Katedra animované tvorby - KAT / Department of Animation
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra animované tvorby - KAT / Department of Animation podle vedoucí "KUBÍČEK, Jiří"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 37
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Animovaná tvorba Libuše ČihařovéBohuslav, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-06-29Tato práce pojednává o animované tvorbě Libuše Čihařové. V prvé části se čtenář seznámí s historií Afitu a Studia Bratři v triku a prvními zkušenostmi Libuše Čihařové ve Studiu Bratři v triku. Další část se věnuje její tvorbě fázařské a animační v padesátých a šedesátých letech minulého století. Třetí část pojednává o vzniku Večerníčku a taktéž o krátkých filmech a seriálech, které Libuše Čihařová animovala. Poslední část je věnovaná především její tvorbě režijní a také činnosti pedagogické. Tato diplomová práce se také věnuje oceněným filmům a významným režisérům, s kterými Libuše Čihařová spolupracovala. Součástí práce jsou dva rozhovory.
- Biografie 50ti českých tvůrců animovaného filmuBarta, František(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-23Účelem bakalářské práce je zmapování biografie 50ti tvůrců v oblasti českého animovaného filmu. Práce bude součástí široké databáze FAMU.
- Chihiro a cesta HrdinyMarfil Atienza, Juan De Dios(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-03Text analyzuje film ?Cesta do fantazie? režiséra Hayao Miyazakiho a vychází přitom z teorie o archetypech Carol Pearsonové. Definuje různé vztahy, které vznikají mezi lidmi v průběhu filmu, jež nás vedou k pochopení jednání dívky Chihiro v tomto prostředí. Předmětem této analýzy je také interpretace zkušenosti dívky Chihiro na její cestě Hrdiny.
- Databáze tvůrců českého animovaného filmu V.Kukal, Adrian(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-10-12Tato bakalářská práce přispívá k rozšíření Databáze tvůrců českých animovaných filmů, která vzniká od roku 2002 na FAMU, katedře animované tvorby. Navazuje na magisterské práce Jana Bubeníčka z roku 2002 a Davida Súkupa z roku 2004 a Jan Bohuslav v 2007. Důvodem vzniku tohoto ?diplomantského seriálu? je fakt, že neexistuje jiná databáze, podrobně se věnující tvůrcům našeho animovaného filmu. Práce obsahuje dle předem určených nároku profily padesáti tvůrců seřazených podle abecedního pořádku. Profil každého z nich zahrnuje stručný životopis, výběr z filmografie, fotografii daného jedince a několik fotografií filmového díla. Databáze zahrnuje nejen portréty filmových profesionálů, ale také několika začínajících filmařů z řad současných studentů. Výběr je zaměřen na nejdůležitější, především autorské profese. Jsou zde zastoupeny jak autoři námětů, scénářů, animace, hudby, výtvarného pojetí, tak i režiséři, kameramani, zvukaři, střihači, produkční, a herci, kteří nezapomenutelně přispěli svými vypravěčskými schopnostmi.
- Databáze tvůrců českých animovaných filmů IV.Bohuslav, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-09-19Tato bakalářská práce přispívá k rozšíření Databáze tvůrců českých animovaných filmů, která vzniká od roku 2002 na FAMU, katedře animované tvorby. Navazuje na magisterské práce Jana Bubeníčka z roku 2002 a Davida Súkupa z roku 2004. Důvodem vzniku tohoto ?diplomantského seriálu? je fakt, že neexistuje jiná databáze, podrobně se věnující tvůrcům našeho animovaného filmu. Práce obsahuje dle předem určených nároku profily padesáti tvůrců seřazených podle abecedního pořádku. Profil každého z nich zahrnuje stručný životopis, výběr z filmografie, fotografii daného jedince a několik fotografií filmového díla. Databáze zahrnuje nejen portréty filmových profesionálů, ale také několika začínajících filmařů z řad současných studentů. Výběr je zaměřen na nejdůležitější, především autorské profese. Jsou zde zastoupeny jak autoři námětů, scénářů, animace, hudby, výtvarného pojetí, tak i režiséři, kameramani, zvukaři, střihači, produkční, a herci, kteří nezapomenutelně přispěli svými vypravěčskými schopnostmi.
