Katedra produkce / Department od Arts Management
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra produkce / Department od Arts Management podle vedoucí "DVOŘÁK, Jan"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 32
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Cafe teatr Černá labuť a vývoj kavárenského divadla v ČecháchNesvadbová, Nora(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-09Tato práce se věnuje uměleckému prostoru Cafe teatr Černá labuť, který funguje již dvanáctým rokem , jako galerie a kavárna s programem. Dále práce rozebírá vývoj kavárenského divadla v Čechách, aby byly vznik a dosavadní činnost uměleckého prostoru Černé labutě, zasazeny do historického kontextu. Mým hlavním cílem bylo analyzovat provoz kavárenského divadla v Černé labuti, kde již čtvrtým rokem pracuji a navrhnout možná vylepšení jeho budoucího fungování. V rámci této práce se zabývám i problematikou, která je specifická pro všechny kavárenské podniky s programem obecně ? fungování kavárenského a uměleckého provozu spolu, v těsném soužití, v jednom prostoru. Práce by měla čtenářům přiblížit provozování kavárenského divadla na modelu fungování uměleckého prostoru Cafe teatr Černá labuť. Upozornit na úskalí i pozitivní aspekty provozu divadla v kavárně a to na pozadí vývoje této specifické umělecké formy, která má v Čechách pozoruhodnou tradici.
- Děti dětem, studenti studentůmŠilarová, Linda(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-10Dětské divadelní studio a jeho patnáctiletá historie okem produkčního. Cílem
- Divadelní aktivity v obchodních centrechPrůdek, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-09-19
- Divadlo bratří Formanů a jeho vývoj v letech 2000 - 2007Doubravová, Klára(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-17Divadlo bratří Formanů (DBF) je v českém divadelním prostředí výjimečnou uměleckou formací, která funguje na základě hlubokých profesionálních, ale i přátelských vztahů budovaných dlouhá léta. Divadlo, které se prezentuje svými ojedinělými projekty jak z pohledu prostoru, ve kterém se odehrávají, tak z pohledu tvůrčího, režijního, dramaturgického i scénografického. Na diváka působí svou hravostí, velikou propracovaností a viditelností dlouhodobé a dobře odvedené práce. I přes náročnost projektů ze všech možných pohledů od realizace, scénografie, režie až po produkci je konečný výsledek ojedinělou podívanou pro velkou většinu diváků. Jedinečnost DBF spočívá především ve schopnostech inscenátorů vytvořit výpravné představení s osobitou poetikou, které je harmonickým sloučením scénografické, režijní a herecké složky. A zejména nevzniká obvyklými způsoby přípravy představení, jako je tomu v kamenném prostoru.
- Divadlo jako investiční příležitostNovotný, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-06Divadlo jako investiční činnost má velmi dlouhou tradicí. Na území současné České republiky byl slibný rozvoj této činnosti přerušen v letech 1945 ? 1989 a nejobvyklejším typem divadla se stalo divadlo veřejné služby. Proto je v této práci věnována pozornost historii českého a světového soukromopodnikatelského divadla, a zejména jeho nejznámější podobě ? broadwayskému muzikálu. Kreativní průmysl měl vliv na změnu vnímání všech součástí kultury. Právě zařazením divadla do kreativního průmyslu získává divadlo zcela jiný rozměr ? stává se moderní součástí hospodářství, které není postaveno na průmyslové výrobě a zemědělství, ale na tvůrčím potenciálu lidí. S divadlem, zvláště soukromopodnikatelským, bezprostředně souvisí i jeho financování. Příklady úspěšného fungování divadla jako investiční příležitosti lze nalézt na obou stranách Atlantiku ? v New Yorku i Londýně.
- Divák a divadloKolenová, Bohdana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-13Začátek práce definuje obecně používané pojmy v souvislosti s divadelním divákem (publikum, masové publikum a divadlo, obecenstvo, divák). Následující kapitoly jsou věnovány diváckým vzdělávacím programům, klubům diváků a jsou doplněny příklady z historie i současnosti pražských divadel. Stěžejní část práce přináší obecný pohled na budování publika (audience development). Popisuje možné motivace i bariery návštěvnosti divadel, segmentaci diváků i konkrétní nástroje, jak rozvíjet vztah divadlo ? divák. Předposlední kapitola popisuje divácký rámec Prahy. V závěru je uvedena studie diváků Divadla Na zábradlí. Celá práce je doplněna statistickými údaji a výsledky výzkumu ?Divadlo Na TV obrazovce?, v němž bylo použito osm otázek autorky této práce.
