Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/178

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "BARTOŇ, Hanuš"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Doteky milosti
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro komorní orchestr a klavír: I. Poetico II. Tranquillo III. Leggiero Orchestra: 2 Fl.,Fl.picc., 2 Ob., 1 Cl.,Cl.b., 2 Fg.,Cfg., 2 Cor., 2 Tr., 2 Trbn., Timp., Tom-tom, Bongos, Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Xilofono, Campanelli, Vibrafono, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi
  • Doznívání jako kompoziční parametr
    Hradil, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
  • Inspirace indickou hudební kulturou v orchestrální tvorbě G. Scelsiho
    Ivanić, Milica
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Tato práce se zaměří na mé vnímání a uvažování o orchestrální hudbě skladatele G. Scelsiho. V návaznosti na jeho cesty do Indie a zájem o jógu budu hledat paralely mezi vybranými Scelsiho skladbami a hudební kulturou hinduistické a buddhistické hudby. Mým cílem je upozornit na možnost jiného způsobu poslechu Scelsiho hudby právě z perspektivy hinduismu a buddhismu. V textu se pokusím odpovědět zejména na otázky: - Jaké by byly vrcholné „kulminační“ body (pokud vůbec nějaké) v hudební formě, kdybychom na ně nahlíželi z tohoto úhlu pohledu? - Lze inspiraci/vliv hudební kultury Indie hledat spíše v záměru skladatele ke stavu posluchače než v melodických a rytmických pohybech, které napodobují hudbu Východu? Abych na tyto otázky odpověděla, zaměřím se na klíčové body Hindustani hudby a buddhistických manter z pohledu společenských a hudebních prvků – náboženství, filozofie, rituály, hudební struktura, vývoj, forma, melodie, harmonie, mikrotóny a improvizace. Krátce nastíním základní obrysy života G. Scelsiho s ohledem na jeho cesty do Indie, poté zanalyzuji Scelsiho skladby s pokusem označit paralely mezi jeho díly Pfhat a Hurqualia a dříve vyvedenými definicemi.
  • Inspirace vybranými prozodickými aspekty mluvené řeči v hudební kompozici
    Hapka, Haštal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Hlavním cílem této práce je představit vybrané základní pojmy z prozodie – oblasti řečových věd, která se zabývá suprasegmentálními jevy v mluvené řeči – a popsat jejich potenciál stát se inspiračním zdrojem pro současného hudebního skladatele. U některých zmíněných jevů jsou stručně uvedeny ukázky z kompozic několika autorů (S. Reich, A. Sokolović, A. Temple, P. Ablinger, J. Dobiáš a další), které s nimi pracují. Největší důraz je zde z důvodů osobního kompozičního přístupu autora kladen na vlastnosti zvukového spektra řeči, jimž je v závěru věnována i celá kapitola s analýzami autorských skladeb.
  • Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
    Worek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
  • Japonská tradiční hudba jako inspirační zdroj skladatele
    Nesit, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-14
    Tradiční japonská hudba, tak zásadně odlišná od hudby evropské, stále zůstává předmětem zájmu muzikologů zkoumajících její původ, historický vývoj, hudební nástroje. Její exotičnost ovlivnila tvorbu hudebních velikánů 19. a 20. století a je zdrojem inspirace i pro skladatele současné. Práce shrnuje faktory, které formovaly japonskou tradiční hudbu a rozebírá několik typických současných skladeb, také dílo autora práce, ve snaze odhalit, jak v nich japonská klasika oslovila tvůrce.
  • Koncert pro flétnu a komorní orchestr
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncert pro flétnu a komorní orchestr, dvě věty.
  • Lidové dechové nástroje Kazachstánu a jejich využití v hudbě Kazašských autorů.
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Problematika kazašských dechových nástrojů mě zajímala jíž dávno. Svého rozvoje jak i jiné druhy kazašských nástrojů dosáhly ve druhé polovině 19. st. Vysvětluje se to tím, že od počátku 19. st. se začaly objevovat různé hudební školy. Dřívější tradice hry na nástroj a jeho vyučování od té doby začaly získávat profesionální charakter. Při použiti v lidovém orchestru kazašských nástrojů se dechové nástroje málokdy objevovaly sólově. Splňovaly pouze podpůrné a doprovodné role. Zajímala mě také struktura a možnosti těchto nástrojů. Nástroje, které by uměly vyloudit dva či více tónů najednou, můžeme získat jen v málokterých zemích. A byly využity v doplňujících funkcích, protože mohly sestavit celý akord a vytvořit požadovanou harmonii.
