Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera podle vedoucí "KUSNJER, Ivan"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 46
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- B. Martinů - Rozbor kantáty Otvírání studánekSvoboda, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-05-29Diplomová práce se zaměřuje na kantátu Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Částečně je zde zmíněn i autorův životopis a jeho čtyři kantáty na text Miloslava Bureše. Hlavním bodem a cílem celé práce je kantáta Otvírání studánek. Nejdříve je to rozbor básně M. Bureše, na kterou je kantáta napsaná, poté zhudebnění B.Martinů a nakonec můj vlastní pohled na toto dílo z hlediska posluchače a interpreta.
- Barytonové role v Mozartových operách.Svoboda, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-09Tato diplomová práce je zaměřena na čtyři Mozartovy opery, ve kterých detailněji rozebírám nejen hlavní postavy, ale také původ vzniku opery a libreta společně s libretistou.Jedná se o Figarovu svadbu, Dona Giovanniho, Kouzelnou flétnu a La clemenza di Tito. Dále je zde stručný skladatelův životopis a nástin doby, ve které Mozart žil . Práce ještě obsahuje kapitolu o skladatelově půspbení v Čechách.
- Česká historická operaŠtefáček, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-05-29Tato práce se zabývá pojmem historická opera. Snaží se nahlédnout do způsobu, jakým skladatelé a libretisté pracovali s historickými náměty. Stěžejní část práce pak pojednává o operách s historickými náměty, které složil Bedřich Smetana.
- Česká historická operaŠtefáček, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-09Tato práce se zabývá pojmem historická opera. Snaží se nahlédnout do způsobu, jakým skladatelé a libretistí pracovali s hostorickými náměty. Stěžejní část práce pak pojednává o operách s historickými náměty, které složil Bedřich Smetana.
- Druhy tenorů, jejich hlasové vedení a výběr repertoáruJavorský, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-13Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku volby repertoáru pro hlasový obor tenor. Úvodní část se věnuje základním informacím o oboru včetně specifik vývoje hlasu tenoru. Druhá hlavní část je jakýmsi přehledem druhů tenoru a operního cizojazyčného repertoáru. Pro názornost je výklad doplněn o uvedení příkladů umělců v daném oboru, aby bylo možné posoudit/porovnat parametry např. barvy či pohyblivosti hlasu jako základního fyziologického materiálu a lépe tak pochopit vlastní možnosti studenta zpěvu.
- Dvořákova VysokáGattringerová, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-06-04Práce se zabývá vztahem světově uznávaného skladatele Antonína Dvořáka k vesnici Vysoká u Příbrami, kde na svém letním sídle velmi často pobýval a kde vznikla celá řada jeho významných děl, včetně opery Rusalka. Autorka se pokouší objasnit, v čem spočívá význam tohoto místa pro život a tvorbu skladatele. Využívá k tomu také skladatelovu korespondenci. Mapuje rovněž historii a současnost Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké.
- E. W. Korngold a jeho písňová tvorbaFišer Silkenová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-24Diplomová práce je zaměřena na písňovou tvorbu Ericha Wolfganga Korngolda, který se narodil v Brně 29.května 1897 a zemřel v Los Angeles 29.listopadu 1957. V úvodních kapitolách jsem zpracovala životopi E.W.Korngolda a zmapovala hudební dílo. Kapitola číslo čtyři obsahuje jednotlivé rozbory jeho písní a písňových dyklů se zvláštním zaměřením na opus 27 "Unvergänglichkeit", který jsem již několikrát interpretovala. Ve své práci uvádím několik textových ukázek jednotlivých písní, dále fotografie E.W.Korngolda a nejrůznější přílohy - tou nejvýznamnější je kompletní seznam díla E.W.Korngolda.
- Giuseppe Verdi - Otello v pražské a plzeňské inscenaciKarásek, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-05Předposlední opera Giuseppe Verdiho, Otello, nepatří V české republice k nejhranějším. Přesto u nás v posledních letech provedeny její zdařilé inscenace, mezi něž patří i plzeňská (Divadlo Josefa Kajeta tyla)z roku 2007 a pražská ( Státní opera Praha) z roku 2009. V Otellovi, Verdiho mistrovském kuse, premiérovaném v roce 1887 v milánské La Scale, ukázal skladatel zcela jiný přístup ke komponování. Na rozdíl od dřívějších číslovaných oper vytvořil plně prokomponované a celistvé dílo. Jako námět mu posloužila Shakespearova nesmrtelná tragédie, jejíž téma zůstává i po čtyřech staletích zcela aktuální. Přesto Verdi, ve spolupráci s libretistou Arrigo Boitem, obsah trochu upravil, lépe řečeno projasnil a připravil na velké operní scény. Toho s úspěchem využili oba režiséři zmiňovaných inscenací, Ladislav Štros v Plzni, respektive Lubor Cukr v Praze. Pražské provedení, které bylo obnovenou premiérou zdejšího představení z roku 1991, bylo charakterizované strohou , holou scénou, která dala vyniknout jednotlivým charakterům. Mohlo se také pochlubit velmi dobrými pěveckými výkony. Plzeňská inscenace sice nedosahovala vždy pěveckých kvalit pražské inscenace, ale vše doháněla bohatší scénou a větší režijní stylizací. Obě dvě inscenace byla velmi dobře přijaty jak odbornou veřejností, tak diváky, o čem konečně svědčí fakt, že se na programu udržely po několik let, pražská se dokonce hraje dodnes.
