Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/200

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "KUDLÁČ, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Čas a zvuk ve filmu
    Richtr, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-04
    Tématem této diplomové práce je vnímání času v audiovizuálním díle. Zvláštní pozornost je zde věnována zvukové složce audiovizuálního díla, z jejíž perspektivy je na fenomén času nahlíženo. Nejprve nás stručně seznamuje s tím, jak se vyvíjelo chápání času v rámci filozofického kontextu. Další část pak představuje film jako médium, které ze své formální podstaty přináší nové podněty, které dále rozvíjejí dosavadní přemýšlení o čase. Po tomto uvedení do problematiky se práce zaměřuje na způsob vnímání času v rámci samotného zvuku, potažmo hudební skladby. Vychází zde z poznatků psychoakustiky a především pak z teoretických úvah francouzského skladatele Gérarda Griseye, ke kterým se snaží nacházet paralely v kontextu zvukové dramaturgie filmového díla. Poslední část se věnuje časovým vztahům vzešlým ze vztahu filmového obrazu a zvuku. Snaží se zde problematizovat a následně zobecnit specifické formální vztahy v rámci audiovizuálního díla, mající vliv na subjektivní vnímání času.
  • Definovanie postáv zvukom.
    Hilčanský, Peter
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-05
    Zámerom tejto práce je priblížiť čitateľovi špecifickú prácu so zvukovou dramaturgiou hraného filmu a to: definovanie postáv zvukom. Konkrétne, ako môže zvuk pomôcť pri vytváraní silnejších, zapamätateľnejších postáv, odhaľovať ich slabosti, mentálne pochody alebo také kvality, ktoré by nebolo možné vytvárať inými spôsobmi. Ide o dramaturgicky špecifický prvok a nepracuje sa s ním v každom filme. Existuje však mnoho druhov filmov, ktoré z týchto postupov môžu benefitovať. Naším cieľom bude preto nájsť zaujímavé a výrazné filmové diela a rozobrať princípy zvukovej dramaturgie a filmovej reči v týchto filmoch. Dôraz bude tiež kladený na vyzdvihnutie potreby premýšľať o týchto postupoch ešte vo fáze scenára alebo prípravnej fáze filmu, pretože v post-produkčnej fáze je na ich vybudovanie zvyčajne neskoro.
  • Dronová hudba a její využití ve filmové tvorbě
    Herrmann, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Dronová hudba je navzdory své jednoduché konstrukci a minimu předávaných hudebních informací velice mocným zprostředkovatelem emocí a dokáže významně ovlivnit lidské vnímání. Stavy navozené poslechem tohoto hudebního žánru se pohybují od paralyzujícího děsu a úzkosti přes uklidnění a smíření až po pocity neutuchající extáze. Tato práce má za cíl zkoumat tuto ambivalenci z různých úhlů, přiblížit divákovi kontext užití dronové hudby v historii hudební produkce a definovat různé postupy, jakými je tato hudba využita ve filmové tvorbě.
  • Gramofonová deska
    Voneš, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Gramofonová deska jako kulturní platforma. Snobismus, sběratelstvtí, časová schránka, fetišismus, vzpomínka na lepší svět.
  • Hudební kontrapunkt ve filmu
    Dolejší, Dominik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Zasazením hudebního kontrapunktu jako způsobu práce s hudbou v audiovizuálním díle do kontextu evropského myšlení protikladů je otevřeno samo téma práce – pochopení hudebního kontrapunktu ve filmu jako smyslutvorného prvku. Kromě filosofického úvodu a vysvětlení samotného pojmu hudební kontrapunkt teoretická část práce představuje hlavní koncepce hudebního kontrapunktu ve filmu podle teoretiků filmu a filmového zvuku. Dále je proveden pokus o formulaci vlastního dělení typů hudebního kontrapunktu. Praktická část potom analyzuje jednotlivé příklady hudebního kontrapunktu, jeho fungování v dané scéně a v celku filmu.
  • Jóhann Jóhannsson
    Nižník, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Islandský rodák Jóhann Jóhannsson zemřel 9. února 2018 ve věku pouhých čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt je pro hudební svět velkou ztrátou. Jóhannsson během mnoha let svého působení vytvořil vlastní specifický styl, který smazává hranice mezi hudbou a sound designem, vtahuje posluchače do hlubin jiných světů a časů, a je zároveň vysoce eklektický i koherentní. Cílem této diplomové práce je nejprve definovat autorův rukopis analýzou jeho díla v časovém, sociálním, historickém, estetickém a stylistickém kontextu a poté zjistit, jaký celkový přínos zanechal ve světě filmové hudby, sound designu a umění obecně.
