Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/185

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "DVOŘÁK, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 18 z 18
  • Divadelní aktivity v obchodních centrech
    Průdek, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-19
  • Divadlo - prostor - site-specific
    Václavová, Denisa, 1973-
    (2002)
    Datum obhajoby: 2002
  • Divadlo bratří Formanů a jeho vývoj v letech 2000 - 2007
    Doubravová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-17
    Divadlo bratří Formanů (DBF) je v českém divadelním prostředí výjimečnou uměleckou formací, která funguje na základě hlubokých profesionálních, ale i přátelských vztahů budovaných dlouhá léta. Divadlo, které se prezentuje svými ojedinělými projekty jak z pohledu prostoru, ve kterém se odehrávají, tak z pohledu tvůrčího, režijního, dramaturgického i scénografického. Na diváka působí svou hravostí, velikou propracovaností a viditelností dlouhodobé a dobře odvedené práce. I přes náročnost projektů ze všech možných pohledů od realizace, scénografie, režie až po produkci je konečný výsledek ojedinělou podívanou pro velkou většinu diváků. Jedinečnost DBF spočívá především ve schopnostech inscenátorů vytvořit výpravné představení s osobitou poetikou, které je harmonickým sloučením scénografické, režijní a herecké složky. A zejména nevzniká obvyklými způsoby přípravy představení, jako je tomu v kamenném prostoru.
  • Divák a divadlo
    Kolenová, Bohdana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-13
    Začátek práce definuje obecně používané pojmy v souvislosti s divadelním divákem (publikum, masové publikum a divadlo, obecenstvo, divák). Následující kapitoly jsou věnovány diváckým vzdělávacím programům, klubům diváků a jsou doplněny příklady z historie i současnosti pražských divadel. Stěžejní část práce přináší obecný pohled na budování publika (audience development). Popisuje možné motivace i bariery návštěvnosti divadel, segmentaci diváků i konkrétní nástroje, jak rozvíjet vztah divadlo ? divák. Předposlední kapitola popisuje divácký rámec Prahy. V závěru je uvedena studie diváků Divadla Na zábradlí. Celá práce je doplněna statistickými údaji a výsledky výzkumu ?Divadlo Na TV obrazovce?, v němž bylo použito osm otázek autorky této práce.
  • Evropské kulturní sítě
    Sulženko, Jiří, 1980-
    (2005)
    Datum obhajoby: 2005
  • Krizový management v divadle
    Kubáčková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
  • Krizový management v divadle
    Kubáčková, Šárka
    (2006)
    Datum obhajoby: 2006
  • LITOMĚŘICKO - NOVÁ KULTURNÍ AGLOMERACE
    Čičo Kulifay, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-16
    Cílem magisterské diplomové práce je vytvoření kulturní vize spočívající na rozvoji měst Litoměřice, Terezín, Lovosice, které by mohly v budoucnosti vytvořit aglomeraci, (Aglomerace L-T-L). Potenciál zkoumané oblasti litoměřického regionu vychází ze širokého spektra bohatých historických, kulturních, vzdělanostních a duchovních tradic, navíc podpořených sídlem biskupství. Jedním z možných řešení, jak rozžít tento region a zároveň revitalizovat mnoho nevyužitých objektů, je orientace na kulturní průmysl ve spojení s cestovním ruchem. Litoměřicko leží na mezinárodních dopravních komunikacích spojující střední Evropu s oblastmi sahajícími k Severnímu moři. Prochází tudy dálnice a významný železniční koridor, řeka Labe je splavná od soutoku s Vltavou u Mělníka, až do svého ústí v Hamburku. Pro cestovní ruch je atraktivita destinace založena rovněž na tomto faktu a stává se zásadním měřítkem pro konkurenční prostředí. Formulování představ budoucnosti předpokládá důkladnou analýzu historických souvislostí i současného stavu. Oblast Litoměřicka je lokalitou, kde vedle sebe po staletí žili Češi, Němci a Židé s vlastními kulturními zvyky i tradicemi, které se přirozeným vývojem vzájemně ovlivňovaly. Kulturní kapitál oblasti tvoří nejobsáhlejší část diplomové práce. Zvláštní zřetel je rovněž kladen na krajinný kontext regionu, nazývaný též Zahradou Čech, v němž řeka Labe protéká údolním kaňonem Českého středohoří. Pět tematicky rozdělených kapitol zahrnuje kromě výše uvedených též kulturně-ekonomické pojmosloví. Závěrečná část navrhuje sérii projektů pro konkrétní objekty v aglomeraci nebo na její periferii. Tyto jsou plánovány na základě historických souvislostí, možného vývoje jednotlivých měst a s ohledem na vzdálenost mezi jednotlivými lokalitami při každodenním pohybu obyvatelstva. Aglomerace L-T-L by mohla v nejbližších letech navázat na vztahy a získat důležitost odpovídající charakteru krajského centra, které mělo v minulosti město Litoměřice. V horizontu desetiletí by se mohla stát nejprve viditelnou kulturní destinací v nejen v národním, ale rovněž v evropském kontextu.
