Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/161

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "DAVID, Milan"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 23
  • Carl Orff: "Chytračka" - komplexní scénografický projekt
    Kharchevka, Vasylyna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Ve své bakalářské práci se budu zabývat operou Carla Orffa "Chytračka" podle pohádky bratrů Grimmů. Její filozofickou a morální ideou, dějem, postavami a jejich rolí ve hře. Dále půjde o popis mých modelů a obrázků, toho, co reprezentují, a jejich symboliky.
  • Carl Orff: "Měsíc" - komplexní scénografický projekt
    Kuchařová, Mariana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Tato práce je teoretickou částí scénografického projektu opery Der Mond skladatele Carla Orffa. Věnuji se jak autorovi samotnému, jeho životu a dílu, tak i původu libreta. Zmiňuji i předchozí zpracování, zkoumám jejich aktuálnost a porovnávám s mou koncepcí opery. Dále v práci rozebírám úlohu vypravěče. Nejen z všeobecného hlediska, ale i ve vztahu s operou Der Mond. Dotýkám se tématu živých obrazů, jenž jsou inspirací pro zvolenou koncepci této opery. A hlavně se věnuji vlastní koncepci opery Měsíc. Zmiňuji se o krocích, které mne dovedly k tomuto řešení a proč.
  • Charles Gounod "Faust a Markétka" - komplexní scénografické řešení
    Šmídová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-28
    Tato práce dokumentuje cestu k vytvoření vlastního scénografického řešení opery Faust a Markétka skladatele Charlese Gounoda. Součástí této práce jsou informace o vzniku opery a o hlavních literárních dílech týkajících se faustovského tématu. Subjektivní hodnocení několika slavných interpretací této opery a úvaha nad jejími filosofickými tématy vedou k vlastnímu výtvarnému řešení, které je obhájeno v závěru práce.
  • Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: "Lady Macbeth Mcenského újezdu" - komplexní scénografický projekt opery
    Spratek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-01-11
    Tato bakalářská práce pojednává o opeře „Lady Macbeth z Mcenského újezdu“ skladatele Dimitrije Šostakoviče. V první části práce je rozebráno Šostakovičovo dílo v kontextu jeho života a doby, do roku 1936. V následujících kapitolách jsou následně popsány hudební principy a tematický rozbor opery „Lady Macbeth“. Dále se jsou popsány scénografické postupy Františka Tröstera pro scénické řešení československé premiéry v SND roku 1935. V závěrečné části je představena koncepce řešení výpravy pro tuto operu, kterou vytvořil autor bakalářské práce.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Svoboda, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu, se vám pokusím přiblížit svojí práci na scénografickém pojetí opery Giacoma Pucciniho ? La bohémy, kde libreto je napsáno podle románu Henriho Murgera - Ze života pařížské bohémy, pro scénu Stavovského divadla v Praze. Na úvod se rozepíši ve stručnosti o historii opery, poté se budu věnovat obsahům jednotlivých obrazů. Dále bych rád rozebral ,,bohémský život?? od jeho počátků až po jednotlivé druhy bohémy. V dalším kroku se budu zabývat vlastním řešením scénografie, kostýmů a jejich koncepcí. Na závěr se pokusím text zakončit vlastním názorem a zveřejním také seznam literatury, ze které jsem čerpal.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Krčmářová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho Bohéma. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Grňáková, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Hůlová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
    Dílo jako je Bohéma je obtížné uchopit jej zcela originálním a neotřelým způsobem. Její veristický charakter přináší velmi konkrétní představu o inscenování i o vizuální stránce. Netroufla jsem si pustit se do většího experimentu, ale zaměřila jsem se na to jak může detail, či očištěné architektonické tvarosloví přispět k nejen k převyprávění příběhu, ale i k vlastní interpretaci díla. U kostýmu jsem hledala jak může ten či onen detail podpořit charakterovou výkres postavy. Nehledala jsem nové tvary, či razantní řešení v barevnosti, ale našla jsem prostředek jak se posunout od historického civilu směrem k výtvarné koncepci. Ve scéně jsem se snažila vyjít ze základních potřeb operní inscenace a hledat charakteristiky jednotlivých prostředí, aby hned první dojem nabízel jednou pocit uzavřeného prostoru, podruhé naopak otevřeného. Aby bylo hned zřejmé, že zde bude panovat ruch a zde naopak klid. Aby jednotlivá prostředí vyvolávaly pocity, které odpovídají situacím, které se v nich odehrávají. Tento způsob sice není nijak originální, ale svým způsobem je velmi komplikovaný. Není zde možné se opřít o berličku výrazné stylizace a je to věčné hledání míry popisnosti a funkčnosti jak v praktickém smyslu, tak ve smyslu sdělnosti. Práce obsahuje také několik úvodních kapitol, které přibližují dobu vzniku opery, jejího autora, některé umělecké směry, které měly na vznik opery vliv a krátké seznámení s inspiračními zdroji, které jsem při tvorbě koncepce využívala.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Mazáčová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • Giuseppe Verdi: "Don Carlos" - komplexní scénografický projekt opery
