Katedra tance / Department of Dance

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/17

Procházet

Procházet Katedra tance / Department of Dance podle vedoucí "GREMLICOVÁ, Dorota"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 55
  • Achille Viscusi a jeho pražská léta
    Syslová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
    Tato práce se věnuje osobnosti Achille Viscusiho a jeho působení na scéně Národního divadla v Praze, kde byl v letech 1900-1912 baletním mistrem. Achille Viscusi byl původem Ital, který začal svou taneční kariéru v evropských divadlech jako tanečník, později se začal věnovat choreografii a taneční pedagogice. Po první světové válce se stal baletním mistrem v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě, kde založil baletní soubor a taneční školu při divadle. Po čtyřech letech odešel do Bratislavy, kde byl až do roku 1932 baletním mistrem. V této práci je důraz kladen na jeho pražské angažmá. Je zde uveden výčet inscenací, na kterých se Viscusi podílel jako choreograf, a jejich přijetí soudobým obecenstvem a kritikou. Podrobněji se věnuje zásadním dílům českého baletu ? baletním pantomimám Oskara Nedbala a scénickému provedení Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Závěrečné kapitoly charakterizují Achille Viscusiho jako choreografa, pedagoga a tanečníka. Práce je založena na informacích ze soudobého tisku.
  • Alvin Ailey American Dance Theater
    Nečasová, Sylva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Magisterská práce s názvem Alvin Ailey American Dance Theater přibližuje život a práci texaského choreografa Alvina Aileyho a jeho nejbližších spolupracovníků ze souborů i školy, které sám Ailey založil. V jednotlivých kapitolách se věnuji postupně životopisným údajům Alvina Aileyho, vývoji jazzového tance a hudby v Evropě a vlivu prostředí na jeho choreografickou tvorbu. V práci se dále zabývám souborem Alvin Ailey American Dance Theater, jeho historií, školou Alvin Ailey American Dance Center, juniorským souborem Alvin Ailey Repertory Ensemble a dalšími činnostmi Alvina Aileyho. Dále se pak zmiňuji o choreografické tvorbě Alvina Aileyho a osobnostech spojených s jeho životem. Práce je zakončena shrnutím Aileyho myšlenek a je doplněna o abecední seznam choreografií Alvin Ailey American Dance Theater a o přehled současných tanečníků Alvin Ailey American Dance Theater.
  • Balet Pavla Vranického "Das Waldmädchen"
    Stratilová Urválková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-04
    Bakalářská práce pojednává o baletu Das Waldmädchen skladatele Pavla Vranického, který měl premiéru ve vídeňském dvorním divadle Kärntnertortheater v roce 1796 a jež se o dva roky později objevil na scéně pražského Stavovského divadla. V Českém muzeu hudby bylo nalezeno několik hudebnin vztahujících se k baletu, které byly podrobeny srovnání s klavírním výtahem baletu z vídeňské Österreichische Nationalbibliothek. Na základě obsahu uvedeného na premiérové divadelní ceduli, operního libreta Weberovy rané opery Das Waldmädchen, jež uvádí Bama Lutes Dealová, Ph.D. ve své disertační práci, a charakteru jednotlivých hudebních čísel z klavírního výtahu baletu byly vypracovány tři hypotetické verze libreta Vranického baletu.
  • Baletní hudba Leopolda Koželuha
    Stratilová Urválková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-06
    Diplomová práce pojednává o baletní hudbě Leopolda Koželuha a je zaměřena především na pětiaktový heroický balet La ritrovata Figlia di Ottone II., který měl premiéru 24. 2. 1794 v Kärntnerthor-Theater. Opisy a tisky tohoto baletu jsou dodnes značně rozšířené. Na základě dochovaného libreta a tisku kompletní klavírní verze baletu byla učiněna přibližná rekonstrukce děje podle Koželuhovy hudby. Analýza notového pramene odhalila značnou dramatičnost baletní hudby. Dalším cílem práce bylo prozkoumání historického pozadí vzniku libreta. Ukázalo se, že námět je z velké části založen na skutečných postavách, ale fiktivním ději. V jediném dosud známém pramenu (Ayrenhoff 1794) se dovídáme kusé informace o jevištní podobě vídeňské verze baletu. Menší pozornost je věnována dalším baletním dílům Koželuha, jako je tříaktový heriocký balet Telemach auf der Insel der Kalypso (1807).
