Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/195

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "MACÁK, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 15 z 15
  • Absolventský film: Poušť
    Janda, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-10-10
    Příběh inspirovaný knihou "Malý princ" a životem spisovatele téže knihy Antoinem de Saint-Exupérym.
  • Analýza vzájemného ovlivnění kameramana a režiséra
    Vančura, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    Práce je jakýmsi zamyšlením nad spoluprácí kameramana a řežiséra. Jejím úkolem je analyzovat do jaké míry je kameramanův rukopis formován osobou režiséra a do jaké míry se kameramanův rukopis mění v závislosti na žánru filmované látky.
  • Barvy v evropském a indickém filmu
    Chlumská, Františka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Práce se věnuje rozdílným a shodným tendencím v užívání barev v současné indické a evropské kinematografii. Zmiňuje psychologické účinky barev na člověka. Popisuje historii evropského a indického umění se zaměřením na barvu. Dále se věnuje barevné symbolice v rámci evropské a indické kultury. Na konkrétních příkladech filmů rozebírá a popisuje jejich barevné palety a ty následně porovnává. Pojmenovává faktory ovlivňující barevnost filmu. Obecně shrnuje základní shody a rozdíly v užívání barev v rámci porovnávaných kinematografií.
  • Dramaturgie a filmový scénář z perspektivy práce kameramana
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-29
    Tato diplomová práce je úvahou o tom, kde stojí v tvůrčím procesu kameramana a režiséra hraného filmu slovo „dramaturgie“ a jak tito tvůrci pracují s filmovým scénářem. První kapitola je obecnějším zamyšlením nad těmito pojmy z pohledu kameramana Martina Štrby. Druhá kapitola se zabývá přeměnou literárního scénáře do filmu Knoflíkáři (Zelenka, 1997) z perspektivy kameramana filmu Mira Gábora. Třetí kapitola nabízí kritickou rovinu, kdy Jan Švankmajer skrze debatu nad svou tvůrčí metodou polemizuje nad užitečností dramaturgie a filmového scénáře. Práce je postavena na rozhovorech, které jsem udělal s kameramany Martinem Štrbou a Miro Gáborem a s režisérem Janem Švankmajerem.
  • Fenomén Emanuel Lubezki
    Teysslerová, Yvona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Podle Gestaltské teorie, založené Maxem Wertheimerem, nevnímáme podněty jednotlivě, ale jako celkový dojem. Snadno to pochopíme na příkladu hudby. Můžeme rozpoznat melodii kdykoli, i když je reprodukována v jiné tónině nebo rytmu. Nevnímáme jednotlivé noty, ale celkovou melodii. Pokud v notovém záznamu nota chybí, přidáme si ji automaticky, abychom reprodukovali známou melodii.(1) Naše vnímání obrázků funguje podobným způsobem. Přidáváme prvky, které chybí, nebo které na základě zkušeností očekáváme. V 50. letech 20. století umělecký psycholog Rudolf Arnheim tuto teorii rozšířil na teorii poznání, založenou na vnímání. Podle této teorie nemyslíme slovy, ale obrázky. Tato teorie je potvrzena vědci. Zásadní průlomy, které vedou ke kreativnímu řešení problému, jsou obvykle vizuální. Profesor Arnheim analyzuje některé aspekty, ve kterých se fotografie liší od jiných umění, a dochází k závěru, že fotografie je, i když je omezenější, blíže hmotnému životu lidí a plní nejdůležitější sociální funkci. Fotografie jsou jedinečně schopné zachytit to, co divák cítí. Je to skutečný vzhled věcí a událostí. Film je oživenou fotografií. Za pomocí střihu, hudby, zvuků a nespočetných možností, které nabízí obrazové snímání a jeho reprodukce, oživujeme fotografii a přibližujeme se někdy více, někdy méně, realitě. Někdy se však vzdalujeme natolik, že vytváříme světy zcela nové. Jeho schopnost reprodukovat realitu nebo naopak vytvořit novou, je zcela fascinujícím pro naše vnímání. Proto se zřejmě film těší takové popularitě, která umožnila vznik Hollywoodu a s ním celosvětově známé osobnosti. Podmanivé obrazy krajiny, tváří a nových světů reprodukuje na filmové plátno v současnosti jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších hollywoodských kameramanů Emmanuel Lubezki. Jeho filmová fotografie přitahuje miliony diváků, určuje celosvětově módní trendy v oblasti kinematografie. Je jedním z neprogresivnějších kameramanů z hlediska technických inovací. Emmanuel Lubezki získal jako jediný kameraman na světě tři po sobě jdoucí Oskary. Je to výsledek štěstí, dlouholeté profesní oddanosti a osobní zapálenosti pro film. Nesmíme však opomenout, že je tento výsledek je také spojen s producentskou strategií. Popisuji chronologicky profesní růst Emmanuela Lubezkiho v kontextech finančních a technických, za kterých snímky vznikají. Rozebírám úspěch Lubezkiho úzce související s intenzivní spoluprací s různými režiséry, které jsou neodmyslitelnou součástí úspěchu každého kameramana. U některých filmů se pozastavuji jen krátce, a to proto, že v nich neshledávám zásadní posun v Lubezkiho profesním růstu. V praktické části detailně analyzuji s ohledem na kameru všechny tři Oskarové snímky GRAVITY, BIRDMAN a THE REVENANT. V závěru zmiňuji důležitou teorii zesílené kontinuity, shrnuji práci Emmanuela Lubezkiho a věnuji se v tomto kontextu negativnímu dopadu prestižních ocenění.
