Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/190

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "POSPISZYL, Tomáš"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
    Moralesová, Alexandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-29
    V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující. V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu. Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec. Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
  • Processing 1.0 příručka
    Pešek, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-19
    V odborné a teoretické části bych rád v období magisterského studia zpracoval příručku pro snadné pochopení programovacího jazyka Processing. Tento jazyk byl navržen v akademických dílnách Massachutches Institute of Technology ke snazšímu a co možná nejsvobodnějšímu přístupu tvůrců - obecně vzato všech netechnických oborů, k pokročilým technologiím. Základ pro takovou příručku jsem již začal tvořit při sérii otevřených dílen o programování. Podobné příručky v posledních letech vznikly v anglickém jazyce: Casey Reas and Ben Fry, A programming handbook for designers and artist (2007), Ira Greenberg: Processing Creative coding and Computational Art (2007), Daniel Shiffman: Learning Processing: A Beginner's Guide to Programming Images, Animation, and Interaction (2008), Tom Igoe: Making Thinks Talk: Practical Methods for Connecting Physical Objects (2007). V českém jazyce žádná podobná kniha doposud nevyšla. Příručkou bych rád přiblížil, ve shodě s původním smyslem Processingu, technologie i netechnicky zaměřeným oborům, především pak studentům z výtvarných škol bez předešlé nebo jen malé zkušenosti s programováním.
  • Užití animace v dokumentu analýza principů a funkcí animace ve vzt ahu s dokumentárním filmem
    Kaya, Akile Nazli
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-19
    Hlavním tématem této studie je pokus o nalezení a zapsání obecných zásad a funkcí animace s ambicí demonstrovat různé možnosti dosažené kombinací dvou zcela odlišných oblastí filmu: dokumentu a animace. Hlavní důraz bude kladen na otázku, co může přinést animace do dokumentárního filmu? V druhé kapitole se uvádí problematika funkčního spojení obou médií, později se reflektuje a srovnává několik definic pro obě tvůrčí oblasti zvlášť ve snaze hledat definici společnou. Následuje výčet různých technik ruční (klasické) animace s příklady a pokus o kategorizaci funkcí. Třetí kapitola analyzuje výběr filmů (A Is for Autism / A jako autizmus, Vizita mezi životem a smrtí, Ekümenopolis: Ucu Olmayan Şehir a Lidé, kteří se snaží zachránit svět) ve světle definovaných funkcí. Některé případové studie zahrnují i rozhovor s režisérem, který poskytuje více podrobností o myšlenkových pochodech autorů při rozhodovacím procesu. Výsledek tohoto výzkumu vyústí v parafrázi, kde autorka tvrdí, že smysluplné spojení animace s dokumentem je takové, kde celek vytvořený kombinací těchto přístupů přináší novou kvalitu, která není obsažena v žádné jeho jednotlivé části zvlášť.