Bakalářské práce / Bachelor's theses (171)

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2948

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses (171) podle vedoucí "STEJSKALOVÁ, Sylva"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Analýza nahrávek - B.Martinů: Dua pro housle a violoncello
    Hájek, Benjamín
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-07
    Práce si klade za cíl důkladně analyzovat různá interpretační pojetí hudebních nahrávek dvou skladeb od Bohuslava Martinů určených pro housle a violoncello. První skladbou je Duo pro housle a violoncello č.1 (H.157) a druhou Duo pro housle a violoncello č.2 (H.371). Analýzy se týkají obou skladeb v provedení tří dvojic interpretů, kterými jsou houslisté a violoncellisté: Josef Suk a André Navarra, Josef Špaček a Tomáš Jamník, Leoš Čepický a Michal Kaňka. První dvojice hudebníků nahrála dílo krátce po smrti Bohuslava Martinů, druhé dvě dvojice své nahrávky uskutečnily o desítky let později, a to v letech 2021 a 2022, tedy v letech sepsání této práce.
  • Hudební režie historicky poučené interpretace na autentickém nástroji
    Jedličková, Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-07-02
    Text bakalářská práce se zabývá problematikou historicky poučené interpretace, důležitostí přípravy hudebního režiséra a interpreta a nutností jejich vzájemné spolupráce. Nedílnou součástí přípravy k vytvoření nahrávky je potřeba proniknout do celého historického kontextu, který skladatele provázel při tvorbě daného díla. Práce se věnuje vybraným oblastem se zaměřením na konkrétní oblast díla Ludwiga van Beethovena – Klavírní sonáta op. 53 „Valdštejnská“. Dále se práce věnuje analýze tří různých interpretací první věty této sonáty. Poukazuje na charakteristické prvky každé interpretace zvlášť a poté je vzájemně porovná. Celá práce je doplněna o praktickou zkušenost s realizací nahrávky historicky poučené interpretace na autentickém nástroji. Jde o nahrávání v klavírním ateliéru Gerta Hechra na originální Beethovenův klavír Conrad Graf z roku 1818 ve Vídni. Tato práce může přispět k souboru znalostí v oboru hudby a může být zdrojem referenčních materiálů jak pro akademické pracovníky, tak pro odborníky z praxe.
  • Hudební režie v analogovém a digitálním nahrávacím procesu.
    Strejc, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-21
    STREJC, Petr. Hudební režie v analogovém a digitálním nahrávacím procesu. Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, 2021. 33 s Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá vybranými postupy v analogovém a v digitálním nahráváncím procesu. Práce zahrnuje stručnou historii a vývoj analogové i digitální nahrávací techniky, popisuje metodické postupy při natáčení a zpracování snímků v obou nahrávacích procesech a porovnává je mezi sebou. Významné výpovědi přinášejí hudební režiséři Jan Kyselák a Jiří Gemrot, kteří popisující kompetence hudebního režiséra a jeho rozdílné přístupy v nahrávacích procesech. Součástí bakalářské práce je srovnávácí analýza Sonáty pro housle a klavír s podtitulem Ruce od Luboše Fišera, zahrnující rozbor vybraných nahrávek po interpretační a zvukové stránce. Příloha rovněž zahrnuje kompaktní disk se záznamem Fišerovy skladby Ruce, a to jak v analogovém tak v digitálním nahrávacím procesu.
  • Igor Tausinger - hudební režisér Českého rozhlasu
    Dvořák, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-13
    Tato bakalářská práce si dává za cíl zmapovat život a profesní dráhu hudebního režiséra, skladatele a dirigenta Igora Tausingera, přinést vhled do jeho života, pracovních postupů a zejména zaměřit se na jeho nejvýznamnější nahrávku, na které měl v Českém rozhlase možnost se podílet. Za zmínku bezpochyby stojí i jeho angažmá ve významné Mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga. Analýza nahrávky opery Ilji Hurníka Dáma a lupiči se bude týkat zvukomalebných a postprodukčních prvků, které se v celé opeře v hojné míře objevují. Jde i o pokus vzbudit větší zájem o toto pozapomenuté dílo a přiblížit jej posluchačům, kteří by o něj projevili zájem.
  • Jaroslav Rybář - hudební režisér
    Rahman, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-13
    Cílem práce je vytvořit portrét doposud literárně opomíjeného hudebního režiséra a skladatele Jaroslava Rybáře. Ten zahrnuje jeho životopis včetně skladatelské činnosti a přehled jeho hudebně režijní práce, především v Supraphonu. Druhou část tvoří analýza a srovnání dvou nahrávek Lašských tanců Leoše Janáčka vydaných v Supraphonu, na kterých se J. Rybář podílel jako hudební režisér. Jedná se o nahrávku z roku 1981 se Statní filharmonií Brno a dirigentem Františkem Jílkem. Druhá nahrávka je z roku 2008, s Filharmonií Brno a s dirigentem Jakubem Hrůšou. Nahrávky Lašských tanců jsou srovnávány s notovým zápisem a je posuzován jejich zvukový obraz a interpretační pojetí. Z analýz a srovnání jsou zjištěny rozdíly nahrávek, například pojetí dynamického a tempového průběhu tanců. Jsou ale nalezeny i podobnosti, například výskyt slyšitelných střihů nebo tempové pojetí závěrů jednotlivých tanců.
  • Psychologie vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety
    Zvěřina, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Tento dokument se zabývá psychologií vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety. Zkoumá, jaké způsoby komunikace se používají při práci hudebního režiséra. Část dokumentu popisuje nahrávání koncertu. Popis slouží jako model pro budoucí komunikaci mezi hudebními režiséry a dalšími účastníky nahrávání – produkcí, nahrávacím týmem a interprety.
  • Živé a štúdiové nahrávky kantáty Žalm zeme podkarpatskej
    Čermáková, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-07
    Bakalárska práca sa zaoberá priblížením diela Žalm zeme podkarpatskej, slovenského hudobného skladateľa Eugena Suchoňa, prostredníctvom hudobno-režisérskej analýzy, ktorá sa skladá z viacerých častí. Prvá časť analýzy sa venuje čo najhlbšiemu pochopeniu diela prostredníctvom skúmania historických okolností a kontextov podnecujúcich jeho vznik, s čím súvisí štúdium autorovej skladateľskej osobnosti, hudobnej reči a napokon diela samotného. Jadro práce predstavuje porovnávaciu analýzu štyroch dostupných nahrávok kantáty. Práca sa venuje otázkam výhod a nevýhod jednotlivých nahrávok, v dôsledku spôsobu ich vzniku – štúdiová nahrávka verzus nahrávka zo živého koncertného prevedenia, ako aj pozoruje ich celkový umelecký význam. V práci bola uplatnená pozorovacia, analytická, porovnávacia a syntetická metóda. Ako prínos práce pre budúcich záujemcov z rád dirigentov, hudobných režisérov, alebo majstrov zvuku nahrávajúcich toto dielo, by mohlo slúžiť hudobno-odborné pozorovanie interpretačnej a záznamovej úrovne vybraných dostupných nahrávok, zavŕšených tempovou tabuľkou a tabuľkou návrhov realizácie.