Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/166

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "KOKEŠ, Lukáš"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Hudební výrazové prostředky v sérii Dekalog
    Andrš, Jindřich
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-10
    "Nejdůležitější hudba ve filmu je ticho. Abyste však ticho slyšeli, musíte před tichem a po tichu něco zahrát." - Zbigniew Preisner Deset dílů slavné série Dekalog tématizuje 10 božích přikázání. Formálně a tématicky velmi odlišné filmy, spojuje kromě režijního vedení Krzysztofa Kieślowského hudba Zbigniewa Preisnera. Co by ve filmech chybělo, pakliže by v nich Preisnerova hudba nebyla? Práce je analýzou hudebních výrazových prostředků, jednotlivých dílů Dekalogu. Zkoumá motivace režiséra a skladatele pro užití hudby ve filmech, jejich cíle a postupy, které při práci s hudbou používají. Analýza vychází z neoformalistických pozic a jako analytický nástroj používá ‘filmově-hudební analýzu’ Emilia Audissina.
  • Jafar Panahi a Není to film
    Nafariehová, Širín
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-13
    Práce je zevrubnou analýzou snímku Není to film íránského režiséra Džafara Panahího, který tento film natočil v roce 2010, a to v době, kdy čekal na rozsu-dek íránského soudu ohledně svého uvěznění. V bakalářské práci se zaměřuji na způsob natáčení, výběru lokace, přístupu k režii a hercům. S odkazem na další Panahího filmy zmiňuji, jak do svých děl začleňuje důležitá společenská témata.
  • Krize klimatu jako dramatický činitel v českém uměleckém dokumentárním filmu
    Arsenjev, Mikoláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    Tato práce se zabývá způsoby, jakými se v českých dokumentárních filmech dramaticky projevuje klimatická krize. Krize klimatu představuje pozvolně probíhající, v krátkém časovém měřítku až neviditelnou změnu přírodních procesů. To je v rozporu s podstatou dramatického vyprávění, které ze své klasické definice nutí postavy na základě bezprostředního popudu k bezodkladnému jednání. Lze o tedy o klimatické krizi dramaticky vyprávět? Jakými vyprávěcími prostředky ji lze uchopit? Proč je to potřeba? A proč jsou dokumentární filmy ideálním médiem, kterým lze o klimatické krizi pojednávat? Tyto otázky autor v práci rozvádí a snaží se na ně nalézt odpověď. Konkrétně pak rozebírá tří celovečerní dokumentární filmy (Neviditelné krajiny, FREM, Návštěvníci) a jeden krátkometrážní televizní film (Jak se vrací voda do krajiny) a snaží se zjistit a ukázat, jakými způsoby v nich klimatická krize určuje dramatickou stavbu díla, nakolik usměrňuje děj a jaký má vliv na chování postav.