- Fenomén Stodolní ulicePodolská, Dominika(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-09-12Anotace Cílem bakalářské práce ?Fenomén Stodolní ulice? v Ostravě je popsat vznik vysoké koncentrace nejrůznějších klubů, hospod a hospůdek, barů, restaurací a nebo pubů, které ve velice krátkém čase vytvořily netypickou a fascinující lokalitu, označovanou jako fenomén Stodolní ulice. Práce soustřeďuje informace z různých pramenů, které osvětlují historii městské části Moravská Ostrava a Přívoz, s důrazem na lokalitu Stodolní ulice a jejího bezprostředního okolí. Stejnými postupy se snaží vystihnout náladu a atmosféru nejranějšího vývoje kavárenství a pohostinství v dané oblasti, nepomíjí ale také realitu hornické ?černé? minulosti města Ostravy a blízkého regionu, která velmi zásadně ekonomický i kulturní rozvoj tohoto prostředí ovlivňovala. Práce se zabývá historií i současností ostravského divadelnictví, kultury obecně a okrajově i cestovním ruchem v regionu. Snaží se zjistit, zda a kdy byl vznik kulturních klubových aktivit na Stodolní pro život Ostravy přínosem a důvody jejich postupného úpadku. V práci nemohly být opomenuty další průvodní jevy existence této nestandardní lokality: bezpečnost, politické vlivy, postoj komunálních politiků vůči tomuto fenoménu nebo recesistické politické kampaně ? to všechno je nedílnou součástí Stodolní ulice a promítá se do této práce.
- Jozef Bednárik - počátky umělecké dráhy a Z-divadlo ZelenečBrtnická, Dagmar(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-10Jozef Bednárik je jednou z nejznámějších osobností československé divadelní scény. Jeho talent a znalosti v mnoha uměleckých oborech (dramaturgie, herectví, režie, výtvarné umění, hudba) se ideálně propojily v syntetickém divadle, kterým výrazně obohatil československou i mezinárodní divadelní scénu. Významný podíl na celkovém výsledku jeho práce mají ale také jeho výrazné managerské schopnosti, o kterých se nikdy nehovořilo. Umělecké i organizační sklony se projevovaly už v dětství. První komplexní projev, zahrnující práci dramaturga, scénografa, režiséra a managera v jedné osobě, se stal mezníkem v česko-slovenském divadelnictví. Amatérský soubor z rodné vesnice Zeleneč u Trnavy procestovala pod jeho vedením velkou část světa. Jeho práce přispěla se ke stírání uměle vytvořené hranice mezi profesionálním a amatérským divadlem. V amatérských podmínkách pracoval v letech 1974-1987 podobným způsobem jako česká studiová divadla. Tato práce se soustředí na období do roku 1991, kdy odchází ze stálého angažmá do nezávislého povolání.