  • Bob Fosse a jeho choreografická tvorba
    Badinka, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-06
    V téhle bakalářské práci se budu snažit zmapovat život a celoživotní dílo Boba Fosseho a jeho nezapomenutelný přínos pro jazz dance, muzikálovou a filmovou tvorbu.
  • Brjancev, Ejfman, Jlizarjev: cesty sovětské choreografie 80. a 90. let 20. století
    Ivanou, Uladzimir
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Tato práce pojednává o třech významných osobnostech sovětského baletu druhé poloviny 20. století, Valentinu Jelizarjevovi, Dmitriji Brjancevovi a Borisu Eifmanovi. Prostřednictvím jejich tvorbu můžeme sledovat vliv sociokulturních a politických událostí na vývoj baletního umění v zemích bývalého Sovětského svazu. První část práce se soustředí na uměleckou tvorbu choreografů od sedmdesatých let 20. století do dnešní doby. Druhá část je zaměřená na jejich díla vzniklá v polovině devadesátých let. Závěr práce poukazuje, v jaké míře byla umělecká tvorba ovlivněna politickými změnami.
  • Choreografická tvorba Jarmily Jeřábkové: "Slovanské tance"
    Kacianová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
    Tématem této bakalářské práce je pohled na významné choreografické zpracování "Slovanských tanců" Antonína Dvořáka duncanovskou tanečnicí a choreografkou Jarmilou Jeřábkovou. V jednotlivých kapitolách se zabývá určitými scénickými aspekty choreografie a její tvorby. Hlavní částí tohoto rozboru je oddíl, ve kterém jsou jednotlivé tance prostorově a charakteristicky popsány a dávají nám tak celkový obraz této scénické taneční výpovědi. V následné kapitole novinová oznámení a recenze na "Slovanské tance" z dobového tisku napomáhají utvořit souhrnný obraz, jak veřejnost vnímala toto taneční zpracování a jak se proměnil obraz Jarmily Jeřábkové. Závěr bakalářské práce obsahuje srovnání dvou tanečních pojetí "Slovanských tanců"- Jarmily Jeřábkové a Jarmily Kröschlové.
  • Choreografická zpracování Slovanských tanců Antonína Dvořáka
    Vašíčková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-15
    Bakalářská práce s názvem Choreografická zpracování Slovanských tanců Antonína Dvořáka se zabývá přehledem i jednotlivými scénickými uvedeními tohoto díla. První kapitola pojednává obecně o propojení tanečního projevu s hudební kompozicí primárně určenou pro koncertní sál. Součástí kapitoly je také přehled choreografických zpracování Slovanských tanců se zaměřením na české inscenace v první polovině 20. století a jejich dobovou percepci. Druhá kapitola detailněji rozebírá čtyři různá zpracování Slovanských tanců choreografem a představitelem baletní moderny Ivem Váňou Psotou. Důraz je kladen na dobové vnímání inscenací jak uměleckými kritiky a teoretiky, tak širokou veřejností. K dosažení nejen tohoto cíle jsou využívány převážně historiografické metody a poměrně velké množství citací dobových článků a kritik. Výsledkem bakalářské práce je seznámení čtenáře s kontextem scénického uvádění Slovanských tanců a dobový náhled na vybraná choreografická zpracování díla.
  • Choreografické myšlení tvůrců současného českého tance
    Veselá, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
    Tato bakalářská práce je zaměřena na choreografické myšlení tvůrců současného českého tance. Dotazovala jsem se sedmi choreografů, kteří působí v Praze. Oslovila jsem Mirku Eliášovou, Doru Hoštovou, Jana Kodeta, Jana Komárka, Terezu Ondrovou (VerTeDance), Lenku Ottovou a Tomáše Rychetského. Sestavila jsem si okruh otázek, na základě kterých jsem se snažila zjistit, jak choreografové myslí a tvoří. Dále jsem chtěla zjistit, co mají dotazovaní společného, či odlišného. Rozsah jednotlivých rozhovorů je rozdílný, protože každý choreograf byl jinak ochotný a přístupný. Vycházela jsem z poskytnutých rozhovorů, zhlédnutí jejich dostupných choreografických prací a informací z internetových serverů. Práce je rozdělena do čtyř oddílů. První části je komentář k výzkumu, následuje samostatný výzkum, v třetí jsou rozhovory s životopisy a posledním čtvrtým dílem je závěr. Součástí práce je také příloha obsahující všechny otázky, která je umístěna na konci práce.
