Divadení fakulta - DAMU / Theatre Faculty

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/1

Procházet

Procházet Divadení fakulta - DAMU / Theatre Faculty podle vedoucí "BRYCHTA, Lukáš"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Hledání herecké metody
    Machová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-12
    Bakalářská práce Ohledávání vlastní herecké metody je pokus o shrnutí mého osobního hereckého vývoje. Je to subjektivní reflexe od úvodu do tématu, dále začátku zkoušení až po pravidelné reprízování. Vytvářím si své vlastní herecké metody/postupy? Z jakých zkušeností vycházím? A je něco finálního, konkrétního, co se dá nazvat metodou? S pomocí reflexe osobní tvůrčí zkušenosti, praktického využití na zkouškách (konkrétně inscenace 57'12'' a Climax) a prostřednictvím studia literatury za pomoci režiséra Lukáše Brychty se pokouším celistvě obsáhnout svůj vývoj. Nic není jasně určeným pravidlem, nic není nutností. Vše je subjektivní a neustále proměnlivé, herecké postupy jsou nikdy nekončícím vývojem.
  • Kauza Lear: Otázky autorství při recepci divadelního díla
    Bulvasová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Bakalářská práce se zabývá otázkou autorství v divadelní inscenaci a představení. Autorka při zkoumání vychází z debaty o inscenaci Krále Leara uvedené v roce 2011 v historické budově Národního divadla v režii Jana Nebeského. Diskuze, již autorka analyzuje, obsahovala profesionální divadelní recenze, ale také komentáře široké veřejnosti na diskuzních fórech. Za pomoci současné české i zahraniční divadelní a literární teorie se pokouší zodpovědět otázku, jaké typy autorství v divadle existují a nakolik ovlivňují diváckou recepci. Nejprve se zaměřuje na autorství dramatika a režiséra a jejich metaforický souboj o vliv nad diváckým vnímáním. Dále se zabývá autorstvím, jež zaštiťuje divadlo jako produkční jednotka. V poslední kapitole otevírá téma diváka jako posledního relevantního autora divadelního představení. Divák svou přítomností umožňuje vznik představení, ale zároveň dílo interpretuje, což ho staví do nejvýznamnější pozice v celém procesu recepce. Práce nastiňuje, že vnímání je ovlivněno více očekáváními, s nimiž diváci do divadla přicházejí, než samotným představením.
  • Když se smysly stanou služebníky naší představivosti
    Malinová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Tato diplomová práce s názvem Když se smysly stanou služebníky naší představivosti vznikla za účelem reflektovat autorčin kontinuální umělecký výzkum doteku a intimity v divadelním a performativním kontextu, přičemž získané poznatky uvádí do širších souvislostí obdobných mezinárodních uměleckých tendencí. Cílem této práce je ohledávat možnosti vytváření takových divadelních setkání, která tuto realitu zpochybňují a nastolují nové formáty důvěry. Jádrem autorčina výzkumu je mapování dramaturgických procesů, které úzce souvisejí s fyzickým kontaktem, aktivní diváckou participací a kurátorovaným vedením tělesné smyslové zkušenosti. Autorka si klade otázku, jakými strategiemi můžeme získat divákovu důvěru, a ohledává možnosti tzv. radikální intimity v kontextu divadelní události. Přitom vychází z reflexí vlastních tvůrčích zkušeností z konkrétních participativních projektů a postupuje kvalitativní výzkumnou metodou.
  • Loutka v divadelním a filmovém médiu
    Slavíčková, Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Práce s názvem Loutka v divadelním a filmovém médiu analyzuje čtyři samostatná díla - dva filmy a dvě divadelní inscenace. Stejnojmennou divadelní a filmovou verzi vždy spojuje jediný režisér. V tomto případě se konkrétně jedná o Radka Berana a jeho Malého pána a Jiřího Bartu a jeho Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?, jak naznačuje podtitul diplomové práce. Text si klade za cíl především zodpovědět otázku, jak se liší práce a zacházení s loutkou ve dvou specifických médiích – v divadle a ve filmu. Oba tvůrci také pocházejí z jiného prostředí a jsou tak zvyklí pracovat v jiném zvláštním kódu a jazyce. Beran je především divadelníkem, Barta zas filmařem. V jednotlivých případových studiích se tak nakonec ukazuje, že loutka je v příslušných médiích mediována jinými způsoby a prostředky na základě jejich specifik, náležitostí a vlastností. Také je z analýz patrné, nakolik je zázemí daných tvůrců v jednotlivých médiích stěžejní pro prostředky a postupy, které při práci s loutkou volí.
  • Případová studie inscenace 30 dní: Rozbor interakčních procesů
    Malinová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-13
    Práce s názvem „Případová studie inscenace 30 DNÍ, rozbor interakčních procesů“ vzniká za účelem důkladné analýzy interaktivních a participativních prvků inscenace 30 DNÍ. Cílem této práce je reflektovat jednotlivé situace z uvedených představení, přičemž středem zájmu je vztah mezi hercem a divákem. Práce nejprve popisuje principy a pravidla, kterými se tvůrci v inscenaci snaží docílit akcentované angažovanosti diváků. Samotný průběh proběhlých uvedení a konkrétní interakční procesy pak reflektuje prismatem teorie hry. Analýza se také zaměřuje na sociologický přesah divadla, pracuje s Goffmanovou Teorií rámování, kterou prostřednictvím různých autorů aplikuje na divadelní prostředí. Autorka práce se rozhodla postupovat kvalitativně výzkumnou metodou, v níž (často v první osobě) reflektuje svoji hereckou a tvůrčí zkušenost z výše uvedené inscenace. Dále se ji snaží obohatit o teoretické zohlednění zaměřující se na stoupající fenomén participativních a interaktivních divadelních směrů. Práce poukazuje na podstatnost praktického výzkumu, který může rozšířit dosah a komplexnost konkrétní divadelní inscenace. Svými poznatky přispívá k provázání stále poněkud oddělované divadelní teorie a praxe.