- Estonská animace 1. dílHetmerová, Alexandra(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-18Tématem bakalářské práce je historie estonského animovaného filmu. Zabývá se počátkem estonské animace, založením prvních oddělení animace Nukufilmu a Joonisfilmu v Tallinnfilm studiu, produkcí režisérů, kteří tato studia vedli za Sovětského svazu. Elbertem Tuganovem, Arvo Parsem, Reinem Raamatem a Avo Paistikem. Dále potom režiséry další generace, která ve studiích pracovala od 80. let, přes osamostatnění Estonska v roce 1991 až po jejich současnou produkci. V Nukufilmu to jsou Rao Heidmets, Kalju Kivi, Hardi Volmer a Riho Unt. V Joonisfilmu Mati Kütt, Janno Põldma a Heiki Ernits. Závěrečná kapitola práce pojednává o díle a životě Priita Pärna, nejvýraznější osobnosti estonského animovaného filmu.
- Estonská animovaná tvorba II. dílHetmerová, Alexandra(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-10-04Tato diplomová práce popisuje historický vývoj estonského animovaného filmu od devadesátých let 20. století do roku 2013. Věnuje se současné animované produkci dvou nejvýznamnějších estonských studií Joonisfilmu a Nukufilmu. Obsahuje životopisy a rozbory filmů estonských režisérů pracujících v těchto studiích: Priit Tender, Ülo Pikkov a Kaspar Jancis, Mikk Rand, Mait Laas, Peep Pedmanson, Girlin ? Bassovskaja, AndresTenusaar a Pärtel Tall. Představuje první absolventy katedry animace na Estonian Academy of Arts Martinuse Klemeta a Kristjana Holma, Chintis Lundgren a další současná studia a produkční společnosti animovaného filmu v Estonsku. V doplňkové kapitole se věnuje filmům starších režisérů, které vznikly po roce 2008.
- Gag v tvorbě Alexandra Tatarského.Terpugov, Evgenii(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-14Cílem této práce je analýza tvorby režiséra a animátora Alexandra Tatarského. Zaměřil jsem se na osobnosti gagu v jeho animovaných filmech, v čemž navazuje na tradice němé grotesky a kde se naopak projevuje specifické uchopení tohoto komediálního tvaru. V teoretické části práce analyzují principy fungování gagu obecně, zkoumám biografii autora, specifikum jeho tvorby. V praktické častí pak analyzují, jakým způsobem s gagem pracuje tento režisér, a to demonstruji na analýze jeho filmů. Analýzou jsem došel, že gag je jedním ze základních elementů v tvorbě Tatarského, vyžaduje jednoduché scénáristické konstrukce a rozšiřuje možností využití gagu v rámcích animovaného filmu.
- Hra a její roviny v animované tvorběJarošová, Marie(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-10-04Diplomová práce "Hra a její roviny v animované tvorbě" se pokouší pojmenovat, kde se ve světě animace setkáme s hrou a jaké může mít podoby. Odpověď na tuto otázku se snaží vysledovat prostřednictvím rozboru prvního filmu z řady "Pojďme pane, budeme si hrát" režiséra Břetislava Pojara, "Potkali se u Kolína" a následně se ptá po její obecné platnosti.
