Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/30

Procházet

Procházet Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design podle autor "Blabla, Kryštof"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Znaková funkce zvuku jako princip zvukové tvorby
    Blabla, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-11
    Tato bakalářská práce se věnuje tématu znakové funkce zvuku v pojetí oboru zvukové tvorby audiovizuálního média. Práce si klade tři cíle: nastínit současný vědecký způsob uvažování o dané problematice, prezentovat zvuk jakožto znak ve strukturálním pojetí zvukové sémantiky a syntetizovat tyto poznatky pro potřeby zvukové dramaturgie audiovizuálního média. V první části této práce je uvedena teoretická platforma, zahrnující jak současný stav zkoumání zvuku jako znaku v kontextu audiovizuálního média, tak zásadní poznatky oborů, jejichž znalostí budou další části textu využívat. Druhá část této práce rozebírá strukturální pojetí znaku v sémantické rovině sémiotiky Umberta Eca a aplikuje tento pohled na zvuk v jeho znakové funkci. Část třetí syntetizuje poznatky předchozích dvou částí s cílem přiblížit sémiotickou funkci některých výrazových prostředků zvukové dramaturgie, jak je prezentována Ivo Bláhou. Vytyčené cíle práce splňuje, je si však vědoma potřeby navazujícího výzkumu dané problematiky v rovinách zvukové syntaktiky a zvukové pragmatiky.
  • Zvuková estetika ve tvorbě P. T. Andersona
    Blabla, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Cílem této práce bylo vystihnout specifický výraz, kterým se Paul Thomas Anderson skrze přístup ke zvukové stopě v součinnosti s dalšími složkami vyprávění vyjadřuje. Pro výzkum zvukové stopy v Andersonových filmech jsem zvolil metodu vypracování třech případových studií zkoumajících jeho práci se zvukem napříč žánrovým spektrem i historickým autorským vývojem. Z těchto případových studií vzešly styčné body Andersonova filmového vyjádření skrze zvuk, i jeho odlišnosti závislé na povaze světa, který Anderson v daných snímcích buduje. Specifika Andersonova přístupu ke zvukové stopě jsem pojal v kontextu vyprávěných příběhů a dalších výrazových prostředků filmové řeči s cílem zachytit narativní, estetickou či emocionální podstatu, kterou se v součinnosti snaží ve snímcích vyjádřit. Závěrem je vykreslení Paula Thomase Andersona jako autora, který se nejen způsobem práce se zvukovou stopou ukotvuje v doméně současných tvůrců filmového proudu amerického Indiewoodu.