- Inspirační vlivy na písňové cykly Leoše JanáčkaBařák, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-02Tato bakalářská práce se zabývá inspiuračními vlivy na písňové cykly Leoše Janáčka. Po přiblížení autorova života a díla se zaměřuje na jednotlivé inspirační složky a následně je popisuje. Získává vědomosti oředevším z Folkloristického díla, tedy publikace, která shromažďuje Janáčkovy studie psané do novin a jiných tiskovin či deníků. Tyto poznatky jsou doplněny o autorovy úvahy. V závěrečné kapitole je uveden chronologický výčet písňových cyklů.
- Inspirační zdroje Leoše JanáčkaBílková, Ada(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Ve své diplomové práci bych se ráda zaměřila na inspirační zdroje Leoše Janáčka. Mým cílem je zpřehlednit skladatelovo vokální dílo a poté najít v jeho tvorbě čtyři hlavní inspirační zdroje, ze kterých Leoš Janáček během svých skladatelských let čerpal. Z každého nalezeného inspiračního zdroje vyberu jedno dílo, které uvedu jako příklad a zároveň jej přiblížím. Ačkoliv představuji čtyři nejzásadnější Janáčkovy inspirační zdroje, všechny jeho tvorbou prochází, vzájemně se proplétají a jsou úzce propojené.
- Karásek Jan : Bakalářský koncertKarásek, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-05
- Kouzelná flétna , W.A.MozartŠvingr, Pavel(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06Tato bakalářská práce je zaměřena na Kouzelnou flétnu W. A.Mozarta a Emanuela Schikanedra jako umělecky svébytné dílo, vycházející z žánru německé lidové zpěvohry konce 18.století. Příběh Kouzelné flétny, k jejímuž premiérovému uvedení došlo ve Vídni dne 30.září 1791, je zde představen z hlediska obsahového a dramaticko-symbolického.
- Leoš Janáček, Její pastorkyňa v pražské a plzeňské inscenaci s důrazem na roli KostelničkyKarásek, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-01Ve své diplomové práci se detailně zabývám operou Její pastorkyňa skladatele Leoše Janáčka na libreto Gabriely Preissové. V kapitole čtvrté a páté jsem se zaměřil na zpracování tohoto díla v plzeňském Divadle J. K. Tyla a v Národním divadle. V dalších kapitolách jsem přepracoval osobní rozhovor s přední českou operní pěvkyní Evou Urbanovou, která v několika inscenacích ztvárnila roli Kostelničky. Snažím se čtenářům této práce předat hluboký prožitek Urbanové a její pochopení postavy a Janáčkovy tvorby vůbec. V Závěru pak shrnuji inscenaci plzeňskou a pražskou a hodnotím pražské pojetí jako vydařenější jak v režijním zpracování, tak v obsazení.
- Livia Obručník-Vénosová: Bakalářský koncertObručník-Vénosová, Livia(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-06
- Lucie Fišer Silkenová: Magisterský koncertFišer Silkenová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-24
- Lucie Silkenová - sólový recitálSilkenová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-28
- Mozartův efektSilkenová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-28Předkládaná bakalářská práce se zabývá tzv. Mozartovým efektem - jevem, který je již po mnoho let předmětem vědeckých sporů v různých vědních oblastech, který vzbuzuje obdiv, stimuluje badatele k dalším výzkumům, studiím a výkladům. Ve své podstatě jde o ideu, že poslech Mozartovy hudby má vliv na inteligenci člověka, působením na rozvoj kognitivní stránky osobnosti, měřený výkonem v prostorově - časovém chápání. Získané literární poznatky ( především z anglicky psaných pramenů( jsou zde chrolologicky seřazeny do devíti skupin, od 50.let minulého století po současnost.V jednotlivých skupinách jsou zastoupeni nejvýznamnější autoři té které éry.
- Ondřej Štefáček - interpretační výkonŠtefáček, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-05-29
- Ondřej Štefáček : interpretační výkonŠtefáček, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-09
- Opera a nová média.Gattringerová, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-09-12Autorka se ve své práci zaměřuje na problematiku opery v nových médiích. V úvodu práce definuje a charakterizuje pojem nová média. Dále se pak zaměřuje především na prezentaci oper prostřednictvím satelitních přenosů do kin v České republice, historií tohoto relativně mladého fenoménu a jeho postupným vývojem. Dalším tématem je pak možnost sledovat přímé přenosy či záznamy oper prostřednictvím internetu na stránkách jednotlivých divadel a jeho možnosti. V neposlední řadě se autorka zabývá také internetovými webovými stránkami, které se v České republice věnují operní problematice, jejich historii, obsahu i specifikům. Shrnuje i další možnosti prezentace opery. V závěru práce se autorka pokouší charakterizovat význam a přínos nových médií pro operu a operní publikum v současnosti.
- «
- 1 (current)
- 2
- 3
- »