  • Choreografické zpracování Lašských tanců Leoše Janáčka
    Trpišovská, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
  • Choreografický styl Maurice Béjarta
    Nečasová, Sylva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    Bakalářská práce s názvem Choreografický styl Maurice Béjarta přibližuje život a práci tohoto francouzského choreografa včetně jeho nejbližších spolupracovníků ze souborů i škol, které sám Béjart založil. V jednotlivých kapitolách se věnuji postupně životopisným údajům Maurice Béjarta, souborům a tanečníkům, školám a jejich význačným pedagogům. Dále práce obsahuje přehled prací M. Béjarta pro divadlo, film i knižní tvorby zachycující jeho život. Nechybí ani nezbytná soupiska souborů Maurice Béjarta, jeho choreografické a literární tvorby (vše v chronologickém řazení) a získaná ocenění. Práce je zakončena charakteristikou choreografického stylu Maurice Béjarta.
  • Choreografie mezi intermedialitou a interaktivitou
    Šmídová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-02
    Diplomová práce vymezuje pojem interaktivní média a vysvětluje jejich odlišnost od dosud známého pojmu nových médií. Opírá se historicky o vývoj technologií a teorii nových médií. Dotýká se základů estetiky pro lepší pochopení toho, jak člověk přijímá nové vjemy a jak na ně reaguje. Mapuje vývoj tanečně vizuální formy označované jako digital dance a uvádí její hlavní průkopníky a jejich postupy. V závěru je analyzována práce tří současných umělců používajících interaktivní projekce v představení.
  • Divadlo Archa a jeho podíl na utváření taneční scény v Praze v letech 1994-2002
    Maroušková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-10
    Hlavním cílem této bakalářské práce je reflexe tvorby vybraných tanečních souborů a umělců uvedených v období 1994 - 2002 v Divadle Archa. Představuje, jakou funkci Divadlo Archa na naší divadelní scéně zastává a zaměřuje se na taneční produkci tvůrců převážně současného tance. Důraz je kladen na zjištění, v čem byla představení progresivní, jak na jejich uvedení reagovala odborná veřejnost a čím mohla českou taneční scénu ovlivnit. Důležitými zdroji pro práci jsou texty v odborné a publicistické literatuře a jejich zhodnocení. K vytvoření přehledu o veškerém tanečním dění divadla sloužil online archiv divadla a videozáznamy představení k poskytnutí náhledu na konkrétní díla.
  • Evoluce jazzového tance
    Hannichová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Diplomová práce mapuje vznik a vývoj jazzového tance převážně na území
  • Farma v jeskyni: Odtržení
    Částková, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Diplomová práce se zabývá zkoumáním a popisem pohybu ve fyzickém divadle, a to konkrétně na příkladu inscenace Odtržení souboru Farma v jeskyni. Toto představení bylo vyhlášeno jako nejlepší inscenace roku 2016 na festivalu České Taneční Platformy. Diplomová práce odkrývá zákulisí příprav inscenace, včetně studijní cesty do Japonska, a proces tvorby jednotlivých složek inscenace, popisuje obsah a pohybové ztvárnění jednotlivých scén a situací. Vzhledem k tomu, že jsem byla součástí díla jako jedna z interpretek a zároveň jsem se podílela na choreografii, využívám i svých subjektivních postřehů, sdílím se čtenářem osobní zkušenosti a ty doplňuji z rozhovorů s dalšími aktéry.
  • Fuga
    Nečasová, Sylva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    Choreografie inspirovaná hudební formou fugy pro čtyři tanečníky a čtyři hudebníky.
