Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/202

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "HERMAN, František"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Dunglová Marie: Magisterský koncert
    Dunglová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
  • Luciano Berio a jeho Sequenza XII pro fa got
    Hudeček, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Cílem mé absolventské magisterské práce je uvedení do problematiky studia soudobé kompozice na pozadí osvětlení vývoje hudby druhé poloviny 20. století. Práce je zacílena na skladbu Luciana Beria: Sequenza XII. Interpretům, kteří pojmou záměr se tímto dílem zabývat, či jej už delší dobu cvičí, se chci pokusit tento na první pohled "prohraný souboj" co nejvíce usnadnit a přesvědčit je, že stojí za to nad Sequenzí XII "zvítězit".
  • Metodika hry na fagot
    Svoboda, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Diplomová práce se zabývá metodikou hry na fagot v rámci formy a pravidel Školního vzdělávacího programu. Na Základních uměleckých školách (ZUŠ) bude Školní vzdělávací program (ŠVP) nahrazovat doposud platné osnovy a stanoví závazný učební program pro následující období. Nejprve předkládám finální verzi ŠVP pro ZUŠ Štefánikova, která má tvar tabulky a je formálně nejpřesnější. Následuje Základní text ŠVP, který zahrnuje další materiály, podrobnější pojetí a více variant výuky. Ze Základního textu ŠVP vychází nejdelší, metodická část práce, kde popisuji jednotlivé odborné termíny a důležité pojmy. Cílem práce je umožnit náhled na tvorbu ŠVP a objasnění významu jednotlivých termínů.
  • Negativní dopady fagotové hry na zdraví hráče
    Dunglová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
    Cílem této práce je prezentovat širokou problematiku profesionálních onemocnění
  • P. I. Čajkovskij a jeho symfonická tvorba
    Fürbach, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    Má diplomová práce se skládá ze třech kapitol. První obsahuje podrobný životopis P.I.Čajkovského, vystihuji zde Čajkovského osobnost od jeho dětství až po zralý věk. V druhé části najdeme formální rozbor jeho sinfonií. Třetí kapitola se nazývá "Interpretační problémy fagotových sól Čajkovského sinfonií" a najdeme zde výběr nejzásadnějších sól IV., V. a VI. sinfomie a návody, jak řešit jejich obtížnou interpretaci.
  • Skalický R.: Magisterský koncert
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Soutěž Pražského jara v oboru fagot
    Bálková, Martina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-11
    Tato práce nabízí komplexní pohled na Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro s detailním zaměřením na obor fagot.
  • Svoboda Lukáš: Magisterský koncert
    Svoboda, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Významní světoví výrobci a stavitelé fagotů
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Fagot je dřevěný dechový nástroj s kónickým vrtáním, na který se hraje pomocí dvouplátkového třtinového strojku a který se nejčastěji používá jako tenor nebo bas orchestrální dřevěné dechové sekce či komorních souborů. Fagot prošel poměrně dlouhým vývojem, za jeho předchůdce totiž bývá považován nástroj Phagotum, který vznikl již v roce 1525. Vývoj nástroje pak pokračoval přes dulcian, stavěný z jednoho kusu dřeva, přes klasicistní a romantický vícedílný fagot až k moderní podobě nástroje, kterou známe zhruba od první poloviny 19. století. V této době se ustálily dva typy fagotu: francouzský (konstrukčně subtilnější a zvukově jemnější se snadným ozvem vysokých poloh) a německý (robustnější, zvukově průraznější ? zejména ve spodní poloze). O německou podobu nástroje, která dnes ve světě převažuje, se zasloužila především dvojice nástrojařů Carl Almenraeder (1786 ? 1843) a Johann Adam Heckel (1812 ? 1877). Moderní fagot se vyrábí z javorového dřeva a skládá se z pěti částí: hlavice, basové hole, boty, křídla a esa. Eventuální šestou částí je dvouplátkový třtinový strojek. V současnosti můžeme vidět v praxi dvě podoby tohoto nástroje, a to basovou ? fagot a kontrabasovou ? kontrafagot. K významným výrobcům německého typu fagotu patřili před druhou světovou válkou kromě firmy Heckel také němečtí výrobci Adler, Hüller, Kohlert, Mollenhauer a Mönnig. V současnosti se mezi hlavní výrobce německých nástrojů počítají firmy: Amati (Česká Republika), Bell (Kanada), Fox (USA), Heckel (Německo), Mönnig-Adler (Německo), Moosmann (Německo), Püchner (Německo), Schreiber (Německo), Takeda (Japonsko), Walter (Německo), Wolf (Německo) a Yamaha (Japonsko). Francouzský typ nástroje pak dříve produkovaly dílny Mahillon (Belgie), Boosey & Hawkes (Anglie) a Morton (Anglie). V současné době jej vyrábí pouze firmy Buffet-Crampon (Francie) a Selmer (Francie). Kromě těchto výrobců existuje ještě široké spektrum výrobců a stavitelů historických replik. Z nejvýznamnějších jsou to např.: Olivier Cottet, Laurent, Vergeat (Francie), Moeck, Rainer Weber, Guntram Wolf (Německo), Matthew Dart, John Hanchet, Graham Lyndon-Jones, Barbara Stanley (Velká Británie), Peter de Robinson a Konningh (Nizozemí), Robert Cronin a Ross (USA).