Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/178

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "KOPELENT, Marek"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
  • Koncert pro flétnu a komorní orchestr
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncert pro flétnu a komorní orchestr, dvě věty.
  • Nestandardní koncertantní principy v soudobé hudební tvorbě
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato práce hledá na hudebních příkladech koncertů nebo koncertantních skladeb vzniklých v posledních cca 30 letech různé kompoziční aspekty ovlivňující vztah mezi sólistou a hudebním tělesem.
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
  • Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
    Stojilkovič, Marjan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.