Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle autor "Aslamas, Anton"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Anton Aslamas: Proudy. Skladba pro komorní orchestr
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    V mé kompozici, jak už název napovídá, se střetávají různé proudy, každý z nich má svoji odlišnou povahu, jsou jinak dlouhé, některé mají závažnější charakter, jiné zas méně, občas vstupují mezi sebou do konfliktu, někdy se ale naopak přizpůsobí, proplétají se a ovlivňují se navzájem - tak jako proudy ve vodních tocích nebo myšlenkové proudy v běžném životě.
  • Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladeb
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
  • Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se, během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I. Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu. Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ? rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.