Katedra skladby / Department of Composition

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/9

Procházet

Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle oponent "KOPELENT, Marek"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
  • Holanovské inspirace v české hudbě
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii. V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální. V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
  • Jakub Dvořáček: Hudba zašantročená do samomluvy, pocta Vladimíru Holanovi
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba pro velký symfonický orchestr, durata 21´ Motto (V. Holan: Noc s Hamletem): "Když mne důvěřivě přijímá mé dětství, dávám se do zpěvu. Když pomyslím na trnovou korunu Pána Krista, zmlkám úděsem. Když pohlédnu na trnitý keř a vidím v něm ptačí hnízdo, začínám naslouchat. Ale když poznávám člověka, dávám se znovu do nářku."
  • Koncert pro flétnu a komorní orchestr
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncert pro flétnu a komorní orchestr, dvě věty.
  • Nestandardní koncertantní principy v soudobé hudební tvorbě
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato práce hledá na hudebních příkladech koncertů nebo koncertantních skladeb vzniklých v posledních cca 30 letech různé kompoziční aspekty ovlivňující vztah mezi sólistou a hudebním tělesem.
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
  • Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
    Stojilkovič, Marjan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.