  • Kameraman Miroslav Ondříček
    Šnuderl, Gašper
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-08
    Volné rozhovory o díle, tvorbě a životních situacích s Miroslavem Ondříčkem
  • Malé lži
    Šnuderl, Gašper
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-08
    drama tri generace muzu, deda, otce a syna a lzi v jejich vztazich
  • Natáčení hraného filmu bez použití filmových svítidel
    Milota, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-04
    Práce popisuje problematiku natáčení hraného filmu bez použití filmových svítidel. První část popisuje téma v jeho obecnějších obrysech a definuje jednotlivé pojmy související s natáčením v přirozeném světle. Na konkrétních projektech dále zkoumá motivaci jiných tvůrců k výběru tohoto způsobu práce a jejich následné postupy při natáčení. Zmíněna jsou i některá filmová hnutí, která se k tématu vztahují. Druhá část práce je popisem přípravy, realizace a postprodukce mého absolventského filmu ?Příliš mladá noc?, při jehož natáčení jsem zvolil metodu bez použití filmových svítidel.
  • Obrazové řešení filmů Wima Wenderse
    Schinabek, Martin
    (2004)
  • Přirozenost obrazu v kinematografii
    Belica, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    Účelem této práce je prozkoumat metody stylizace obrazu především v hrané tvorbě a transformaci reality na filmové plátno. Snaží se definovat pojem přirozený obraz jako běžný postup kameramanské tvůrčí práce. Stejně tak shrnuje stylizační prostředky používané kameramany po celém světě v historii i současnosti ve vztahu k normální percepci vizuální reality. Součástí práce je i studie, která pomocí eye-trackingové kamery zkoumá rozložení pozornosti na vybraných obrazech.
  • Snímání ruční kamerou
    Hyksa, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-12
    Práce pojednává o snímání ruční kamerou jako výrazovém prostředku v kinematografii. Část textu je rovněž věnována historickému a technickému vývoji snímání ruční kamerou. Na konkrétních příkladech filmů je popsán způsob používání ruční kamery z hlediska dramaturgické stavby filmového díla.
  • Styl a stylizovaný film v teorii a praxi
    Jakubec, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Styl a žánr jsou důležité prvky filmového systému pro filmovou řeč a komunikaci s diváky. Někteří autoři pro komunikaci využívají také vlastní výraznou (autorskou) stylizaci. Diplomová práce se v teoretické rovině zaobírá žánrem, jeho dělením a vztahem ke stylu. Popisuje jednotlivé části systému, které mohou tvořit styl. Rozvíjí též myšlenku autorských stylizací a formu, kdy se styl stává obsahem díla. V praktické části je pak popsána příprava krátkého autorského filmu. Ten si klade za jeden z cílů pracovat výrazněji se stylem a vytvořit tak stylizované dílo. Jeho základním zadáním je dramaturgická práce s barvou. Nicméně, jak diplomová práce ukazuje, i studentský krátký film má možnosti pracovat s dalšími stylizačními aspekty.
  • Světlo jako dramatický výrazový prostředek kinematografického obrazu
    Pavelek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Ve své práci se zaměřím na úlohu světla a jím budovaných atmosfér ve filmové dramatické tvorbě. Zmíním se o některých výrazných kameramanských stylech v historii kinematografie a o rozdílnosti práce se světlem v kontextu doby. Zaměřím se na realistický a logický způsob práce se světlem a na technické a technologické nástroje kameramana, které mu tuto práci umožňují a s jejíchž pomocí lze vytvářet světelné atmosféry a podporovat tak scénář v jeho dokonalém vizuálním převyprávění.
  • Úloha kameramana v hraném filmu
    Adam, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-06
    Účelem této práce je prozkoumat metody a možnosti kameramana především při práci na hraném filmu. Snaží se definovat kameramanské výrazové prostředky a postupy provázející jeho tvorbu od přípravy po dokončení snímku. Zamýšlí se nad postavením kamery a jejím vlivem na kvalitu celého filmu.
  • Výrazové prostředky filmu noir a jejich využití v dalším vývoji světové kinematografie
    Pospíšil, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-05
    Tato práce popisuje původ vzniku žánru film-noir, historické souvislosti éry klasického noiru a zároveň vlivy jeho filmových předchůdců, s důrazem na tradici německého expresionismu. Jednotlivé aspekty tvořící charakteristický look filmu noir jsou detailně rozebrány, popsány a doplněny ukázkami v podobě snímků z filmů, kde byly využity. Následně jsou stručně shrnuty důvody a okolnosti konce toho klasického období. V druhé části práce se věnuji využívání těchto noirových aspektů v pozdějších filmech až do současnosti. Text je opět doplněn praktickými ukázkami použití těchto prvků.