Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/8

Procházet

Procházet Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty podle vedoucí "BARTOŇ, Hanuš"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 23
  • Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladby
    Hořínka, Slavomír
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-25
    Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost, tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby, tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum; skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
  • Dramatická účinnost soudobých kompozičních postupů v současné opeře
    Ivanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Práce se snaží o nepríliš rozšírený mezioborový náhled na problematiku opery. Ackoliv se primárne zabývá technickou stránkou hudebne-kompozicních postupu, snaží se zároven o analýzu jejich funkcnosti ve scénickém kontextu s prihlédnutím k divácké percepci. Pojem opery je zde definován jako artificiální žánr, stojící mezi melodramem a oratoriem a zahrnuje i díla, která se ke zmínenému žánru hlásí, ac se jejich zarazení do této kategorie muže zdát problematické. Predmetem zkoumání jsou operní díla vzniklá po roce 1950, pricemž jejich výber byl veden snahou o postižení významných del co nejvetšího stylového rozpetí. Jedná se mj. o díla L.Nona, K.Stockhausena, B.Maderny, G.Ligetiho, A.Schnittkeho, P.Glasse, S.Reicha a dalších. Volbe základní výzkumné metody jsou venovány první dva oddíly. V otázce sdelnosti hudby jako takové je východiskem sémantická metoda J.Jiránka a O.Zicha. Její posluchacská úcinnost je hodnocena z pohledu Steffaniho teorie hudební kompetence. Zvláštní pozornost je pritom venována specifické situaci soudobého hudebního posluchace a urcitých specifik vztahu hudby a dramatu z pohledu recipienta. Hlavní cást práce je rozdelena do dvou cástí. První se zabývá vybranými kompozicními postupy nebo styly a snaží se postihnout specifika a rozdílnosti jejich vztahu k dramatu. Výber je omezen na serialismus, aleatoriku, témbrovou hudbu, polystylovost a minimalismus. Každý ze zmínených kompozicních postupu má svá vlastní specifika a u každého lze vysledovat ruzné možnosti interakce s dramatickým textem. Druhá má podobu dílcích sond do aktuálních tématických okruhu vznikajících ve vztahu k soucasné opere, pricemž se zde leckdy jedná o syntetické zpracování poznatku z kapitol predešlých. Jmenovite jde o výzkum soudobého kompozicního prístupu k vokálním partum, o analýzu soucasných libret a zpusobu jejich hudebního zpracování a o rozbor uplatnení a významového posunu pojmu ?príznacného motivu?. V záveru se autor snaží synteticky shrnout poznatky predchozích kapitol a pokusit se o vytvorení zobecnujících tezí. Jejich podstatou je zjištení obrovské šíre možností, který vývoj divadla a hudebních technik posledních desetiletí do operního žánru vnáší. Práce koncí poukazem na dosud neuplatnené možnosti funkcního vztahu jevištní a hudební složky a snaží se být príspevkem k ocekávanému prudkému rozvoji hudebne-jevištních žánru.
  • František Lukáš: Conspiratio pro loutnu a komorní orchestr
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Třívětá skladba koncertantního typu
  • Hudba o počátku i konci
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
  • Hudba v českém hraném filmu kompoziční postupy skladatelů české film ové hudby
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Disertační práce Hudba v českém hraném filmu (Kompoziční postupy skladatelů české filmové hudby) je zaměřena na analýzu skladatelských prostředků ve vztahu k vizuální složce filmů. Úvodní kapitola je analýzou počátků konvence asociativní filmové hudby (hudby v těsném sevření s vizuální složkou) v českém němém a především raném zvukovém filmu. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola je pak analýzou vybraných příkladů kompozičních postupů skladatelů ve vztahu k funkcím filmové hudby, které plní.
  • Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetí
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-18
    Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
  • Klavír jako prostředník soudobého skladatele
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
  • Kompoziční problematika koncertantního klavíru po roce 1950
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato bakalářská práce je založena na myšlence, že klavírní stylizační prvky vyskytující se v koncertech vzniklých v druhé polovině 20.století ve své podstatě vycházejí z prvků klasické klavírní techniky. Po stručné kapitole popisující historii klavírních koncertů s přihlédnutím k vývoji často používaných elementů, následují analýzy (z pohledu klavírní stylizace) čtyř českých a čtyř světových koncertantních skladeb. Závěr je shrnutím a srovnáním zjištěných faktů.
  • Koncertantní fantasie pro marimbu, klavír a orchestr
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncertantní fantasie byla komponována jako má bakalářská práce a vznikala přibližně v létě 2006. V jejím základě stojí skladba B.Smetany Macbeth a čarodějnice a úvodní, neuvěřitelně nadčasový modus D-Es-Fis-G-A-B-Cis. Ten byl primárním východiskem k celé této skladbě. Z hlediska tektonického je to volná (fantasijní) psychologická reflexe příběhu Shakespearova Macbetha, tak jak jí cítím já, nikoliv vylíčení příběhu s desítkami mrtvých, které se v dramatu objeví, ale jako odraz psychologických faktů nátlaku, svědomí, výčitek, jejich extrémní vyhrocenosti až k sebevraždě (Lady Macbeth) a klidné odevzdání se jisté předpovězené smrti (Macbeth).
  • Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorbě
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
  • Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-12
    Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
  • Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
    Kadeřábek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
  • Persony
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Balet pro komorní orchestr vycházející z libreta choreografky S. Nečasové.
  • Porovnání rozdílných kompozičních přístupů ve dvou kompozicích pro sólový trombon
    Jirucha, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Tato práce se zaměřuje na dvě vybrané kompozice pro sólový trombon. První z nich je skladba trombonisty a skladatele Alberta Mangelsdorffa “Bonn“ z jeho sólového alba “Tromboneliness“ (1976). Druhou skladbou je “Keren“ Iannise Xenakise z roku 1986. Cílem práce je nejen analýza vybraných děl, ale také porovnání různých kompozičních přístupů. Dalším bodem je také popis rozšířených technik, které jsou v jednotlivých skladbách použity.
  • Problematika modality v soudobé hudbě v konfrontaci s vlastním harmonickým systémem
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce popisuje vývoj a možnosti použití modální kompoziční metody, založené na konstruování modálních řetězců, které nerespektují oktávový přenos a integrují vybrané funkční složky jiných kompozičních principů.
  • Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
  • Smyčcové kvartety Hanse Abrahamsena
    Slabihoudek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Ve své písemné bakalářské práci se věnuji fascinující hudbě dánského soudobého skladatele Hanse Abrahamsen (narozen 1952), konkrétně jeho čtyřem smyčcovým kvartetům, které pokrývají většinu jeho kariéry, od raných sedmdesátých let až do současnosti. V textu se podrobně zabývám analýzou všech kvartetů v kontextu Abrahamsenovy tvorby obecně. Jedná se o komplexní analýzu hudební faktury, ať už je to práce s formou, harmonií, sazbou, artikulací či s inverzními a retrográdními postupy, které Abrahamsen bohatě využívá zejména ve čtvrtém kvartetu. Zkoumám příbuznosti mezi jednotlivými kvartety, stejně jako příbuznosti s historickou klasickou hudbou, ke které má Abrahamsen blízko. Na základě této analýzy v závěru práce popisuji zásadní rozdíly a podobnosti mezi raným a vyzrálým hudebním jazykem dánského skladatele. Bakalářská kompozice: PETRICHOR, koncert pro violoncello a komorní orchestr
  • Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
  • Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.