  • Lobbistická podpora v grantovém řízení v oblasti divadla
    Holeček, Ivan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
  • Marketing v divadle
    Němeček, Milan
    (1998)
    Datum obhajoby: 1998
  • Merchandising pro kulturu a umění
    Drdáková, Libuše
    (2005)
    Datum obhajoby: 2005
  • Město jako jeviště - karnevaly
    Pajchlová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-01-22
    Ve své diplomové práci se zabývám prostředím karnevalů a lidových slavností. V úvodu vymezuji pojem karneval a v první části práce nastiňuji stručnou historii karnevalů, která sahá až do antického Řecka a Říma. Další kapitolu věnuji vývoji karnevalu v Itálii, zvláště benátskému karnevalu, který je v Evropě nejproslulejší. Dále jsem se vydala popisovat berlínský Karneval kultur a velký prostor jsem věnovala karnevalu v Brazílii, zvláště karnevalu v Rio de Janeiru a Salvadoru da Bahia. Jedna kapitola patří českému masopustu, který je neodmyslitelně spjatý se smíchovou lidovou kulturou. Hlavní část diplomové práce je věnována Pražskému karnevalu, který od roku 2004 organizuji. Snažila jsem se zde popsat produkční a producentskou stránku karnevalu, finanční a organizační zajištění. To názorně ukazuji na popisu třech minulých ročnícíků Pražského karnevalu.
  • Mezi ploty divadelní festival
    Pajchlová, Magdaléna
    (2003)
    Datum obhajoby: 2003
  • Mezinárodní siť nezávislých kulturních center TransEuropeHalles
    Služenko, Jiří
    (2003)
    Datum obhajoby: 2003
  • Nástin vývoje soukromopodnikatelského divadla po roce 1989
    Karlíková, Kateřina
    (1997)
    Datum obhajoby: 1997
  • Od Umělecké besedy k Divadlu Na Prádle
    Kubáčková, Šárka
    (2003)
    Datum obhajoby: 2003
  • Produkce živé kultury v prostorách panských sídel
    Mudruňková, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-25
    Diplomová práce na téma ?Produkce živé kultury v prostorách panských sídel? svým zaměřením i cílem volně navazuje na předchozí bakalářskou práci vypracovanou pod jménem Ludmila Pešková v roce 2007, která se věnovala kulturnímu životu venkova a venkovských komunit. Prostředí hradů a zámků z pohledu produkce vykazuje jiné parametry úspěšné organizační činnosti než podzámčí nebo náves. Pochopení značných rozdílů mezi vlastnostmi živé produkce kulturních aktivit určených pro přirozené venkovské prostředí a kultivované prostředí panských sídel vyžaduje dlouhodobé studium teoretických materiálů a skloubení s výsledky terénního výzkumu. Předkládaný text otevírá mnoho závažných témat dotýkajících se památkové péče, státní kulturní politiky, soukromého vlastnictví a existence či absence kulturně-ekonomicko-mocenských elit a jejich kulturní odpovědnosti vůči širší společnosti. Je rozdělen do čtyř částí. První blok ?Úvahy a reflexe? definuje základní pojmosloví; následující část ?Historické pozadí kulturního života na hradech a zámcích? přináší výsledky studia teoretických materiálů a vědeckých statí věnující se historii ve vztahu k umění a kultuře. Třetí blok analyzuje dnešní situaci produkce živé kultury na našich hradech a zámcích a dokladuje analýzu množstvím příkladů. Závěrečná část textu nabízí výsledky celého výzkumu shrnuté do malého vademeka. To naznačuje určité směry a pravidla produkce živé kultury, které jsou pro naše památky prospěšné, a též jaké produkce mohou být v prostorách panských sídel provázeny úspěchem.