Katedra dokumentární tvorby - KDT / Department of Documentary Film

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/23

Procházet

Procházet Katedra dokumentární tvorby - KDT / Department of Documentary Film podle oponent "BERNARD, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Filmový záběr Vratislava Effenbergera
    Strejcovský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    Bakalářská práce se zabývá mnohovrstevnatým vztahem Vratislava Effenbergera k filmu. Věnuje se roli, kterou Effenberger sehrál v útváření československého poválečného surrealismu. Soustředí se na jeho pojetí kinematografie jako mocného vyjadřovacího prostředku na základě jeho dosud nevydaných statí o filmu. Na jediném realizovaném filmu Studie o zlomku skutečnosti demonstruje konkrétní postupy, které ve filmu shledával stěžejními. Mapuje jeho působení v Československém filmovém ústavu a rozebírá jeho nerealizované filmové pseudoscénáře vydané v knize Surovost života a cynismus fantazie. Cílem práce je nastínit Effenbergerovo zaujetí pro film jako nezanedbatelnou část nepřeberného odkazu dosud nedoceněného básníka, výtvarného teoretika, historika, scénáristy a nejvýznamější literární postavy české poválečné generace hlásící se k surrealismu.
  • Úvahy o ztrátě posvátna, aneb Osobnost a myšlení pier paola pasoliniho, jak se odráží vjeho dokumentární tvorbě
    Šimíková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-06
    Vzhledem knedostatku do češtiny přeložené, popřípadě originální české literatury o Pier Paolu Pasolinim, rozhodla jsem se svou diplomovou prací uvést čtenáře do složitého myšlenkového světa tohoto autora i za cenu, že jeho jednotlivé aspekty se nebudou přímo týkat dokumentárního filmu. Svou práci jsem tudíž strukturovala do pěti obecných kapitol, znichž každá reprezentuje jiný aspekt Pasoliniho osobnosti a myšlení, vztažený chronologicky kjednotlivým etapám autorova života. Tyto kapitoly jsou každá skicou možných budoucích esejí o Pasoliniho vztahu klidovosti vkontrastu s fašismem, k marxismu, jeho prožívání tělesnosti a konečně o osobitých teoriích filmu, který ho jako způsob vyjadřování přitahoval a dráždil zároveň. Jediná zkapitol, kterou jsem zpodobné skicy rozepsala do konečné podoby eseje je závěrečná, týkající se Pasoliniho vztahu kposvátnu. To proto, že právě tato tématika se odráží především vjeho dokumentární tvorbě, o které jsem jako studentka dokumentaristiky chtěla psát především.