále se zabývám kompozičními východisky, která jsem použil v instrumentální a elektroakustické hudební rovině a současně analyzuji vzájemný vztah těchto dvou hudebních rovin. V závěru popisuji architekturu a funkci virtuálního nástroje, kterým je pomocí pohybového senzoru v reálném čase nahraný a ovládaný zvuk.
- Radioaktivní prostředí jako možný zdroj inspirace kompoziční tvorbyCílková, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Již od počátku hudebního umění docházelo v kompozičním oboru k reflexím aktuálních témat společnosti. Jmenujme například velkou průmyslovou revoluci a Honnegerovu skladbu Pacific 271 inspirovanou parní lokomotivou. Radioaktivní rozpad představuje jeden ze základních jevů ve vesmíru, díky kterému je naše Země v rovnováze. V první části práce se zabývám stručnou historií a současností práce s čísly, generativní hudbou a reflexí přírodního prostředí v hudbě. Druhá část přináší sondu do historie radioaktivity ve spojení s hudbou, kde vzápětí nacházíme několik přímých důkazů o tom, že se v dějinách hudby skladatelé radioaktivitou již zabývali. Také nastiňuje možné propojování obou dvou témat a odkazuje na uměleckou formu "soundscape". Třetí část přibližuje vědecká měření a ukazuje praktické možnosti využití radioaktivních dat v kompoziční praxi na několika konkrétních hudebních příkladech.
- Reflexe současných elektroakustických technologií ve vokálně-instrumentální hudběLukeš, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Předkládaný text magisterské práce pojednává o technologii a jejím vlivu na kompoziční práci skladatele. Současná scéna tzv. artifiální hudby v zásadě prolíná svět akustického zvuku se světem elektroakustického zvuku, který již několik dekád představuje hlavní těžiště výzkumu na poli artificiální hudby jako takové. Neustálý vývoj a zdokonalování technologií v kontextu stále lepší dostupnosti v praxi znamená stále větší infiltraci technologických řešení do trojúhleníku skladatel - interpret - posluchač. Hlavním těžiště textu tvoří analytické sondy do současných technologických řešení a jejich následný přínos pro práci skladatele. Technologie zde může hrát roli analytickou, interpretační a zprostředkovaně i kompoziční. Získané poznatky v oblasti elektoakustických technik pak vsazuji do kontextu akustických kompozičních technik, což vede na mnoha místech k možnosti klasifikace daného zvuku prostřednictvím různých optik. Důležitou roli pro zvuk pochopitelně hraje prostor. Práce pojednává o významu slova prostor jak z hlediska architektonického řešení, tak pohledem na možnosti při tvorbě prostoru virtuálního. Předposlední kapitola dává čtenáři nahlédnout do oblasti generativní hudby prostřednictvím projektu Mystika vůní. Závěrečné shrnutí textu si klade za cíl především pojmenovat a zmapovat dnes možná východiska kompoziční práce v kontextu dnes používaných technologií.
- Transtextuality in contemporary musicCunha, Bruno(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-10The purpose of this thesis is to develop a materialistic approach for the use of transtextuality in music composition. As a concept from literary theory, transtextuality proposes that no text is new, but rather transcendent from another text. However, when applying this concept to music, one should take into account that a sole semiological approach risks idealizing the musical experience and disregarding the materiality of the acoustic phenomena. Rather, by engaging in a materialistic approach, to which this thesis found the basis in Deleuze's philosophy, we are able to comprehend transtextuality as a form of capturing forces. Transtextuality becomes material in itself. Furthermore, the thesis justifies the use of citations by apprehending the composer as a bricoleur, who engages with the texts in his surroundings during the poietic process. The "transtextual nature" of citations is there, it is materialistic and real, but our approach focuses towards recycling the material itself, not the idea that it represents.