Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/29

Procházet

Procházet Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing podle vedoucí "BRDEČKOVÁ, Tereza"

Nyní se zobrazuje 1 - 1 z 1
  • Filmová báseň všednosti
    Hálová, Nicole
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    "Všechna díla vycházejí ze scénáře, který umělec promítá do kultury, považované za rámec příběhu - a tento příběh zase sam dál donekonečna promítá další možné nové scénáře." Tato práce se soustředí na dobové přijetí filmu "Brief Encounter" (1945) režiséra Davida Leana, a na možnosti filmového vyprávění a přístupy k filmovému vyprávění jako takovému, které chci analyzovat porovnáním různých zpracování jednoaktové divadelní hry "Still life", která byla pro tento film předlohou. Referenčním rámcem dobového přijetí jsou reakce na uvedení filmu v poválečném Československu, kde se filmem dopodrobna zabývala tehdejší filmová kritika. Její přijetí tohoto filmu se v době, kdy se volalo po větší "filmovosti" kinematografie velice lišilo od recepce pražského obecenstva. Porovnáváním dostupných dobových zdrojů týkajících se filmu a jejich zasazením do kulturně dobového kontextu bych chtěla dojít k pochopení uvažování nejen tehdejší odborné filmové kritiky u nás, ale i divákům, jejich vztahu k této kritice a k filmu vůbec. Ráda bych použila zejména kritiky Jiřího Brdečky, který komplexně reflektoval filmy a dobové dění v období zestátnění kinematografie. Nezaměřím se přitom na příběh sám, ale na kulturní a dobovou podmíněnost jeho vyprávění, která se navíc odráží ve způsobu transformace příběhu do filmové řeči. Porovnáním divadelní předlohy a filmového scénáře se pokusím rozebrat konkrétní postupy vdramaturgii a celkové stavbě příběhu, se zaměřením na práci s vnitřním monologem, který je zásadním vyprávěcím prostředkem v Leanově ztvárnění. Dále se věnuji srovnání filmu Davida Leana a remakeu "Brief encounter" režiséra Alana Bridgese. Takováto analýza by měla přispět kpochopení toho, jak byl film vdobě uvedení přijat a měla by rozkrýt, co vlastně diváci a odborná kritika od zahraničního filmu v této době očekávala - ať už jde o formální zpracování, volbu výrazových prostředků, aktérů i samotného tématu. Hlavním cílem tehdnších filmových novinářů bylo, aby divák porozuměl filmu. Cílem mé práce je porozumět kromě toho i jim a divákům, kterým byly tyto kritiky adresované a měly je "vychovávat".