    Heřmánková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-08
    Cílem mé bakalářské práce je najít komplexní scénografické řešení opery Don Carlos italského hudebního skladatele Giuseppe Verdiho. Kromě vlastního výtvarného řešení se také zabývám teoretickými kapitolami z autorova života, okolnostmi vzniku díla, srovnáním několika inscenací Dona Carlose s odlišným scénografickým názorem i vývojem kostýmních návrhů výtvarníka Josefa Jelínka, který navrhl kostýmy k šesti různým inscenacím Dona Carlose. Při tvorbě výtvarného návrhu mi vyplynula celá řada otázek a námětů k zamyšlení. Studiem předešlých inscenací, libreta a hudební složky se tématem mé koncepce stal pojem svobody. Tento pojem se nestává jediným určujícím faktorem pro výtvarnou složku, ale je potřeba ho definovat, a proto je součástí mé práce i krátká úvaha na téma svoboda. Ve své práci se snažím najít ty výtvarné prostředky, které by ji nejvíce vystihovaly a zároveň byly adekvátní vůči opeře, hudebně-dramatickému žánru, kde hudba může být i důležitější složkou než je libreto.
  • Giuseppe Verdi: "Othello" - komplexní scénografický projekt opery
    Mathé, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-16
    V bakalářské práci "Guiseppe Verdi - Otello, Komplexní scénografický projekt opery" se autor Lukáš Mathé nepokouší předložit čtenáři univerzální návod, jak k danému tématu přistupovat. Tato práce popisuje, jak tvůrce velmi známé téma nahlíží ze svého osobního úhlu, vyjadřuje, co cítí, hledá souvislosti a odhaluje své vidění světa. To je asi jediná možná cesta, kterou může obohatit sebe i čtenáře.
  • Komplexní scénografické řešení - T.Stoppard: Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-21
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Forstová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-09
    Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela. Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Karásek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-09
    V této bakalářské práci srovnávám několik odlišných koncepcí zahraničních operních inscenací dotýkajících se tématu Fausta v průřezu posledních třiceti let, což slouží jako základ a jako měřítko pro mou praktickou část bakalářské práce. Inscenace jsou porovnávané očima dnešního publika, jsou konfrontovány s domněnkami a poznámkami teoretiků divadla. Krátce se pozastavuji nad produkcí opery v netradičních prostorách. Analyzuji vizuální kódy jednotlivých představení a snažím se rozpoznat, co je pro zpracování opery tohoto typu přínosné. V druhé části této práce letmo zmiňuji historii Gounoda a jeho opery. Poté vysvětluji samotnou koncepci mého pojetí Fausta a jeho výklad, dopodrobna rozepisuji významy a zpracování kostýmu a scény včetně letmého vysvětlení technologického konceptu.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Strmisková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Ve své bakalářské práci se věnuji jednomu z největších literárních děl a fenoménu evropské literatury, kterým Faust bezesporu je. V úvodu se zabývám samotným mýtem o doktoru Faustovi a jeho historickým pozadím. Sleduji vývoj příběhu od jeho vzniku ve středověku, přes nejznámější adaptace Marlowovu a Goethovu, po libreto pro operu francouzského romantického sladatele Charlese Gounoda. Právě libreto opery Faust a Markétka detailněji analyzuji po jeho formální stránce a dále srovnávám s jeho předlohou Faust Johanna Wolfganga Goetheho. Cílem této části práce je přiblížit jednotlivé rozdíly mezi Gounodovou operou a jeho předlohou se zaměřením na děj. Goethovo dílo je mnohonásobně rozsáhlejší než Gounodova opera. Nastiňuji zde tedy motivy a situace, které se staly tomuto skladateli východiskem pro jeho dílo. Záměrně tak postupně rozebírám jednotlivé obrazy a dějství obou her se zaměřením na vývoj děje. Dále se pak zabývám dvěmi významnými českými inscenacemi Goethova Fausta. Těmi jsou Faust v Národním divadle z roku 1997 a televizní adaptace inscenace Fausta Divadla na okraji z roku 1989. Zaměřuji se zejména na jejich scénografické řešení, detailněji pak na scénu Josefa Svobody v Rodokově inscenaci v Národním divadle. V další části této práce se věnuji svému vlastnímu zpracování Fausta a Markétky Charlese Gounoda, které je tématem pro mou praktickou bakalářskou práci. Přibližuji jednotlivé složky, které jsem zpracovala v prezentaci od scénografie, kostýmních návrhů a jejich realizací po světelná a technická řešení. Nastiňuji svou představu o této opeře a možnost jejího řešení. V závěru mé práce přikládám bohatou obrazovou přílohu související s jednotlivými kapitolami.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ
