Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/13

Procházet

Procházet Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments podle vedoucí "HOŠEK, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • D.Šostakovič- komorní tvorba
    Mayer, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-05-29
    V mojí bakalářské práci se zabývám především životem a dílem D. Šostakoviče, a to zejména pro komorní nástrojové obsazení. Na začátku jsem se životopisem snažil nastínit jednak osobní zákulisí autorova života, ale i politickou situaci v jeho rodné zemi. Kapitola o díle je důkazem, jak plodným skladatelem ,D. Šostakovič byl. Dále už následuje pouze podrobnější popis jednotlivých skladeb, které jsouo hlavním tématem mé práce.
  • Dominika Hošková : magisterský koncert
    Hošková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-05-26
  • Friedrich Gulda a jeho violoncellový kon cert
    Chudoba, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-23
    Tato práce se zabývá rakouským pianistou a skladatelem Friedrichem Guldou a jeho koncertem pro violoncello a žesťový orchestr. V první kapitole je uveden průřez jeho životem a životopisy violoncellistů, jejichž nahrávky tohoto koncertu v poslední části práce srovnávám. Ve střední části práce se zabývám formálním rozborem koncertu. Na konci práce uvádím prameny informací a přílohy.
  • Houslová tvorba rodiny Bendů
    Šimková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-06
    Ve své diplomové práci se zabývám houslovou tvorbou rodiny Bendů. V první kapitole pojednávám o působení českých hudebníků a skladatelů v zahraničí - v Německu, v Itálii, v Polsku i v Rusku.Druhá kapitola nese název " František Benda". Tato kapitola vypovídá o životě a díle tohoto muže. Následně popisuji život a dílo Antonína Bendy, Františkova bratra.V těchto úvodních "seznamovacích" kapitolách nezapomínám ani na Annu Hatašovou , rozenou Bendovou.V páté kapitole se zabývám důležitými okamžiky ze života bratrů Josefa a Jana Jiřího Bendových a připomínám též jejich houslouvou tvorbu. Po stručném seznámení s rodinou Bendových přistupuji ke stěžejní části, která počínaje šestou kapitolou, rozebírá charakteristiku hudebního prohjevu sourozenců Bendových. Nejprve se věnuji čtyřem houslovým sonátám Františka Bendy. Následně rozebírám dvě sonáty Františkova bratra , Jiřího Antonína Bendy. Osmá kapitola se zabývá houslovým koncertem G dur , který zkomponoval Jan Jiří Benda.Charakteristika hudební řeči Františka, Jiřího Antonína a Jana Jiřího Bendových je námětem poslední kapitoly této práce. V závěru dokazuji, že hudební život u nás , v České republice, ani v současné době nezapomíná na hudební odkaz rodiny Bendových.
  • Hudební skladatel Václav Hálek
    Šimková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-03
    Moje bakalářská práce se zabývá životem a tvorbou hudebního skladatele Václav Hálka. Díky rozhovorům s ním jsem mohla také zmapovat osobní postoje protagonisty. Snažím se také odhalovat motivy a inspirace jeho tvorby. Na pozadí drobných příběhů ze skladatelova života vykresluji i atmosféru doby, v níž studoval a tvořil.
  • Intonace a ladění specifika ladění ve smyčcovém kvartetu a rozdíly vůči sólové hře
    Chudý, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-24
    Následující práce je rozčleněna do dvou základních celků. První tvoří matematický a historický popis běžných, dostupných ladících systémů, jako jsou např. pythagorejské, dydimické, středotónové systémy či jiná dobře temperovaná ladění. Na základě těchto znalostí se v druhé části zabývám teoretickými úvahami o intonaci v ansámblové a sólové hře a jejich uvedení do praxe. Práce nemá za úkol naučit čtenáře hrát ?čistě?, ale spíše vézt k úvahám o různých možnostech v systémech ladění. Práce obsahuje též zvukovou přílohu, kompletní přehled intonačních systémů v tabulce a úplný přehled všech známých intervalů v evropské hudbě.
  • Jakub Mayer- bakalářský koncert
    Mayer, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-05-29
  • Karel Chudý - bakalářský koncert
    Chudý, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-05-29
  • Porovnání technických studií - Popper,Piatti, Grützmacher
    Chudoba, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-02
    Tato práce se zabývá významnými violoncellovými virtuosy 19. století Popperem, Piattim a Grützmacherem a jejich etudami. V první části je uveden průřez jejich životy. Druhá je věnovaná jednotlivým etudám s autorovým subjektivním srovnáním. Na konci práce jsou uvedeny prameny informací.
  • Současné trendy užití klasických nástrojů v populární hudbě.
    Pech, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-06
    Tato práce se zabývá vztahem stylů populární hudby a klasických nástrojů. Pomocí databázového vyhledávání jsou nalezeny výčty hudební stylů, které využívají jednotlivé nástroje symfonického orchestru. Pro zpřehlednění vzájemných závislostí jsou styly příslušné každému nástroji zobrazeny v grafech. Grafické znázornění je pak provedeno i pro celé nástrojové skupiny. Vždy je provedena krátká analýza výsledů a styly, které představují některý charakteristický způsob využití nástroje jsou blíže popsány. Třetí kapitola shrnuje pódiové zkušenosti vč. přehledu dostupné techniky a problematiky začlenění akustického nástroje do polulárně orientované hudební produkce. V závěru hlavního textu je popsán i způsob, jakým lze rozšiřovat artificiální hudbu o prvky charakteristické pro populární styly.
  • Violoncellové skladby B.Martinů
    Chudý, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-05-29
    V následující práci je vytvořen přehled všech koncertantních i komorních skladeb Bohuslava Martinů, v němž je violoncello dominantním nástrojem. Celé violoncellové dílo čítá sedmnáct ucelených děl, z nichž jedna ? Arietta ? je transkripcí vokálního díla. Ke každému dílu je uveden přehled základních informací o okolnostech vzniku, charakteristika díla a drobný rozbor, případně jiné zajímavosti. V této práci se některým dílům věnuji podrobněji; zpracovávám detailnější formální, harmonický i stavební rozbor. Jde o tato díla: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, Sonáta č. 2 a č. 3 pro violoncello a klavír, Duo pro housle a violoncello č. 2, Variace na Rossiniho téma a Variace na slovenskou lidovou píseň. Jednotlivé rozbory jsou seřazeny chronologicky podle roku vzniku. Na závěr je jako příloha uveden chronologický přehled vzniku jednotlivých skladeb v kontextu se skladbami vzniklými v nejbližším časovém období a dále výpis z katalogu skaldeb Bohuslava Martinů.
  • Virtuozita violoncellové hry v tvorbě D. Poppera
    Lehocká Hošková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-05-29
    Hlavním cílem této práce bylo představit osobnost Davida Poppera jako virtuóza, pedagoga a skladatele. Jeho virtuózní technika dala základ k moderní violoncellové hře. Upozorňuji zvláště na jeho Vasokou školu violoncellové hry a na jeho ostatní virtuozní skladby.
  • Židovské motivy ve violoncellové tvorbě
    Hošková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-05-26
    Tato magisterská práce dokumentuje využití židovských motivů a melodií v současné tvorbě pro violoncello.