Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle oponent "DUŠEK, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Lidský hlas v tvorbě Arnolda Schönberga ve vybraných příkladech
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Lidský hlas zaujímá v tvorbě Arnolda Schönberga významné postavení. V této práci se zaměřuji na použití hlasové techniky Sprechstimme v kompozici Pierrot lunaire, op. 21 (1912). V úvodu konfrontuji termíny Sprechstimme a Sprechgesang a stručně zmiňuji použití hlasu v tvorbě, která Pierrotovi předcházela. V závěru práce se pak okrajově zabývám dalšími dvěma melodramy Ode to Napoleon Buonaparte, op. 41 (1942) a A Survivor from Warsaw, op. 46 (1947). Snažím se objasnit, proč právě v těchto kompozicích zvolil autor tento typ hlasové techniky a do jakých hudebně estetických kontextů jej zasadil. V oblasti analýzy vysvětluji pojem Sprechmelodie a zabývám se uchopením textového materiálu v rámci rytmické složky, artikulací, dynamikou, agogikou a slovními pokyny v partu recitátora. Sprechstimme představuje jeden ze dvou základních autorových přístupů k lidskému hlasu a stává se po celou dobu jeho tvorby jakousi paralelou k jeho čistě vokálnímu kompozičnímu postoji.
  • Manufacturing Expectation and Predictiviness in Orchestral Music with Respect to My Own Compositional Practice
    Burt, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    This thesis concerns the examination of compositional practices used in service of predictiveness within musical form and presentation as it pertains to orchestral music of the past eighty years. This document seeks to bridge the gap between the musical languages of contemporary compositions and classical formal structures. By highlighting the compositional techniques that some composers use to convey their concept, or “perceptual lens,” the music may be understood. These techniques will be derived through purely musical means, as opposed to strict reliance and reference to programmatic explanation, to create a key (as in a map) or guiding principles. The compositional techniques will be grouped into three categories: the consistency of melody and time, the consistency of process and timbre, and the consistency of macro-structure, which prepare the basis for predictiveness in music. Musical expectation is clearly defined and parsed out into hierarchies of cognition, allowing for contextual analysis of the pieces. This understanding of music cognition (expectation) coupled with an understanding of compositional technique (prediction) creates the end result for the listener/analyst/musician/composer of analytical conclusion. This thesis will focus primarily on the aspects created through these specific compositional techniques of Messiaen’s Turangalila Symphony (1946-48), Silvestrov’s 6th Symphony (1994-95), Penderecki’s De Natura Sonoris No.1 (1966), and my own work; Subversion on Archimedes’ Constant for Symphonic Orchestra (2022).
  • Možnosti syntézy jazzu a vážné hudby z pohledu současného skladatele
    Horká, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Abstrakt Touto magisterskou prací bych chtěla navázat na svou bakalářskou práci, která nese název Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci. Hlavním těžištěm mé bakalářské práce byly zejména analýzy mých skladeb. Před analýzami vlastní kompoziční práce jsem vytvořila přehledný průřez historie třetího proudu, kde byly ukázky a rozbory skladeb jednotlivých autorů dvacátého století z Ameriky, Evropy a Čech. Nyní práci rozšiřuji o několik dalších autorů, kteří se zabývali a zabývají syntézou vážné a jazzové hudby, zejména těch, kteří nebyli zmíněni v mé bakalářské práci. V úvodní části se nachází historický průřez zejména z oblasti vývoje syntézy v Americe. Na americký kontinent jsem se zaměřila více, neboť Amerika je považována za kolébku jazzu a rovněž i za kolébku syntézy vážné a jazzové hudby. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzy vybraných skladeb a v poslední kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků z analýz.
  • Ostrava jako inspirační zdroj ve vybraných dílech skladatelů
    Nesit, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Město Ostrava bylo hlavně v minulosti častým námětem skladatelů klasické hudby. Analýzou skladeb sedmi komponistů minulého století i těch současných bylo prokázáno, že přistupovali k městu programně. Inspirovali se především jeho historií, znaky nebo dojmy a většina z nich také místní dělnickou, dechovou nebo jazzovou hudbou. V tomto století přibývá nehudebních námětů a skladeb pro konkrétní prostor. Překvapilo, že mnozí skladatelé svázáni s Ostravou stále a často podvědomě pracují s lidovou hudbou a že ostravský dialekt má na hudební tvorbu vliv zcela zanedbatelný. V budoucnu lze očekávat stále sílící tradici v Ostravě už zakořeněné tvorby site-specific.
  • Soudobé kompoziční prostředky ve filmových hudbách Jerryho Goldsmithe na příkladech z filmu "Planeta opic"
    Patras, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Tato práce se snaží nalézt propojení vybrané filmové hudby se světem kompozičních prostředků soudobé hudby koncertní, respektive vážné. Práce se soustředí na specifickou problematiku experimentálně laděné hollywoodské filmové hudby ve filmech středního proudu. Jako reprezentativní příklad byl vybrán snímek "Planeta opic" z roku 1968, jehož hudba byla na základě zkoumání řady filmů zvolena jako nejpřínosnější. Cílem této práce je poukázat na bohatost nových kompozičních prostředků i ve velmi konzervativně zaměřeném oboru, jakým je hollywoodská filmová hudba, a na praktickém využití těchto prostředků v konkrétních příkladech z filmu ?Planeta opic?.
  • Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
  • Žesťová sekce z pohledu orchestrální a big bandové instrumentace
    Borl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-18
    Tato práce pojednává o charakteristikách hry a sazby žesťové sekce v symfonickém orchestru a big bandu. Hlavním účelem je shrnutí významu použití této sekce v daném uskupení, což se opírá o vysvětlení nástrojových možností, metodik hry i zvukových charakteristik. Z těchto hledisek je dále vycházeno při instrumentační analýze vybraných příkladů, které rozšiřují již představené možnosti využití této sekce. Cílem této práce je tak přiblížení dané problematiky a to jak z pohledu skladatele (čerpajícího z instrumentačních analýz, vlastních poznatků a odborné literatury), tak i z pohledu interpreta (čerpajícího z vlastních zkušeností získaných hrou v obou uskupeních). Oba pohledy přitom v práci nejsou rozděleny, ale jen přirozeně doplňují nasbírané poznatky.