    Akhmetzhanova, Polina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Cílem této bakalářské práce je vytvořit a popsat komplexní scénografickou a kostýmní koncepci opery Leoše Janáčka ​ Кáťa Kabanová​ , která vznikla na půdorysu hry A. N. Ostrovského Bouře. Kromě popisu práce a vlastní koncepce, obsahuje tato diplomní práce také vybrané okamžiky ze života a tvorby skladatele, které mi připadaly vzhledem k tématu důležité - podmínky a příčiny vzniku obou děl - opery Káťa Kabanová i dramatu Bouře, včetně důležitých prvků ruské reality oné doby, sociální kupecké třídy a kompendiu pravidel, kodexu Domostroj. Dále se zabývám rozdíly mezi operou a její předlohou, tématem hudebního bohatství opery a jejími různými prezentacemi v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Práce také obsahuje krátkou synopsi námětu opery. Při popisu praktické části vyprávím o svém vztahu k dramatu i opeře, popisuji proces vzniku scénické i kostýmní koncepce a také to, co mě k nim vedlo a co inspirovalo. Součástí práce je popis každého kostýmu a podrobný scénosled.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček ŠÁRKA
    Maleninská, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Tato bakalářská práce se zabývá operou Leoše Janáčka "Šárka". Mapuje její dosavadní zpracování i kulturně-historické pozadí námětu, snaží se identifikovat možné důvody relativně nízkého povědomí o tomto díle. Těžištěm práce je vlastní komplexní scénografické řešení opery mající za cíl vhodným způsobem zdůraznit specifické rysy Janáčkovy interpretace tématu.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček VĚC MAKROPULOS
    Semotánová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Tato bakalářská práce pojednává o jedné z pozdních oper Leoše Janáčka Věc Makropulos, jež byla vytvořena podle stejnojmenné divadelní komedie Karla Čapka. V práci se autorka zabývá kontextem vzniku opery, podobou libreta v porovnání s divadelní předlohou, možnostmi interpretace prostřednictvím osobního přístupu. Značnou část práce tvoří autorčiny osobní postřehy a poznámky, případně interpretační východiska, těžiště práce pak spočívá ve vlastním scénografickém řešení operního zpracování.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček Z MRTVÉHO DOMU
    Straková, Anežka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Jako svou bakalářskou práci zpracovávám poslední operu českého skladatele Leoše Janáčka Z mrtvého domu. Po dobu jednoho semestru jsem pod vedením pana Mgr. Milana Davida a MgA. Kateřiny Štefkové dílo analyzovala a zkoumala různé možnosti a principy, které bych při případné realizaci použila. Cílem mé práce bylo vymyslet kompletní scénografické řešení této opery. Prezentuji zde své návrhy a celkový postup, jimž jsem během práce prošla. Níže podrobněji rozeberu body, jež jsem sepsala v osnově. Ráda bych Vám svou prací přiblížila jak samotnou operu, tak především svou interpretaci tohoto díla. Nejprve se budu zabývat osobností Leoše Janáčka, krátce představím jeho život, dílo, ale především jeho vztah k ruské kultuře. Dále se budu věnovat spisovateli M. F. Dostojevskému, jehož Zápisky z mrtvého domu se staly předlohou k libretu Z mrtvého domu. Rovněž se budu zaobírat tématem opery, její strukturou a předložím vybrané realizace mapující práci s libretem napříč stoletím. Nakonec představím svou vlastní koncepci Janáčkovy opery. Popíšu postup práce a své scénické i kostýmní řešení.
  • Phillip Glass "Achnaton" - komplexní scénografické řešení
    Kessnerová, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce Komplexní scénografické řešení opery Philipa Glasse „Achnaton“ se zabývá hudebními, výtvarnými a kulturními kontexty této opery, úhly pohledu na její témata. Obsahuje životopis skladatele Philipa Glasse, genezi jeho hudby. Dále také životopisná fakta a úvahy nad osobností monoteistického faraona Achnatona. Dotýká se témat monoteismu, ideologie, modlitby a meditace. Praktická část práce je věnována interpretaci a návrhu vlastního vizuálního (scénografického a kostýmního) řešení. Příloha obsahuje libreto opery přeložené do češtiny, Achnatonův Hymnus na slunce a technické řešení scénické stavby.