  • Mikrotonální harmonie jako derivát komplexního neharmonického zvukového spektra
    Nicholas, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce reprezentuje moje nedávné studium nového pramenu pro produkci mikrotonální výšky tónu, zejména multifonika dřevěných dechových nástrojů. Začleněním intervalových a někdy i dynamických vztahů těchto komplexních, neharmonických zvukových spekter jsem "objevil" nový zajímavý pramen pro instrumentální barvu tónu a harmonii. Za krátkým výkladem dějin mikrotonality, jak se jí používalo v západní vážné hudbě a několika jejích významnějších představitelů následuje formulování vážných pojmů a objasnění, jak se moje zkoumání liší od bádání jiných současných skladatelů, zabývajících se stejným tématem. Po této předmluvě bude následovat vysvětlení, čím byl ovlivněn můj výběr daného tématu, a popis postupu při studiu tématu, včetně předkládání a vysvětlování výsledků plynoucích z tohoto studia a aplikování těchto výsledků při komponování mojí bakalářské skladby Inferno per orchestra (2005-6). Na závěr bude uvedeno několik možných nápadů pro další bádání.
  • Nargiza Aitbayeva: Na druhé straně
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba je kombinací dvou světu - východního a západního. "Život je boj, bohužel je tak malo času pro lásku..."
  • Nestandardní koncertantní principy v soudobé hudební tvorbě
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato práce hledá na hudebních příkladech koncertů nebo koncertantních skladeb vzniklých v posledních cca 30 letech různé kompoziční aspekty ovlivňující vztah mezi sólistou a hudebním tělesem.
  • Prolínání soudobé vážné hudby a jazzu ve vybraných příkladech
    Sýkora, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Prolínání žánrů vážné hudby a jazzu je nedílnou součástí dějin hudby 20. století. Oba žánry měly zásadní vliv na skladatele minulosti a výrazně ovlivňují i současné skladatele. V rámci tohoto procesu vznikly termíny jako třetí proud, crossover a fůze. Cílem této práce je demonstrovat různé přístupy tvorby, kde dochází k prolínání žánrů soudobé vážné hudby a jazzu. Zárověň je zde zohledněn vlastní kompoziční přístup inspirovaný touto problematikou.
  • Využití improvizace ve vážné hudbě
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce po krátkém úvodu vymezuje pojem improvizace a dále sleduje její vývoj, podoby a možnosti od doby vzniku hudby až po II. pol. 20. stol. Úplné počátky vývoje a období do I. pol. 21. stol. jsou zachyceny formou stručného přehledu. Dále je v práci vysvětlen pojem jazz a základní druhy jazzové improvizace. Poslední - třetí - kapitola pojednává o improvizaci v artificiální hudbě ve II. pol. 20. stol. Konkrétně se jedná o hudbu aleatorní a o tzv. improvised music. Fenomén improvised music je v práci zpracován nejpodrobněji. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují vztah improvised music ke kompozici, k prostoru, k výtvarnému umění, k notovému zápisu, využití tradičních i neobvyklých hudebních nástrojů v této hudbě a dále formu, refulační systém a redukci improvizované hudby. Závěr diplomové práce spočívá v úvaze o využití improvizace ve vlastní skladbě.
  • Záměrné využití alikvotních tónů ve voká lní kompozici
    Jelen, Bohuslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    Práce se snaží mapovat možnosti užití alikvotních tónů nejprve z pohledu interpreta, následně z pohledu skladatele ve vokální skladbě. Je to zejména alikvotní zpěv, kde zpěvák zvýrazní konkrétní tón, který je zřetelný a nevnímáme ho jako barvu. Dále také zpěv na vokály, kde změnou vokálu zpěvák zvýrazní určité "pásmo znělosti" alikvotních tónů. Tato pásma znělosti se týkají různých výseků několika alikvotních tónů, které nevnímáme jako tónové výšky, ale vnímáme je jako barvu.