- Hudba a ruchy v animovaném filmuVybíralová, Martina(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-19Vtéto bakalářské práci se zabývám problematikou hudby a zvuku vanimovaném filmu zhlediska režiséra a autora. Tato práce má pět částí. První částí je úvod, vněmž nastoluji otázku vlivu hudby a ruchů na výsledný animovaný film. Vdruhé části se zabývám hudbou vanimovaném filmu, její důležitou rolí při tvorbě atmosféry a emocí a jejími specifiky. Dále pak uvádím několik konkrétních příkladů. Ve třetí části řeším problematiku ruchů, míru jejich stylizace a jejich vliv na srozumitelnost děje ve filmu. Následuje rozbor vybraných filmů zhlediska použitých ruchů. Čtvrtá část se věnuje konfliktu mezi hudebníkem, zvukařem a režisérem. Jejich možném rozdílném pohledu na celkový zvuk a vyznění filmu. Poslední pátá část je shrnutím všech mých pozorování a pravidel, knímž jsem dospěla vtéto práci.
- Hyperrealizmus v animovanom filmeGajdošová, Bibiána(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-10Cieľom tejto bakárskej teoretickej práce je bližšie sa pozrieť na obrazový hyperrealizmus v animovanom filme. Jej zámerom je preskúmať vplyv realistického zobrazovania v animovanom filme ale len v rámci jej obrazovej stránky a nijako nehodnotiť dejový realizmus. Hyperrealizmus je pomerne nový úkaz, ktorý sa objavil s technickým pokrokom a dnešný priemerný divák už skoro nerozozná snímanú skutočnosť od generovanej v počítači. Je nepopierateľné, že CG filmy sa dnes tešia veľkému záujmu u divákoch. Prečo tomu ale tak je? A tak ako sa animovaný film definuje na základe svojich dvoch strán tak sa na negatívny a pozitívny vplyv hyperrealizmu zamerame z dvoch strán. A to ako z tej teoretickej tak z tej praktickej respektíve technickej stránky.
- Jan Švankmajer inspirace literaturou a divadlemBalej, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-19Abstrakt: Tématem práce je analýza literární a divadelní inspirace ( E. A. Poe, D. A. F. Sade, Ch. D. Grabbe, L. Carrol, V. de I´Isle-Adam, H. Walpole, J. W. Goethe, Ch. Marlowe, barokní a lidové divadelní hry, černé romány, pohádky) v krátkých ( Poslední trik pana Schwarzwaldea a pana Edgara, Rakvičkárna, Don Šajn, Žvahlav aneb šatičky Slaměného Huberta, Otrantský zámek, Zanik domu Usherů, Kyvadlo, jáma a naděje) a celovečerních ( Něco z Alenky, Lekce Faust, Otesánek, Šílení) filmech Jana Švankmajera. Cílem práce je vysledovat, jakým způsobem je s těmito inspiračními zdroji ve filmovém zpracování nakládáno, jak jsou původní témata převáděna do jiného média a jak jsou významově rozvíjena či přetvářena. U divadelní inspirace práce popisuje přenos formálních výrazových prostředků charakteristických pro divadlo (černé divadlo, herci v maskách, maňáskové divadlo atd.) do filmu a také popsat autorův vztah k loutkám a klíčový vliv tohoto vztahu na jeho tvorbu.
- Jídlo a jeho role v korejských a japonských médiíchKim, Eunhye(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-22Tato práce se zabývá formami, kterými je jídlo zobrazováno v japonských a korejských médiích. Jídlo je v médiích po celém světě zobrazováno pomocí různých forem a různými způsoby, do podvědomí široké veřejnosti se však dostala především vyobrazení lahodně vypadajících pokrmů v japonských animacích. V této práci se pokusím na sociokulturním pozadí analyzovat důvody, proč si komiksy vybírají jídlo za své téma a způsoby, pomocí kterých tak činí. komiksy, které si vybírají jídlo za své téma se v Japonsku i Koreji staly výrazné do té míry, že zde dokonce došlo ke zformování samostatného žánru pod názvem jídlo. Po analýze těchto jevů se budu dále zabývat popisem forem japonských a korejských animací a komiksů, ve kterých se vyobrazuje jídlo. Atraktivně zobrazované jídlo může mít za úkol nejen vyjádření konkrétních emocí, které si lze spojit s potěšením, ale zároveň slouží jako vyjádření jídla jako základního prvku neoddělitelného od života, který symbolizuje univerzálnost a přirozenost opakujícího se každodenního života, nebo alespoň touhu po takovém životě. Nakonec můžeme v obou zemích, které byly původně společnostmi zaměřenými na rodinu, ale v důsledku rychle probíhající urbanizace v nich došlo k několika změnám, předně k velkému nárůstu jednočlenných domácností, spotřebu různého obsahu týkajícího se jídla vnímat jako snahu o naplnění prázdného místa či náhradních tužeb jako následek urbanizace.
