Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/29

Procházet

Procházet Katedra střihové skladby - KSS / Department of Editing podle vedoucí "DORUŠKA, Tomáš"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Postava Edvarda Beneše v poválečné kinematografii
    Krajbich, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-08
    Diplomová práce Postava Edvarda Beneše v poválečné kinematografii se zabývá specifickou problematikou vztahu hraného filmu k historii. Vychází z vývoje myšlení v historiografii a postupným uznáním filmu, jako specifického historického pramene. Práce zároveň mapuje zobrazení Beneše od normalizačních Vávrových filmů až po cyklus České století. Zároveň se snažím reflektovat svou praktickou zkušenost s procesem střihu historického dramatu.
  • Překonání prostoru ve filmech Artavazda Pelešjana: za pomoci Sovětské formální školy 20-30 let
    Chernyak, Daria
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-07
    Doba filmu končí a přichází éra digitálních technologií. Na jednu stranu by se to dalo vnímat jako tragédie pro filmaře, na stranu druhou spíše jako velká výzva. I možnosti virtuální reality jsou rozmanité, ale příkladů vědomého použití je málo. Většinou jsou pouhým atrakcionem, jako film na počátku 20. století. Asi hlavní otázka pro diváka/uživatele, nacházejícího se uvnitř syntetického prostoru zní: "Kdo jsem já v tomto světě?" Domnívám se, že tato otázka je aktuální i pro film. Ve své bakalářské práci pokouším se nastínit to jakým způsobem se dá pracovat s divákovým vnímáním a očekáváním a to na přikládo dvou generaci filmařů Sovětské montážní školy. Na straně jedné jsou průkopníci filmu Kulešov, Ejzenštejn, Pudovkin a Vertov a na straně druhé Artavazd Pelešjan, který zdědil tradici formálního filmu a posunul ji dál. Soustředím se na analyzu a srovnání filmových postupů těchto dvou generáci. Otázkou k zamyšlení a předmětem této práce je, pokusit se nalézt i jiný úhel pohledu, ze kterého lze analyzovat a porovnávat filmové postupy, existují-li však ještě nějaké neobjevené vyjadřovací prostředky v umírajícím filmovém umění.
  • Technologický vývoj ve střihových technologiích a jeho vliv na filmového střihače v kontextu amerického filmového průmyslu
    Rozen, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-07
    Tato práce se zabývá technologickým vývojem v oblasti střihové techniky a to konkrétně v kontextu amerických filmových produkcí. V první části jsou chronologicky shrnuté nejprůlomovější technologie významné vzhledem k změně ve střihových procesech. Analyzuji co nového přinesly a jaké měly problémy. Postupuji od raných mechanických střihových nástrojů jako je Moviola až po celkově digitální střižnu obsaženou v počítači. Z tohoto souhrnu a použité literatury je následně tvořena druhá část práce, která analyzuje dopad těchto změn na filmového střihače. Zkoumám jaké výhody a nevýhody s sebou tato proměna přinesla a na konec práce uvádím několik doporučení, které mohou filmovému střihači pomoci, aby tuto novou technologii využíval v jejím maximálním potenciálu a byl co nejméně ovlivněn jejími negativními dopady.
  • Význam paralelnej narácie v štylistike vybraných filmov Krzysztofa Kieślowského
    Futej, Valér
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-07
    Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať špecifický naratívny postup, paralelnú naráciu, ako hlavný štýlotvorný aspekt vo vybraných filmoch významného poľského režiséra Krzysztofa Kieślowského. Na základe vyhodnotenej literatúry Lindy Aronsonovej (a ďalších) bližšie skúmam, ako tento špecifický rozprávačský postup pomáha režisérovi aj strihačovi v budovaní originálnej štylistiky režisérovej tvorby a potvrdzuje tak naratívne aj štrukturálne kvality jeho filmov. Neoformalistická komparatívna analýza sa opiera o diela Krátky film o zabíjaní (1987) a Dvojaký život Veroniky (1991).