  • Helena Vojáčková
    Nečasová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Bakalářská práce chronologicky mapuje život a pedagogickou kariéru Heleny Vojáčkové (1882-1967) v kontextu dobového tanečního dění. Hlavním zdrojem pro tento text byla její osobní pozůstalost v archivu Národního muzea v Praze. Helena Vojáčková pedagožka a kritička, stála u zrodu nové taneční kultury, která se formovala na počátku 20. století. Po univerzitních studiích se zaměřila na pohyb ze zdravotního hlediska. Absolvovala kurz zdravotní gymnastiky u Bess Mensendieckové, dále studovala moderní tanec u Druryho Channella a u své bývalé žákyně Jarmily Kröschlové. Podle systému Bess Mensendieckové vyučovala v Praze. Spolupracovala s tanečníky, rehabilitačními pracovníky i lékaři. Napsala několik odborných studií a knihu Pohybem ke zdraví a kráse ženy (1959, 1961). Z uměleckého hlediska jí šlo o správné pochopení a provedení pohybu a o jeho procítění ve výrazu. Po její smrti se výuka této metody dále nerozvíjela, ale někteří její žáci čerpali z tohoto pohybového systému ve své další choreografické a pedagogické práci. Nejvýznamnější z nich byla Jarmila Kröschlová.
  • Hloubkový rozbor tří choregrafů v ČR a jejich pohled na současné taneční umění
    Lambor, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Bakalářská práce Hloubkový rozbor tří choreografů v ČR a jejich pohled na současné taneční umění je zaměřená na současné taneční umění z pohledu tří českých choreografů a jejich dlouholetých uměleckých zkušeností. Základem práce byly kvalitativní rozhovory s Janem Kodetem, Miřenkou Čechovou a Lenkou Vágnerovou, koncipované na základě tzv. chápajícího rozhovoru. Tématem všech rozhovorů byl vývoj současného tance koncem 90. let 20. století a začátkem 21. století u nás. Otázky byly zaměřené na specifičnost jejich tvorby, návštěvnost a divácké povědomí současného tanečního umění v České republice. Díky otázkám vyplynula tři hlavní témata: autentičnost a srozumitelnost díla, návštěvnost tanečních představení, vzdělání tanečního diváka a propagace současného tanečního umění.
  • Hudba v choreografii interakce tance a hudby s využitím pohyb ových senzorů
    Šťávová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Diplomová práce nazvaná Hudba v choreografii s podtitulem Interakce tance a hudby s využitím pohybových senzorů si klade za cíl charakterizovat vztah mezi tancem a hudbou a vliv, který na tento vztah měl technologický pokrok v průběhu 20. století. V práci je věnována detailní pozornost možnosti využití pohybových senzorů, jsou představeny jejich základní typy a možnosti jejich využití v tvorbě. Na základě rozboru a analýzy vlastní magisterské choreografie Umění manipulace autorky, je popsán postup spolupráce mezi choreografem a skladatelem při tvorbě performance, která používá moderní technologii v podobě pohybového senzoru Hot Hand.
  • Jarmila Kröschlová a Eliška Bláhová
    Rauschová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-05-28
    V mé bakalářské práci jsem se zabývala dvěma osobnostmi českého tance, Jarmilou Kröschlovou, tanečnicí, pedagožkou a choreografkou působící převážně v Praze, a Eliškou Bláhovou, pedagožkou působící v Brně. Zaměřila jsem se na pojetí a principy jejich tanečních a pohybových metod, které byly vytvořeny na základě studia pohybové a rytmické metody Émila Jaques-Dalcroze a které byly dále rozváděny a zdokonalovány během jejich pedagogického působení. Metody Jarmily Kröschlové a Elišky Bláhové jsem se pokusila porovnat se zaměřením na to, jakým způsobem využívají metodu Jaques-Dalcroze a jeho práci s rytmem. Toto porovnání v závěru ukáže, že Bláhová kladla větší důraz na rytmickou složku pohybu a jeho samotné provedení, zatímco Kröschlová svoji metodu obohatila o dynamiku a celkový výraz pohybu, čímž dospěla k vytvoření komplexní taneční metody, kterou využívala i pro svou choreografickou činnost. Kontext je rozšířen pohledem na další ohlasy metody Jaques-Dalcroze v českém tanečním prostředí.