Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/38

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "FILAS, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Dona nobis pacem
    Janošík, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-24
    3 větá skladba pro smíšený sbor, 2 flétny, 2 trubky, klavír, tam-tam a velký smyčcový orchestr. Skladba obsahuje části Kyrie, Benedictus a Agnus Dei, volně vycházející z vybraných textů mešního ordinaria.
  • Klid a vzruch jako formotvorný činitel
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
  • Možnosti syntézy jazzu a vážné hudby z pohledu současného skladatele
    Horká, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Abstrakt Touto magisterskou prací bych chtěla navázat na svou bakalářskou práci, která nese název Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci. Hlavním těžištěm mé bakalářské práce byly zejména analýzy mých skladeb. Před analýzami vlastní kompoziční práce jsem vytvořila přehledný průřez historie třetího proudu, kde byly ukázky a rozbory skladeb jednotlivých autorů dvacátého století z Ameriky, Evropy a Čech. Nyní práci rozšiřuji o několik dalších autorů, kteří se zabývali a zabývají syntézou vážné a jazzové hudby, zejména těch, kteří nebyli zmíněni v mé bakalářské práci. V úvodní části se nachází historický průřez zejména z oblasti vývoje syntézy v Americe. Na americký kontinent jsem se zaměřila více, neboť Amerika je považována za kolébku jazzu a rovněž i za kolébku syntézy vážné a jazzové hudby. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzy vybraných skladeb a v poslední kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků z analýz.
  • Sborová tvorba Györgyje Kurtága
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybranou sborovou tvorbou soudobého maďarského skladatele Györgye Kurtága. Konkrétně jeho díly: Omaggio a Luigi Nono op. 16 pro smíšený sbor a cappella a Písněmi zoufalství a smutku op. 18 pro smíšený sbor a instrumentální ansámbl. Tato díla analyzuji především po hudební stránce v souvislosti s přihlédnutím na autorův výběr a zpracování textových předloh. Rovněž v práci poukazuji i na svou dosavadní sborovou tvorbu. Mým cílem je pokusit se na základě provedených analýz o předložení poznatků a možných východisek, které se mi jeví přínosné pro mé další kompoziční počiny na poli sborové tvorby a komponování obecně.
  • Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
    Khinkov Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
  • Údery a něhy pro symfonický orchestr
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Jedná se o patnáctiminutovou skladbu pro symfonický orchestr. Premiéra: 10/06/08, Rudolfinum, Plzeňský orchestr (dir.: J. Malát). Inspirace ve stejnojmenné básni Z. Volfa. Jsou zde tři kontrastní rytmicko-harmonické bloky, s různou fakturou - od repetovaných tónů až k určité mikropolyfonii, která je podřízena harmonii. Ta se směrem k závěru pročišťuje.
  • Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".
  • Využití netradičních (etnických) drnkacích nástrojů a cimbálu v soudobé hudbě s přihlédnutím k vlastní kompoziční práci
    Zochr, Vratislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Práce VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH (ETNICKÝCH) DRNKACÍCH NÁSTROJŮ A CIMBÁLU V SOUDOBÉ HUDBĚ S PŘIHLÉDNUTÍM K VLASTNÍ KOMPOZIČNÍ PRÁCI pojednává o způsobu, jakým jsou v současnosti (případně ve druhé půli 20. století) využívány drnkací nástroje nejen evropské, ale i tzv. etnické. Snaží se poukázat zejména na to, jak může styl hry na tyto nástroje a hudebně-kulturní prostředí, z něhož pochází a s nímž jsou úzce spjaty, ovlivnit výslednou podobu skladby. Pohled na tuto problematiku přitom zaujímám nejen z pozice skladatele, ale i praktikujícího hráče na některé z těchto nástrojů a jako určitou demonstraci svých zkušeností s nimi předkládám také ukázky z vlastních kompozic, v nichž jsem tyto exotické nástroje využil. Z praktických důvodů odpovídají jednotlivé kapitoly vždy buď jednomu drnkacímu nástroji (mandolína, kantele), nebo konkrétnímu kulturnímu okruhu (hudba Indie, Vietnamu, arabského kulturního okruhu atd.) – ve druhém případě je na začátku každé kapitoly vypracován úvod do teoretického systému toho kterého kulturního celku, neboť bez jeho (alespoň částečné) znalosti nelze přistoupit k hlubší analýze předkládaných skladeb. Text této práce je také bohatě doprovázen notovými příklady z díla současných skladatelů i obrázky hudebních nástrojů, jejich komponentů či způsobů hry atp. Určitou výjimku zde představuje cimbál, který sice není primárně nástrojem drnkacím (i když se i tento způsob hry používá), nicméně jej s nimi pojí celá řada podobností i společných nástrojových předků. Důležitým důvodem je také skutečnost, že mou magisterskou kompozicí je právě Koncert pro cimbál a orchestr, ve kterém jsem se pokusil svůj zájem o cimbál ošetřit skladatelsky a jehož analýzu jsem začlenil i do této práce.
  • Za nebem
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Třívětý koncert pro klavír a komorní orchestr. Obsazení: 1 Flauto piccolo, 2 Flauti, 2 Oboi, 2 Clarinetti in B, 1 Clarinetto basso in B, 2 Fagotti, 2 Corni in F, 2 Trombe in B, 2 Tromboni, Timpani, Percussioni (Woodblock, Tom-tom, Cow bell, Blocco chinese, Campanaccio, Tamburo picc., Gran cassa, Sonagli, Triangolo, High-hat, Piatti, Castagnette, Tamburino, Raganella, Crotales), Xilofono, Vibrafono, Marimbafono, C. tubolari, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi.