Katedra skladby / Department of Composition
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle oponent "KURZ, Ivan"
Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.Kux, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-01Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici. Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
- Hudba o počátku i konciLukáš, František(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
- "Maryša" - hudba pro celovečerní baletWajsar, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2010-09-23Hudba k celovečernímu dramatu k baletu Maryša
- Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorběLukáš, František(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
- Notový zápis multimetryckých a polyritmických strukturWajsar, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-23Tato práce se zabývá možnostmi notového zápisu multimetrických a polyrytmických struktur. První část je shrnutím obecné terminologie hudební kinetiky, druhá část obsahuje poslechové a interpretační testy, třetí část je ukázkou některých skladeb využívajících multimetrii a polyrytmiku.
- Pavel Trojan: Sinfonietta pro komorní orchestrTrojan, Pavel(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-281. Osm a půl 2. Valpuržina noc 3. Markétka
- Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelůKlusák, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma. V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
- Sborová tvorba Györgyje KurtágaKux, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-18Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybranou sborovou tvorbou soudobého maďarského skladatele Györgye Kurtága. Konkrétně jeho díly: Omaggio a Luigi Nono op. 16 pro smíšený sbor a cappella a Písněmi zoufalství a smutku op. 18 pro smíšený sbor a instrumentální ansámbl. Tato díla analyzuji především po hudební stránce v souvislosti s přihlédnutím na autorův výběr a zpracování textových předloh. Rovněž v práci poukazuji i na svou dosavadní sborovou tvorbu. Mým cílem je pokusit se na základě provedených analýz o předložení poznatků a možných východisek, které se mi jeví přínosné pro mé další kompoziční počiny na poli sborové tvorby a komponování obecně.
- Sny (Skladba pro komorní orchestr)Trojan, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-07SNY Jednověté "obrazy pro orchestr" inspirované vlastním dětstvím v rodném městě Duchcov. Skladba pro komorní orchestr se zapojením elektroakustické složky a hvízdače.
- Specifika užití nástrojů ve větším komorním ansámblu na vybraných příkladech za posledních 30 letTrojan, Pavel(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-28Tato bakalářská práce si klade za cíl zdokumentovat specifika užití nástrojů ve větších komorních ansámblech na vybraných příkladech za posledních 30 let. Činí tak na základě podrobné instrumentační analýzy děl Tristana Muraile - L´Esprit des dunes a Magnuse Lindberga - Corrente. Autor si všímá zajímavostí užití nástrojů a jejich kombinací a hledá možnosti jejich využití ve vlastní tvorbě.
- Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorůKhinkov Aitbayeva, Nargiza(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-12Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
- Využití netradičních (etnických) drnkacích nástrojů a cimbálu v soudobé hudbě s přihlédnutím k vlastní kompoziční práciZochr, Vratislav(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-13Práce VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH (ETNICKÝCH) DRNKACÍCH NÁSTROJŮ A CIMBÁLU V SOUDOBÉ HUDBĚ S PŘIHLÉDNUTÍM K VLASTNÍ KOMPOZIČNÍ PRÁCI pojednává o způsobu, jakým jsou v současnosti (případně ve druhé půli 20. století) využívány drnkací nástroje nejen evropské, ale i tzv. etnické. Snaží se poukázat zejména na to, jak může styl hry na tyto nástroje a hudebně-kulturní prostředí, z něhož pochází a s nímž jsou úzce spjaty, ovlivnit výslednou podobu skladby. Pohled na tuto problematiku přitom zaujímám nejen z pozice skladatele, ale i praktikujícího hráče na některé z těchto nástrojů a jako určitou demonstraci svých zkušeností s nimi předkládám také ukázky z vlastních kompozic, v nichž jsem tyto exotické nástroje využil. Z praktických důvodů odpovídají jednotlivé kapitoly vždy buď jednomu drnkacímu nástroji (mandolína, kantele), nebo konkrétnímu kulturnímu okruhu (hudba Indie, Vietnamu, arabského kulturního okruhu atd.) – ve druhém případě je na začátku každé kapitoly vypracován úvod do teoretického systému toho kterého kulturního celku, neboť bez jeho (alespoň částečné) znalosti nelze přistoupit k hlubší analýze předkládaných skladeb. Text této práce je také bohatě doprovázen notovými příklady z díla současných skladatelů i obrázky hudebních nástrojů, jejich komponentů či způsobů hry atp. Určitou výjimku zde představuje cimbál, který sice není primárně nástrojem drnkacím (i když se i tento způsob hry používá), nicméně jej s nimi pojí celá řada podobností i společných nástrojových předků. Důležitým důvodem je také skutečnost, že mou magisterskou kompozicí je právě Koncert pro cimbál a orchestr, ve kterém jsem se pokusil svůj zájem o cimbál ošetřit skladatelsky a jehož analýzu jsem začlenil i do této práce.
- Zapojení elektroakustické sloky do instrumentální hudbyTrojan, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-07Záměrem této diplomní práce je vytvořit komplexní text o možnostech využití elektroakustické složky v instrumentální hudbě. Převážně o jejím zapojení nejen jako instrumentační vložky do mé kompoziční tvorby, ale zároveň jako prvku ovlivňujícího můj kompoziční jazyk. Cílem tohoto textu je pak položení otázky, do jaké míry je možno elektroakustickou složkou ovlivnit jazyk soudobého skladatele a jeho instrumentační cítění.