Katedra režie - KR / Department of Film Directing
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra režie - KR / Department of Film Directing podle oponent "BERNARD, Jan"
Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Cesta Jaroslava Papouška k filmové režii skrze mimofilmařské umělecké obory a spolupráci s Milošem Formanem a Ivanem PasseremRybanský, Adam Koloman(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-05Tato práce se zabývá životem Jaroslava Papouška do doby natočení Nejkrásnějšího věku. Mapuje jeho uměleckou činnost malíře, sochaře, karikaturisty a spisovatele, která se odráží v jeho filmové profesi. Po napsání Černého Petra a setkání s Milošem Formanem v sobě Papoušek objevuje scénaristický talent a cit pro dialogy, který nadále rozvíjí v autorském triu. Zkušenosti ze spolupráce s Milošem Formanem a Ivanem Passerem dovedou Papouška přirozeně k režijnímu debutu Nejkrásnější věk, na kterém popisuji vliv výtvarných uměleckých oborů, přesněji sochařství, a vliv předešlé spolupráce na Papouškovo scénaristické a režijní vnímání.
- Režijní styl Roberta Altmana ve druhé polovině sedmdesátých letŠmíd, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-20Tato práce analyzuje režijní styl Roberta Altmana v druhé polovině sedmdesátých let. Zabývá se využitím jednotlivých složek filmové řeči k vyjádření témat filmů Nashville, Buffalo Bill a Indiáni a Tři ženy. Snaží se pojmenovat ve zvolených filmech žánry a prvky mizanscény a všímá si práce s kamerou, střihem, zvukem, hudbou a výpravou. Za cíl si klade nalézt společné znaky příp. rozdíly v obsahu a formě ve zvolených filmech.
- Žánrové postupy v díle J. L. Godarda 60-65Kuba, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-02-12Diplomová práce se zabývá analýzou žánrových postupů ve filmech J. L. Godarda v letech 1960 - 1965: U konce s dechem (1960), Žena je žena (1961), Vojáček (1963), Karabiniéři (1963), Pohrdání (1963), Banda pro sebe (1964), Alphaville (1965) a Bláznivý Petříček (1965) . Zkoumá jejich inspirační zdroje, postupné proměny a vývoj využití žánrových postupů v těchto filmech i důvody, které mohli vést k jejich opuštění v následující Godardově tvorbě. Zabývá se rovněž otázkou souladnosti Godardova zásadního požadavku 'pravdivosti' filmového vyprávění s žánrovými prvky. Na obecnější úrovni tak skrze tvorbu J. L. Godarda zkoumá vztah mezi realismem a fikčními žánrovými postupy.