Katedra skladby / Department of Composition
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle oponent "GEMROT, Jiří"
Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Anton Aslamas: Proudy. Skladba pro komorní orchestrAslamas, Anton(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-28V mé kompozici, jak už název napovídá, se střetávají různé proudy, každý z nich má svoji odlišnou povahu, jsou jinak dlouhé, některé mají závažnější charakter, jiné zas méně, občas vstupují mezi sebou do konfliktu, někdy se ale naopak přizpůsobí, proplétají se a ovlivňují se navzájem - tak jako proudy ve vodních tocích nebo myšlenkové proudy v běžném životě.
- Klid a vzruch jako formotvorný činitelPlachká, Michaela(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-25Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
- "Maryša" - hudba pro celovečerní baletWajsar, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2010-09-23Hudba k celovečernímu dramatu k baletu Maryša
- Notový zápis multimetryckých a polyritmických strukturWajsar, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-23Tato práce se zabývá možnostmi notového zápisu multimetrických a polyrytmických struktur. První část je shrnutím obecné terminologie hudební kinetiky, druhá část obsahuje poslechové a interpretační testy, třetí část je ukázkou některých skladeb využívajících multimetrii a polyrytmiku.
- Paralelizmus jako jeden z princípov vedenia viachlasuKliment, Henrich(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-12Práca sa zaoberá paralelnými postupmi ako jedným z druhov vedenia viachlasu a ako kompozičným prvkom v kontexte skladobno-teoretickom. Ďalej v kontexte rôznych období dejín hudby od praveku až po súčasnosť a s hlavným zreteľom na využitie vo vlastnej tvorbe. Prvá časť textu pojednáva o koncepcii melodického a harmonického paralelizmu v súvislosti s jeho zvukovou kvalitou a funkčným postavením v hudobnej kompozícii. Druhá časť je chronologickým výkladom o konvenciách využívania princípu paralelného vedenia hlasov v kompozičnom a interpretačnom procese z hľadiska jednotlivých vývojových období dejín hudby.
- Princip polystylovosti ve skladbě Das Blaumeer Helmuta Oehringa z hlediska vlivů na mou tvorbuKadeřábek, Jiří(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-09Touto prací představuji skladbu Das Blaumeer současného skladatele Helmuta Oehringa, vysvětluji příčiny a důsledky Oehringova originálního přístupu ke kompozici s důrazem na polystylovost a uvádím příklady jeho vlivu na mou tvorbu.
- Problematika stylové kontrapozice na vybraných příkladech současné tvorbySommer, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-07Záměrem práce je pokus o definování stylové kontrapozice, zasazení kontrapozice do myšlenkově - tvůrčího proudu a vymezení se vůči klasifikaci poly - stylovosti. V rámci filosoficko - literárního diskursu je stylová kontrapozice konfrontována se spřízněnou literární technikou "double - coding"
- Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbuAslamas, Anton(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-28Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se, během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I. Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu. Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ? rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.
- Údery a něhy pro symfonický orchestrPlachká, Michaela(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-25Jedná se o patnáctiminutovou skladbu pro symfonický orchestr. Premiéra: 10/06/08, Rudolfinum, Plzeňský orchestr (dir.: J. Malát). Inspirace ve stejnojmenné básni Z. Volfa. Jsou zde tři kontrastní rytmicko-harmonické bloky, s různou fakturou - od repetovaných tónů až k určité mikropolyfonii, která je podřízena harmonii. Ta se směrem k závěru pročišťuje.