Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/29

Procházet

Procházet Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing podle vedoucí "DOLENSKÝ, Martin"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Čelisti: Mechanismy k vytvoření a uvolnění emocí strachu a úzkosti.
    Sánchez, Jorge
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-18
    Tato práce analyzuje vytváření a uvolňování emocí v napínavých a vzrušujících scénách za použití filmu Čelisti (Steven Spielberg, 1975) jako archetypálního vzoru k ilustrování mého tvrzení. Také se snaží o definování konceptů jako jsou emoce a strach a poskytuje náhled do psycho-psychologických mechanismů spojovaných se zpracováním emocí strachu. Autor navrhuje všeobecnou klasifikaci scén strachu, vysvětluje jejich charakteristiky, vyjmenovává různé audiovizuální signály spojované s každým druhem scény a také ostatní techniky použité k udržování napětí ve vybraném filmu.
  • Dramaturgický rozbor filmu "Mluv s ní"
    Rejholec, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Tato práce se zabývá filmovou analýzou filmu Pedra Almodovara Mluv s ní. Podrobně zkoumá práci jednotlivých složek filmu; režie, kamery a v neposlední řadě i sounddesignu, a jejich vztah k vyprávění a dramaturgii.
  • Narativní trhliny a jejich kompenzace
    Hoffmann Polenský, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-09
    Narativní trhliny jsou dramaturgické chyby, které narušují divákovo vnímání příběhu a fikčního světa filmu. Na příkladu divácky nejúspěšnějších českých filmů z let 2000-2010 práce analyzuje konkrétní narativní trhliny a zamýšlí se nad otázkou, jak mohou být tyto filmy úspěšné, přestože vykazují významné nedostatky ve vyprávění příběhu. Práce hledá odpověď na tuto otázku z pohledu diváka i tvůrce. Na základě kognitivistických filmových teorií popisuje autokompenzační procesy, které divák při sledování filmu aplikuje, a popisuje také mechanismy atrakce, jimiž tvůrce narativní trhliny zakrývá.
  • Pravidla žánru: Romantická komedie
    Peml, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-14
    Práce sumarizuje pravidla a postupy aplikované v romantických komediích. Na rozboru filmu Notting Hill analyzuje jejich praktické použití.
  • Prvý akt v naratívnej štruktúre celovečerného filmu
    Midriaková, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Práca porovnáva rôzne prístupy ku konvenčnej naratívnej štruktúre. Definuje jednotlivé prvky a rozdielnosti v ďalších používaných štruktúrach. Určuje prvky prvého aktu v trojaktovej štruktúre a skrze analýzu filmov o dospievaní s rôznymi štrukturálnymi odchylkami pozoruje všeobecné špecifiká budovania prvého aktu. Ďalej hľadá prepojenia medzi prvým aktom a aktom dospievania.
  • Sběrači času v dokumentárním a experimentálním filmu
    Malá, Ilona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-16
    Analýza užití časosběrné metody v dokumentárním a experimentálním filmu. Srovnání autorských přístupů Jana Calábka, Godfrey Reggia, Oskara Fischingera a Heleny Třeštíkové.
  • Střih v digitální kinematografii
    Sýkora, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-08
    Tato práce si klade za cíl analyzovat změny v oboru střihové skladby, které jsou důsledkem nástupu moderních elektronických technologií. Porovnáním klasických filmových postupů s možnostmi přinášenými digitálními systémy se snaží definovat nové metody práce filmového střihače. Zároveň hledá výhody a upozorňuje na problémy vycházející z nahrazení klasické filmové suroviny elektronickým záznamem, jakožto společného jmenovatele celé kinematografie. Prozkoumává možnosti elektronického záznamu současných digitálních kamer s ohledem na dopady ve střihačské profesi. Zamýšlí se nad pozicí střihače přetíženého novými technologiemi a hledá východisko z kumulace funkcí, které je střihač v dnešní době nucen zastávat.
  • Střihová skladba ve filmech Larse von Triera
    Patyk, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-21
    Práce pojednává o střihové skladbě ve filmech Larse von Triera. Zpracovávané období je vymezeno filmy Prvek zločinu a Idioti. V práci sleduji změny v přístupu ke střihové skladbě a k použitým režijním a dramaturgickým prostředkům.
  • Terry Gilliam - Brazil
    Vomáčka, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Práce pojednává o okolnostech vzniku filmu Brazil. Zaobírá se podrobným rozborem jednotlivých témat a myšlenek filmu, spojitostmi s románem a filmem 1984, definicí pojmu dystopie a následné aplikace ve filmu (filmech). Zabývám popisem a částečně i rozzáběrováním vybraných důležitých lokací ve filmu ztvárněných, dramaturgickou strukturou filmu. Film však i po vzniku prošel několika problémy, které nápadně připomínají děj filmu samotného.
  • Úskalí filmu vyprávěného z pohledu první osoby
    Jankovec, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    V posledních letech můžeme sledovat nebývalý rozmach POV filmů. Tento jev lze přičítat hlavně technologickému rozvoji. Díky home videu a internetovému obsahu máme přístup k velkému množství materiálu, který pracuje s ruční, "hand-held" kamerou. Filmaři rozmachu této snímací metody využívají z několika důvodů. Umožňuje jim pracovat neotřelým způsobem s vyprávěcí technikou, která může působit velice autenticky. Video, kde je kamera v rukou aktéra nepovažujeme za profesionální hraný film a současně v nás vzbuzuje dojem, že sledujeme "realitu". Natáčení takového filmu přirozeně vyžaduje menší finanční prostředky, protože okázalé svícení, záběrování i obsazení známými herci by tuto autenticitu záznamu narušilo a působilo by kontraproduktivně. Kamera z pohledu první osoby nás zdánlivě usazuje přímo do těla hlavní postavy, což je pro diváka nová zkušenost, která mu umožňuje si situace projít "na vlastní kůži" a opravdu si je prožít. Tato metoda ale s sebou přináší celou řadu omezení tradičních vyjadřovacích postupů ve filmu, na které jsme už přes sto let navyklí, ať už jde o režii, práci s kamerou, zvuk i střihovou skladbu, a které zásadně omezují vyjadřovací schopnosti autora. V této práci bych se chtěl pokusit o rozkrytí těchto nedostatků, zároveň bych ale chtěl zkusit nalézt způsoby, kterými by se tato omezení dala kompenzovat.