- Krizový management v divadleKubáčková, Šárka(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-14
- LITOMĚŘICKO - NOVÁ KULTURNÍ AGLOMERACEČičo Kulifay, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-16Cílem magisterské diplomové práce je vytvoření kulturní vize spočívající na rozvoji měst Litoměřice, Terezín, Lovosice, které by mohly v budoucnosti vytvořit aglomeraci, (Aglomerace L-T-L). Potenciál zkoumané oblasti litoměřického regionu vychází ze širokého spektra bohatých historických, kulturních, vzdělanostních a duchovních tradic, navíc podpořených sídlem biskupství. Jedním z možných řešení, jak rozžít tento region a zároveň revitalizovat mnoho nevyužitých objektů, je orientace na kulturní průmysl ve spojení s cestovním ruchem. Litoměřicko leží na mezinárodních dopravních komunikacích spojující střední Evropu s oblastmi sahajícími k Severnímu moři. Prochází tudy dálnice a významný železniční koridor, řeka Labe je splavná od soutoku s Vltavou u Mělníka, až do svého ústí v Hamburku. Pro cestovní ruch je atraktivita destinace založena rovněž na tomto faktu a stává se zásadním měřítkem pro konkurenční prostředí. Formulování představ budoucnosti předpokládá důkladnou analýzu historických souvislostí i současného stavu. Oblast Litoměřicka je lokalitou, kde vedle sebe po staletí žili Češi, Němci a Židé s vlastními kulturními zvyky i tradicemi, které se přirozeným vývojem vzájemně ovlivňovaly. Kulturní kapitál oblasti tvoří nejobsáhlejší část diplomové práce. Zvláštní zřetel je rovněž kladen na krajinný kontext regionu, nazývaný též Zahradou Čech, v němž řeka Labe protéká údolním kaňonem Českého středohoří. Pět tematicky rozdělených kapitol zahrnuje kromě výše uvedených též kulturně-ekonomické pojmosloví. Závěrečná část navrhuje sérii projektů pro konkrétní objekty v aglomeraci nebo na její periferii. Tyto jsou plánovány na základě historických souvislostí, možného vývoje jednotlivých měst a s ohledem na vzdálenost mezi jednotlivými lokalitami při každodenním pohybu obyvatelstva. Aglomerace L-T-L by mohla v nejbližších letech navázat na vztahy a získat důležitost odpovídající charakteru krajského centra, které mělo v minulosti město Litoměřice. V horizontu desetiletí by se mohla stát nejprve viditelnou kulturní destinací v nejen v národním, ale rovněž v evropském kontextu.
- Lobbistická podpora v grantovém řízení v oblasti divadlaHoleček, Ivan(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-14
- MeetFACTORY - SMÍCHOVSKÁ TOVÁRNA NA SNY...Gondová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-18Bakalářská práce MeetFACTORY - SMÍCHOVSKÁ TOVÁRNA NA SNY? se primárně zabývá vznikem, minulostí a současným vývojem tohoto pražského kulturního centra. Osvětlením fenoménu nezávislých kulturních center a zmapováním jejich vývoje u nás i ve světě, si práce v úvodní části připravuje půdu pro následnou prezentaci celého projektu umělecké továrny. Po představení výtvarníka Davida Černého, který je myšlence rezidenčního centra MeetFactory otcem, se práce věnuje zrození této ideje, formování jejího konceptu, vzniku a následnému krachu první verze kulturního domu, stagnaci projektu a jeho znovuoživení v novém prostoru. Práce dále sleduje průběh první sezóny provozu, aby následně rekapitulovala její výsledky. Současně představuje i některé z nejnovějších subjektů pražské scény, jejichž organizační pojetí a programová náplň se v mnoha aspektech shodují s vizí MeetFactory. Práce v závěru přichází s návrhem velmi specifické transformace tohoto centra, která vychází z plánovaného vývoje lokality a akcentuje soudobé tržní mechanizmy a kulturní tendence společnosti.
- Město jako jeviště - karnevalyPajchlová, Magdalena(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-01-22Ve své diplomové práci se zabývám prostředím karnevalů a lidových slavností. V úvodu vymezuji pojem karneval a v první části práce nastiňuji stručnou historii karnevalů, která sahá až do antického Řecka a Říma. Další kapitolu věnuji vývoji karnevalu v Itálii, zvláště benátskému karnevalu, který je v Evropě nejproslulejší. Dále jsem se vydala popisovat berlínský Karneval kultur a velký prostor jsem věnovala karnevalu v Brazílii, zvláště karnevalu v Rio de Janeiru a Salvadoru da Bahia. Jedna kapitola patří českému masopustu, který je neodmyslitelně spjatý se smíchovou lidovou kulturou. Hlavní část diplomové práce je věnována Pražskému karnevalu, který od roku 2004 organizuji. Snažila jsem se zde popsat produkční a producentskou stránku karnevalu, finanční a organizační zajištění. To názorně ukazuji na popisu třech minulých ročnícíků Pražského karnevalu.