Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/30

Procházet

Procházet Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design podle vedoucí "ČENĚK, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Allen, Malick, Coenové a voice-over v jejich filmovém vyprávění
    Klouzová, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-08
    Cílem diplomové práce je poukázat na legitimitu a svébytnost filmového výrazového prvku voice-overu, jehož kvality bývají často a priori podceňovány. Voice-over přitom disponuje specifickými vlastnostmi, jejichž účinné využití přispívá k vystavění kýženého vyznění filmu. Osobitost takové formy vyprávění dokládám na rozborech snímků Woodyho Allena, Terrence Malicka, Joela a Ethana Coenových, k jejichž stylu narace voice-overem neodmyslitelně patří.
  • Čistý střih zvuku se zaměřením na dialogovou stopu
    Rozum, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-09
    Práce popisuje postupy, techniky a technologie používané pro střih filmového zvuku v rámci historického vývoje po současnou praxi. Struktura textu odráží chronologický vývoj. Začátek rozebírá problematiku střihu optického záznamu zvuku a techniku tzv. bloopingu. Během první dekády užívání optického záznamu se vyvinula podstatná část střihových postupů používaných dodnes. Dále je pojednáváno o magnetickém záznamu zvuku jeho střihových možnostech. Lokalizace požadovaného bodu střihu byla u magnetického záznamu složitější než u optického, neboť optický vizuálně reflektoval průběh zvukové modulace, zatímco magnetický nikoliv. Digitální záznam otevřel z hlediska střihu nevídané zrychlení a zjednodušení díky tzv. přímému přístupu k datům, možnosti tzv. nedestruktivní editace a vizualizaci zvukového záznamu. Protože editace zvuku není samostatnou disciplínou, ale je součástí postprodukčního procesu výroby audiovizuálního díla, je rozebírána i např. problematika přenosu rozpracovaných materiálů ze střižny pro zvukovou postprodukci. Uvedené informace v textu jsou literární rešerší dostupné literatury anebo pocházejí z rozhovorů s českými mistry zvuku.
  • Hranice zvuku a obrazu
    Zavadil, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-03
    Tato práce se zabývá možnostmi zvukové tvorby v rámci audiovizuálního díla. Pomocí experimentu, ve kterém pět zvukových mistrů vytvořilo pět různých zvukových stop k totožnému krátkému filmu, je zde snaha definovat omezení, která pro zvukovou složku z obrazu plynou, a způsoby, jakými může být výsledné dílo pomocí zvuku ovlivněno. K tomuto účelu jsou pak všechny zvukové verze analyzovány a porovnávány.
  • Karolíniny prázdniny
    Klouzová, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    Intimní příběh putování, hledání a nacházení. Krátkometrážní hraný film.
  • Pojetí zvukové dramaturgie tanečních filmů Carlose Saury
    Klouzová, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    V bakalářské teoretické práci se zaobírám zvukovými formotvornými prostředky v rámci tanečních filmů Carlose Saury. Práce je rozčleněna do kapitol zaměřujících se na jednotlivé významotvorné audiovizuální prvky, jakými jsou například užití kontrastu, hudební či ruchové dramaturgie nebo zvukových přechodů.
  • Postsynchron jako tvůrčí metoda utváření nové zvukové reality AV díla
    Musil, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Postsynchron - plnohodnotná tvůrčí metoda při realizaci zvukové složky AV díla.
  • Poválečné dějiny Československa
    Hovorková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Film kriticky reaguje na toto konzumní pojetí historie, jenž se proměnila v history-entertainment
  • Slovíčka
    Gráf, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    krátký televizní animovaný cyklus, určený převážně pro děti
  • Subjektivizace ve zvukové dramaturgii vybraných filmů Davida Finchera
    Žihlová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-09
    Záměrem bakalářské práce je přiblížení využití subjektivizace ve zvukové dramaturgii vybraných filmů Davida Finchera. Obsahuje výčet jeho filmografie se stručným popisem děje a zmiňuje tvůrce s ním úzce spolupracující. Soustředí se na postupy při práci s kamerou, s barevným tónováním, paralelní montáží a retrospektivou. Definuje principy zvukové subjektivizace, které následně aplikuje na několika ukázkách z vybraných filmů.
  • Subjektivizace zvukového vjemu ve filmu
    Patríková, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    Hlavním záměrem diplomové práce je přiblížení charakterizace subjektivního zvuku ve filmu. Práce je rozdělena na několik částí. Úvodní kapitola shrnuje principy vnímání zvuku a obrazu z hlediska psychologie, fyziologie a technologie. Další část práce přibližuje subjektivní zobrazení ve filmu obecně. Následně se práce věnuje tématu subjektivizace vnímání zvuku a vysvětlení termínu Point of Audition (POA). Poté následuje vymezení druhů POA v audiovizuálním díle, doplněné o konkrétní příklady a jejich rozbor ve vybraných filmech. Poslední část práce ústí v popis tvůrčího ztvárnění POA (v praxi). Práce je doplněna ukázkami na DVD.
  • Světle modrá
    Hovorková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Film o tom, že smutek se nedá přeložit.
  • Ztvárnění sluchových poruch ve zvukové složce AV díla
    Cibulka, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Práce se věnuje problematice zvukového ztvárnění sluchových poruch v audiovizuální tvorbě. První část práce uvádí čtenáře do širšího kontextu sluchového hendikepu v rámci vývoje a současného stavu kinematografie. Další kapitola se zaměřuje na audiologické poznatky o sluchových poruchách. Následuje představení konceptu point of audition a subjektivních transformací jako klíčových prvků při tvůrčí práci se sluchovými abnormalitami. Hlavní část práce se pak zaměřuje konkrétně na architekturu a vývoj nejpoužívanějšího postupu reprezentace sluchové poruchy – „hluchého“ kódu. V závěru pak práce popisuje několik příkladů invenčního přístupu ke zvukovému zpracování sluchové poruchy, které problematiku výrazně obohacují. Práce tak zvolené téma sleduje z několika různých perspektiv a vytváří základ pro hlubší bádání čtenáře i vlastní tvůrčí praxi.
  • Zvuk v celovečerním filmu beze slov
    Klusák, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-03
    Hlavním záměrem práce je charakterizace celovečerního neanimovaného filmu beze slov a rozbor principů zvukové dramaturgie a filmové řeči ve snímcích tohoto neoficiálního žánru. Úvodní kapitoly práce obecně pojednají o fenoménu celovečerní nonverbální kinematografie se zaměřením na historický vývoj a obecnou filmovou řeč. Střední díl práce představí vybrané snímky beze slov, stručně je popíše a pokusí se o jejich subžánrové rozřazení. Poslední, nejrozsáhlejší díl práce je analytickou studií různých přístupů k paušálnímu omezení mluveného slova. Tato část ústí v závěrečnou zvukově-teoretickou charakterizaci zvukové složky beze slov.
  • Zvuková dramaturgie v hraném filmu s autentickými výrazovými prostředky
    Müller, Richard
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-13
    Ve své diplomové práci se budu zabývat zv. dramaturgií a technickými aspekty zvukové složky hraných filmů (realizace natáčení, postprodukce apod.), jejíž podstatou je důraz na autentičnost s výrazovou neformálností, která vede k sugestivnímu pocitu filmové pravdivosti.