Bakalářské práce / Bachelor's theses (171)

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2948

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses (171) podle vedoucí "PINKAS, Martin"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Amp modelling - současné možnosti nahrávání elektrické kytary
    Keller, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Tato práce se zabývá zvukovým obrazem elektrické kytary a jeho zaznamenáním do podoby nahrávky. Především klade důraz na použití amp modelingu během nahrávacího procesu. Práce obsahuje stručný přehled historie a funkčních principů elektrické kytary a kytarových aparatur. Dále shrnuje běžně užívané způsoby pro snímání elektrické kytary a prostřednictvím vytvořených zvukových ukázek je staví do kontrastu s fenomenem amp modelingu. Cílem práce je představení problematiky amp modelingu a porovnání jeho použití s jinými možnostmi nahrávání elektrické kytary jak ze zvukového, tak z praktického hlediska.
  • Časová kompenzace PA systému
    Středa, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-05
    Tato práce se zabývá problematikou časového sjednocení zvuku vyzařovaného ozvučovacím systémem (PA systémem) a přímého zvuku hudebních nástrojů nebo lidského hlasu dopadajícího k posluchačům z pódia. Jsou představeny praktické možnosti a způsoby měření zpoždění a možnosti nastavení časového zarovnání. V práci je vysvětleno základní rozdělení PA systémů a rozdělení typů nazvučení. Dále je uveden princip lokalizace zvuku a časové prahy lidského sluchu. Jedna z kapitol zahrnuje také výsledky praktického testu zkoumajícího subjektivní vlastnosti zpožděného a nezpožděného signálu a toleranci pro přesnost nastavení zpoždění.
  • Dozvuk Sálu Martinů při tvorbě hudební nahrávky
    Hušek, Ludvík
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    Tato práce se zabývá dozvukem autentických prostor a způsoby tvorby umělého dozvuku. Především klade důraz na použití konvolučního reverbu a metodiku nasamplování dozvuku reálného prostoru pomocí vytvoření jeho impulzní odezvy. Práce stručně popisuje vliv dozvuku uzavřených prostor na historický vývoj evropské vážné hudby a také historický vývoj umělého dozvuku, používaného při tvorbě hudebních nahrávek. Cílem práce je určit, zda je za použití současných technologií možné vytvořit umělý dozvuk odpovídající charakteru Sálu Martinů, který bude dosahovat potřebné estetické kvality pro použití v tomto stylu hudby. Výsledek závěrečného experimentu potvrzuje, že umělý dozvuk pořízený metodou impulsní odezvy je zestetického hlediska při tvorbě stylizované hudební nahrávky kvalitativně srovnatelný s autentickým dozvukem.
  • Odebráno
  • Eliška Bejčková: Hudební nahrávka
    Bejčková, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-20
    Jan Dismas Zelenka - Triová sonáta č. 1., 4. a 6. pro dva hoboje, fagot a basso continuo (ZWV 181)
  • Práce s prostorem v rozhlasové hře.
    Mikyška, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Práce se zabývá problematikou zvukové složky rozhlasové hry. Konkrétně zkoumá fenomén virtuálního zvukového prostoru, který nejprve determinuje z pohledu vnímatele - posluchače a tvůrce - zvukového režiséra. Nezaměřuje se však na problematiku jen z jednoho úzce vymezeného hlediska, neboť auditivní dílo představuje komplexní tvar. Při realizaci imaginárního prostoru se musí vycházet stejně tak z fyzikální podstaty zvuku jako z dramaturgického záměru. A zároveň (souběžně s funkčním uplatněním zvukových výrazových prvků) je třeba uvažovat i hledisko estetické. Jedině rovnováha všech tří pohledů může vést ke zdárnému cíli. Poté, na základě historických faktů a znalosti současných vývojových proudů seznámí s užívanými způsoby práce a technologiemi, nastíní nové směry, kterými by se mohla rozhlasová hra ubírat do budoucna.
  • Předmět "Základy akustiky a snímací techniky" na konzervatoři
    Mužík, Miroslav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Tato práce prezentuje koncepci předmětu "Akustika a základy snímací techniky". V samostatných kapitolách popisuje jeho osnovy, vhodnou učebnu a její technické vybavení, přístup ke studentům a nutnost přizpůsobení tohoto ve své podstatě technického oboru hudebníkům. Obsahuje podrobný soupis vykládané látky a u vybraných témat i návody na vytvoření praktických pokusů, které vedou studenty k lepšímu zapamatování dané problematiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový předmět, který nemá pevně stanovené osnovy v rámci všeobecného vzdělávání na konzervatořích, může posloužit jako vodítko pro budoucí pedagogy tohoto předmětu.
  • Radio Imaging
    Pokorný, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-03
    Ve své práci se podrobně zabývám problematikou Radio Imagingu, tedy oblastí tvorby sebeidentifikačního zvukového obalu rozhlasové stanice, a jeho užitím v rozhlasovém vysílání. V práci se věnuji roztřídění a systematizaci všech prvků zvukového obalu a dramaturgii užití těchto prvků ve vysílání. V závěru práce se pak věnuji specifickému prostředí tvorby zvukového obalu veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu pro mladé. V této práci se snažím uplatnit své dosavadní praktické zkušenosti z působení na této stanici a osobní vhled do problematiky. Uvádím zde příklady a mnou vytvořené ukázky jednotlivých prvků zvukového obalu. Součástí práce je i ukázkové CD.
  • Stereofonní mikrofonní systémy a jejich modifikace
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-09
    Tato práce prezentuje pohled na funkční dělení stereofonie dle reprodukčního systému, spolu s rozdělením mikrofonních systémů dle způsobu získávání prostorové informace. Dále jsou podrobněji představeny hlavní principy stereofonních mikrofonních systémů, intenzitní a fázová stereofonie. Na základě vyhodnocení faktorů ovlivňujících umístění hlavního mikrofonního systému (především volba směrových charakteristik a vzdálenost od zdroje zvuku) je definován požadavek na přizpůsobení oblasti snímání mikrofonního systému vůči rozměrům snímaného zvukového zdroje. Pro každý princip stereofonie jsou v samostatných kapitolách představeny běžné konfigurace hlavních mikrofonních systémů a v souvislosti s popsanými obecnými principy podána informace o možnostech přizpůsobení jejich oblasti snímání. Práce se v popisech uplatnění mikrofonních systémů odkazuje především na záznam hudby v autentických prostorách.