Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/38

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "KURZ, Ivan"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Ambient, rytmus, industrial
    Rohan, Jiří
  • Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
  • Funkce hudební složky v rámci multimediálního díla na základě analýzy tří vybraných děl
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Magisterská diplomová práce Funkce hudební složky v multimediálním díle vymezuje po krátkém úvodu pojem multimediality. Zkoumá výchozí inspirační body této problematiky a v rámci dějin múzických umění také vývoj některých vybraných disciplín, které ve svém základním principu fungují na této bázi. Hlavní těžiště práce se pak nachází ve zkoumání výrazových prostředku hudební složky multimediálního díla a přiložených notografických ukázkách, jež se snaží praktickým příkladem doložit teoretická tvrzení. Závěr spočívá ve shrnutích diplomové práce jako celku a určité rekapitulaci vlastních kroků, které jsem při zkoumání zadané problematiky podnikla. Práci uzavírá seznam použité literatury.
  • Instrumentační problematika strunných drnkacích nástrojů se zvláštním zřetelem k harfě a kytaře
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato práce se zabývá instrumentační problematikou kytary a harfy se zvláštním zřetelem k maximální fixaci témbrových parametrů obou nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na přesnost notografických údajů, která je ve vyšší stylizační rovině nepostradatelná.
  • Interaktivní hudba v počítačových hrách
    Patras, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-02
    Tato práce má za cíl popsat interaktivní hudbu v počítačových hrách a její vymezení oproti hudbě neinteraktivní. Práce popisuje funkci interaktivní hudby, její podstatu, historii, potenciál, terminologii a na vybraných příkladech ukazuje konkrétní využití různorodých technik interaktivní hudby v praxi.
  • Jiří Hájek: Slavík a růže
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Komorní opera Slavík a růže podle Oscara Wilda, libreto Martina Kinská
  • Koncert pro kytaru a orchestr
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Ostny v závoji; Kantáta pro recitátora, sbor, orchestr a varhany na texty Bohuslava Reynka
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Paradoxy hudebního slyšení
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Práce Paradoxy hudebního slyšení (sluchové iluze a jejich využití jako kompozičního prvku) pojednává o paradoxech hudebního slyšení a vnímání, v oblasti sluchových iluzí jejichž potenciál vede naší percepci k subjektivně posunutému nebo i "klamnému" vnímání a vyhodnocování zvukových podnětů. Různorodé zvukové podněty, které mohou vést k takovémuto vnímání, budou nejprve popsány a následně různou formou využívány do kompozičního procesu. Mezi hlavní body v rámci tohoto textu patří utvoření základních kategorií různých druhů sluchových iluzí, na základě jejich vzniku, projevu, popř. vlastností a společných obecných podmínek k jejich fungování. Jedna ze sluchových iluzí (kategorie zvukový klam), která je využívána v uvedených hudebních ukázkách a absolventské skladbě jako kompoziční prvek, byla před jejím užitím otestována prostřednictvím psychoakustického experimentu. Jedná se o druh bistabilního zvukového klamu, který byl utvořen za účelem zjištění vlivů a rozdílů ve vnímání v rámci jeho aplikace na různé akustické nástroje. Na tomto jevu budou porovnány subjektivní reakce dvou rozdílných kategorií osob. Jedná se o osoby s předchozími zkušenostmi z oblasti hudby a laiky, kteří se na hudebním poli v rámci svých profesí nepohybují. Vybrané kategorie sluchových iluzí, které jsou vhodné pro kompoziční užití, jsou zpracovány různými způsoby do krátkých studií. Tyto studie budou popisovány z hlediska doporučených možností nástrojového obsazení, strukturálního principu a dopadem na celkovou stylistiku. Dalším bodem textu jsou ukázky autorů soudobé vážné hudby, kteří se těmito jevy vědomě či nevědomě inspirovali. V závěru textu je provedena analýza absolventské práce s názvem Hyperkrychle (čtyřrozměrné těleso), která představuje hlavní promítnutí sluchových iluzí do skladby v podobě zvukovo-časové simulace, kde je pomyslnou čtvrtou dimenzí schopnost rozmanitého subjektivní vyhodnocování naší percepce.
  • Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladeb
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
  • Proměny vztahu sólového nástroje a orchestru v hudbě 2. pol. 20. století
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Cílem této práce je zachycení různých přístupů ke vztahu mezi sólovým nástrojem a orchestrem v soudobé hudbě. Práce je založena na analýzách děl Henriho Dutilleux, Alfreda Schnittkeho a Kaaiji Saariaho. Každý skladatel je uveden krátkým životopisem. Následující kapitola shrnuje skladatelova díla pro sólový nástroj a orchestr. Pro analýzu bylo vybráno jedno podstatné dílo od každého autora: skladba Sur la m?me accord Henriho Dutilleux, Koncert pro housle a orchestru č.4 Alfreda Schnittkeho a Aile du Songe Kaiji Saariaho.