  • Píseň ve filmu: hudební svět „coming-of-age” příběhů
    Kolářová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-27
    Cílem této diplomové práce je interpretovat vybrané způsoby použití písní v „coming-of-age“ filmech a seriálech, které vznikly mezi 50. lety a současností převážně v USA a v evropských zemích. Práce využívá metody kulturní analýzy a opírá se o koncepty afiliační a asimilační identifikace, hudebního jednání a kinematografického excesu. Úvodní kapitoly nabízí shrnutí dosavadní akademické diskuze o použití písní v kinematografii a vymezují oblasti „coming-of-age“ tvorby. Jádro práce tvoří tři kapitoly představující hudebně-dramaturgické postupy s použitím příkladů vybraných scén z bezmála třiceti děl. Zvláštní pozornost je věnovaná nečekaným tanečním a pěveckým performancím postav. Poslední kapitola ukazuje postupné rozvolnění provázanosti písní skonkrétními generacemi.
  • Z doslechu, nebo na vlastní uši?
    Lapčík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Toto je popularizační práce v oblasti zvukové teorie. Zabývá se základními vzájemnými vztahy zvuku a obrazu, potažmo vztahem zvuku a obrazu k diegezi, kde srovnává práce českých a zahraničních teoretiků. Ačkoliv je primárně zaměřena na narativní dílo, zmíní i určitá specifika čtyř nejběžnějších seminarativních žánrů a dotkne se strukturních vztahů v nenarativních a interaktivních audiovizuálních dílech. Kromě vzájemných pozic zvuku, obrazu a diegeze tato práce stručně popisuje fenomén synkreze a význam synchronnosti, resp. asynchronnosti pro ovlivňování percepce času a prostoru v audiovizuálním díle. Materiály v přílohách doplňují text o související témata – kombinatorické okénko, vysvětlení třech plánů zvukové dramaturgie, užití zvuku jako znaku a překlad části textu Michela Chiona.
  • Záměrná nesrozumitelnost mluveného slova jako výrazový prostředek v hraném filmu
    Jesenská, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Diplomová práce analyzuje neobvyklý výrazový prostředek filmové a zároveň zvukové dramaturgie - záměrnou nesrozumitelnost mluveného slova. V rámci tématu poukazuje na ty momenty ve filmové naraci, ve kterých se postavy vyjadřují jiným způsobem, než pomocí významu slov. Výpověď mluveného slova je v těchto momentech částečně nebo úplně nesrozumitelná, až naprosto neslyšná, tichá, bez zvuku. Nesrozumitelnost řeči je v rámci práce zařazena do širšího kontextu jazyka a hlasu, výrazových prostředků jiných druhů umění a samotného filmového díla. Zvláštní pozornost je v práci věnována způsobům relativizace mluvy, které jsou přezkoumávány z několika úhlů pohledu. Podstatná je také kapitola zaměřena na historický kontext srozumitelnosti a záměrné nesrozumitelnosti mluveného slova, ve které jde především o zmapování důležitým milníků souvisejících s tímto pojmem v rámci dvacátého století. V závěru zprostředkovává i současné pojímání prostředku z pohledu zvukařského a režijního. Výsledky výzkumu přispívají k řešení nesouladu mezi častým užíváním zkoumaného výrazového prostředku a jeho absentující teoretickou reflexí. Přínos práce tkví v odhalení potenciálu tohoto specifického výrazového prostředku.
  • Zvuková dramaturgie v díle Jima Jarmusche
    Kuhn, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Tato závěrečná magisterská teoretická práce se zaměřuje na filmové dílo Jima Jarmusche z pohledu zvuku a zvukové dramaturgie. Soustředí se zejména na zvukové a dramaturgické prvky, které jsou pro Jarmuschovu filmografii charakteristické nebo z hlediska filmové tvorby originální. Popisuje tyto prvky na konkrétních případech a zároveň se nad jejich významem zamýšlí i v rámci komplexního pohledu na Jarmuschovu filmografii a její filmovou řeč. Práce vychází převážně z rozborů všech Jarmuschových filmů a dále z jeho rozhovorů a výpovědí.
  • Zvuková dramaturgie v současném americkém seriálu
    Levý, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-04
    Studie zkoumá nové americké seriály, které svojí kvalitou a inteligencí vybočují nad standartní televizní tvorbu. Na příkladu konkrétního seriálu přibližuje práci se zvukem, jeho celkovou dramaturgii.
  • Zvuková estetika ve tvorbě P. T. Andersona
    Blabla, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Cílem této práce bylo vystihnout specifický výraz, kterým se Paul Thomas Anderson skrze přístup ke zvukové stopě v součinnosti s dalšími složkami vyprávění vyjadřuje. Pro výzkum zvukové stopy v Andersonových filmech jsem zvolil metodu vypracování třech případových studií zkoumajících jeho práci se zvukem napříč žánrovým spektrem i historickým autorským vývojem. Z těchto případových studií vzešly styčné body Andersonova filmového vyjádření skrze zvuk, i jeho odlišnosti závislé na povaze světa, který Anderson v daných snímcích buduje. Specifika Andersonova přístupu ke zvukové stopě jsem pojal v kontextu vyprávěných příběhů a dalších výrazových prostředků filmové řeči s cílem zachytit narativní, estetickou či emocionální podstatu, kterou se v součinnosti snaží ve snímcích vyjádřit. Závěrem je vykreslení Paula Thomase Andersona jako autora, který se nejen způsobem práce se zvukovou stopou ukotvuje v doméně současných tvůrců filmového proudu amerického Indiewoodu.