Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera podle vedoucí "HORÁČEK, Pavel"
Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Čeští basisté 2. poloviny 20.stoletíLíkař, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-13Pro svou diplomovou práci jsem zvolil téma Čeští basisté 2. poloviny 20. století. Vybral jsem z bohaté historie šest pěvců, které považuji za nejlepší v časovém období od konce 2. světové války do období normalizace tj.1945-1970. Jde o Eduarda Hakena, Karla Bermana, Karla Kalaše, Ladislava Mráze, Jaroslava Horáčka a Rudolfa Asmuse.
- Dechové techniky a jejich vliv na techniku pěveckouSkalický, Michael(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Tato práce s názvem Dechové techniky a jejich vliv na techniku pěveckou se zabývá možnostmi využití několika významných technik práce s dechem a uvolňováním svalů pro zpěváky. Postupně jsou rozebírány následující: Wim Hofova metoda, Feldenkraisova metoda, Alexandrova metoda, jógové dechové techniky. V další části následují výsledky dotazníkového šetření, kde je cílem zjistit, jaké techniky studenti zpěvu znají a jak s dechem pracují.
- Giacomo Puccini - operní triptych s přihlédnutím na Sestru AngelikuVagenknechtová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Tato práce seznamuje s třemi jednoaktovými operami Giacoma Pucciniho. Blíže se zaměřuje na rozbor druhé opery z této trojice, Sestru Angeliku. Srovnává interpretační ztvárnění 2 inscenací světových jevišť. Seznamuje s názory 4 představitelek titulní role této opery, které ji ztvárnily na našich jevištích.
- Korunovační opery se zaměřením na operu Gloriana od Benjamina BrittenaDvořák, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Diplomová práce se zabývá korunovačními operami a speciálně se zaměřuje na korunovační operu Gloriana od Benjamina Brittena. Hlavním cílem práce není jen pouhé uvedení a popsání opery Gloriana nebo jiných korunovačních oper, ale také vymezení jednotlivých korunovačních událostí. Díky tomu se může čtenář dostatečně seznámit se souvislostmi, při nichž opery vznikaly. První část práce nejprve definuje samotný pojem korunovace, potom vysvětluje spojitost opery s tímto ceremoniálem a uvádí několik příkladů či různé zajímavosti s tím spojené. Další část se soustředí na korunovaci císaře Karla VI. Habsburského českým králem a korunovaci císaře Leopolda II. Habsburského taktéž českým králem, jelikož k těmto ceremoniálům vznikla významná díla, jejichž premiéry se odehrály v Praze. Třetí kapitola se pak velmi podrobně zabývá britskou korunovací Alžběty II. a její korunovační operou Gloriana od Benjamina Brittena. V této části autor popisuje například příčiny vzniku opery, ohlasy prvního uvedení či zajímavosti jejího hudebně dramatického zpracování. Poté následuje interpretační analýza nahrávky druhé Loutnové písně „Happy, Happy were he“ Roberta Devereux, hraběte z Essexu v podání anglického tenoristy Petera Pearse. V závěru celé práce se pak autor věnuje osudům opery Gloriana a zmiňuje její nejúspěšnější uvedení či nahrávky.
- Operní pěvec Ivo Žídek - propagátor pěvecké školy Rudolfa VaškaDvořák, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-16Bakalářská práce se zabývá tenoristou Ivo Žídkem a pěveckou školou Rudolfa Vaška. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s tímto významným operním pěvcem a pěveckou školou, kterou po celý život výborně ovládal a propagoval. Bakalářská práce je rozdělena celkem na čtyři části. První část se snaží co nejvíce přiblížit život a všechny úspěchy tohoto slavného umělce druhé poloviny 20. století. V další části se nachází interpretační analýza nahrávek, která detailně popisuje přednes árie Jeníka z opery Prodaná nevěsta (Bedřich Smetana) a árie Prince z opery Rusalka (Antonín Dvořák) v pěveckém podání Ivo Žídka. Třetí kapitola se věnuje pěvecké škole Rudolfa Vaška, kde se autor snaží vysvětlit a podle vlastního uvážení okomentovat princip této metody pěveckého školení. Závěr tvoří dva rozhovory, které doplní obsah této práce cennými informacemi.
- Pěvecká pedagožka Margreet HonigSkalický, Michael(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost holandské pěvecké pedagožky Margreet Honig a její publikaci Skutečný zpěv. Úvodní část stručně představí některé další publikace o metodice zpěvu. Hlavní část práce je věnována publikaci Skutečný zpěv a základní problematice klasického zpěvu. Popisuje pěvecký dech, rezonanci, věnuje se otázkám jazyk a správné pěvecké výslovnosti. Závěrečná část obsahuje rozhovor se sopranistkou Simonou Houda Šaturovou a mezzosopranistkou Markétou Cukrovou, která přeložila do češtiny publikaci Skutečný zpěv.
- Porovnání inscenací opery Rigoletto v budově Státní opery od roku 1950 do současnostiKreuz, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-09Tato bakalářská práce se zaměřuje na pět inscenací opery Giuseppe Verdiho Rigoletto, které byly uvedeny po roce 1950 na scéně Státní opery respektive Smetanova divadla. Důraz je v textu kladen na srovnání přístupů jednotlivých inscenátorů, ale i zhodnocení výkonů obsazených umělců na základě dobových kritik. Konkrétně se věnuje inscenacím, které měly premiéru v letech 1954, 1963, 1973, 1988 a 2021. Patrně nejrozporuplnější reakce vyvolalo nejnovější zpracování v režii Barbory Horákové Joly. Informace v bakalářské práci jsou čerpané z internetových a knižních zdrojů, dobových periodik a z materiálů uložených v Archivu Národního divadla v Praze. Zde jsem dohledal recenze, programy, přehledy obsazení a fotografie ke zpracovávaným inscenacím
- Role dona Alfonsa v opeře Cosi fan tutte W.A.MozartaLíkař, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Tato práce seznamuje čtenáře s operou Così fan tutte od W.A. Mozarta a postavou Dona Alfonsa. Na začátku je popsána Mozartova operní tvorba. Poté opera Così fan tutte. V poslední kapitole charakteristika Dona Alfonsa a problematika hlasového zařazení Dona Alfonsa, ale i jiných mozartovských basových postav.
- Věra Soukupová - česká operní pěvkyněVomáčková, Alžběta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Tato práce seznamuje čtenáře s českou operní pěvkyní Věrou Soukupovou, hlasového oboru mezzosoprán. Hlavní část práce se zabývá životem a uměleckou dráhou Věry Soukupové a jejími osobními postřehy z jejího života. Dále se zaměřuje na písňovou interpretaci a hudební rozbor písní Gustava Mahlera, které představovaly vrchol písňového repertoáru Věry Soukupové. Závěrem práce jsou individuální názory různých osobností z kulturního dění, kteří Věru Soukupovou znají osobně.