- Jim Henson od muppetů po animatronické postavyCechl, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-10-09Tato práce má za úkol seznámit čtenáře s tvorbou Jima Hensona a s jeho přínosem loutky uplatněné ve filmu a televizi. Mapuje nejen historii vzniku loutky zvané muppet a prvních animatronických charakterů, ale i vystihuje charakteristické vlastnosti, jež tvoří styl Jima Hensona. První část je věnována převážně jeho personě a je o setkání neznalého čtenáře s kultem Jim Henson. Obsahuje stručný životopis a rozdělení tvorby na tři životní etapy. V druhé části se zaměřuje na fenomén muppeta, co je to muppet, charaktery, styl muppeta a muppetí technologie ve vztahu k médiu filmu a televizí a Hensonovy nejvějtší úspěchy v této oblasti. Ve třetí části se zabývá Hensonovou animatronikou, Hensonův vztah k prvním fázím jejího vývoje, srovnává technologii muppeta s animatronikou a rozebírá její dopad a úspěchy v oblasti filmu a televize pro Jima Hensona a Creature shop. Poslední část je věnována Hensonovu odkazu.
- Kýč v animované tvorbě pro dětiStehlíková, Hana(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-24Tématem této magisterské práce je zmapování kýče v animované tvorbě pro malé děti. V úvodu seznamuji čtenáře stručně s historií a vývojem kýče ve výtvarném umění a ve společnosti. V hlavní části své práce jsem se soustředila na pohádky v televizním vysílání a na placených i bezplatných video kanálech na internetu. Hledám v nich společné znaky kýče a stereotypů ve výtvarném zpracování filmu, ve scénáři i filmové hudbě. Mapuji, jak velké je propojení dětských pohádek s reklamou a hračkářským průmyslem. Ve své práci se také zabývám tím, jak se animovaná tvorba vyrovnává s možnostmi moderních technologií, které vytvářejí animovaný obsah velmi levně a snadno. Mimoto analyzuji kýč ve vybraných animovaných pořadech. Dále rozebírám populární animované pořady a rozdílné přístupy v jejich výtvarném a technickém zpracování.
- Látky pozměňující vědomí v animované tvorbě pro dětiHeribanová, Anna(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-21Tato práce se zabývá látkami, které pozměňují lidské vnímání a rozebírá zobrazování těchto změn v animovaném filmu, především se zaměřením na dětské publikum. Téma psychoaktivních látek se aktuálně znovu otevírá na poli psychiatrie v souvislosti s možným využitím u klinických pacientů, což přináší odpovídající změny v legislativě nejen v zahraničí, ale i u nás. Cílem práce je určení a rozbor filmových prostředků využívaných pro zobrazování změněného stavu vědomí a hledání společných rysů jednotlivých ukázek. Jako hlavní společné rysy závislé jinak na velmi individuálním stavu prožívání, a tedy i s rozdílnými výstupy a interpretacemi, lze popsat přítomností dvou základních předpokladů. Je to vytvoření kontrastu mezi základním stavem a stavem změněným a přítomnost vědomí diváka, postavy nebo obou zároveň a v případech zvláště sugestivních eliminace nebo posouvání hranice mezi nimi.
- Mamoru Oshii a jeho Ghost in the ShellHoffová, Michaela(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-17Bakalářská diplomová práce se zabývá hloubkovým rozborem animovaného filmu Ghost in the Shell režiséra Mamoru Oshiiho. Pojímá jej ze všech důležitých hledisek jeho produkce ve vztahu k médiu, ve kterém byl vytvořen. Je rozebrán vztah tohoto filmu k práci, stylu a národní kultuře jeho režiséra, ke kyberpunkovému žánru, ke kterému se tento film řadí a k tématice a filosofii, kterými se tento film zabývá. Tato práce přibližuje čtenáři nejen symbolické významy jeho obrazů a děje, ale i technické aspekty jeho produkce, týkající se jak použitých animačních technik, zvuku, hudby a dabingu, tak i jeho výtvarné stránky, rozebrané v kontextu stylu a typičností japonské animace. Tento do detailu promyšlený film je protkán symbolikou a skrytými významy, které nemusí být divákovi na první pohled zřejmé. Cílem této práce je osvětlení těchto významů nejen ve vztahu k tématice, kterou se tento film zabývá, ale i ve vztahu k ojedinělé kultuře a tradicím země, ve které byl vytvořen. Závěr této práce rovněž poukazuje na vliv a odkaz tohoto díla na další tvůrce světové kinematografie v rámci žánru kyberpunku a vědecké fantasie.
- Michaela PavlátováDelgado, Laura Victoria(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-10-08Tato diplomová práce si klade za cíl znovu zhodnotit animaci jako prakticko-estetickou činnost člověka a to i mimo oblast kinematografie. Důležitým teoretickým východiskem pro mne jsou především práce prof. Semira Zekiho z oblasti neuroestetiky. Budu se zabývat kořeny animace a historickým průběhem od pravěku do současnosti, a to zejména se zřetelem k evolučním procesům (tělesně-mentálním) a problematice vnímání, které se týkají každého člověka (diváka i tvůrce), souvisejí s jeho vývojem již od neútlejšího dětství a jsou proto podkladem pro existenci animace vůbec. Za tímto účelem jsem si jako příklad vybrala animovanou tvorbu Michaely Pavlátové, přičemž tato práce nechce být v žádném případě monografickou studií, nýbrž mojí snahou je hledat kontexty její tvorby v souvislosti s výše vymezenými tématy. Hlavní charakteristické rysy jejích animovaných filmů se budou postupně objevovat v jednotlivých kapitolách jako podněty k rozvíjení úvah o tom, jaké může mít vliv okolí na způsob zobrazování prostoru, jak funguje vnímání barev na úrovni mozku, jakou důležitost mají tváře v sociálních vztazích a jak se tyto jednotlivé motivy transformují do výtvarného a tématického rukopisu autorky. V neposlední řadě se chci rovněž zabývat změnami společensko-politickými i technologickými a jejich vlivem na českou animaci, konkrétně pak na dílo Michaely Pavlátové.
- Mistři uralské animaceBukcharina, Elena(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-10-04Diplomová práce se bude zabývat tvorbou významných představitelů jekatěrinburgského studia animovaných filmů: Oxany Čerkasovové, Valentina Karajeva, Alexandra Petrova, Andreje Petkeviče, Sergeje Ainutdinova a dalších.
- Monomýtus a Rick and MortySvěrák, Matouš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-15V rámci své bakalářské práce zkoumám animovaný televizní seriál Rick and Morty v jeho vztahu ke konceptu monomýtu komparativního religionisty Josepha Campbella. Monomýtus byl původně čistě deskriptivním modelem struktury mytického vyprávění, postupem času se ale především ve filmovém prostředí stal důležitým inspiračním zdrojem mnoha tvůrců. Vycházím především z knihy Tisíc tváří hrdiny a dále z poznatků psychoanalytiků Carla Gustava Junga a Sigmunda Freuda, kteří měli na výsledné chápání konceptu monomýtu výrazný vliv. Zkoumám především tvůrčí metody scénáristy Dana Harmona, narativní stavbu seriálu, fikční svět a postavy a sleduji, jakým způsobem se v něm projevuje hrdinský archetyp. Nedržím se striktně analytického přístupu, ale pouštím se i do interpretačních rovin. Dílo vkládám do dobového a distribučního kontextu.