Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/156

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "JANDA ROGLOVÁ, Tereza"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Hlas jako fenomén tvořivosti
    Doucha, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-01-24
    Diplomová práce Hlas jako fenomén tvořivosti vznikla na základě autorova zájmu o postižení fenoménu lidského hlasu a jeho vědomého využití v umělecké tvorbě. Je to téma, které autora několik posledních let velmi zajímá a které považuje za poměrně neprobádané, alespoň na poli české odborné literatury. Práce je reflexí dosavadních autorových zkušeností s jeho vlastním hlasem i hlasy ostatních lidí, ale také reflektuje vývoj vnímání lidského hlasu v kontextu západní civilizace. Diplomová práce dále popisuje vývoj práce s hlasem v umění od prvopočátků divadelní tvorby v antice až po současnost, avšak záměrně se nezabývá některými obdobími, neboť záměr práce není podat obsáhlý obraz o pojímání hlasu v jednotlivých obdobích lidstva, jako je kupříkladu baroko, romantismus atd. Autor se zaměřuje na pojmenování toho, co je vůbec hlas a jaké další fenomény mají na něj vliv (např. zpěv, pohyb atd.). Těžiště textu spočívá v detailních rozhovorech s českými současnými umělci, kteří se ve své umělecké praxi prací s hlasem výrazně zabývají. Tím poskytují prostor pro analýzu jejich hlasové tvorby.
  • Jak animovat tělo?
    Ilinskaya, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-01-27
    Cílem této práce je prozkoumat mechanismy dopadu amatérského tance na spojení mezi mozkem a tělem. Do vlastního výzkumu byli zapojeni členové neprofesionální taneční skupiny pro dospělé, kteří trénují pod mým vedením 3 roky, a to od září 2016 až do současnosti. V první části naší práce jsme zkoumali vztah moderního člověka s jeho tělem. Zvážili jsme vliv kultu těla a bodypozitivity na to, jak člověk hodnotí své tělo. Zvážili jsme také několik psychologických praxí, pomáhajících obnovit vztah ke svému tělu a začít se o něj starat. Ve druhé části jsme nahlíželi na tanec jako na komunikační kanál mezi člověkem a jeho vlastním tělem. Tanec jsme považovali za jeden ze způsobů jednoduché a intenzivní komunikace s vlastním tělem. Probrali jsme příležitosti, které choreografie dává nejen profesionálům, ale také amatérům, zjistili jsme rozdíly mezi technikou výuky tance při práci se začátečníky a profesionály, zaznamenali jsme výsledky pravidelného cvičení. Když mluvíme o výsledcích, máme na mysli nejen fyzické úspěchy, ale také hmatatelné změny v každodenním životě. Prozkoumali jsme několik způsobů interakce mezi učitelem a dospělými studenty, zjistili jsme, proč je skupinové cvičení vhodnější než individuální cvičení, vypracovali jsme bezpečnostní požadavky na školení s neprofesionály. Podrobně jsme prozkoumali výsledky průzkumu mezi účastníky dospělé skupiny neprofesionálů, kteří pravidelně tančí 3 roky. Ve třetí části naší práce jsme prozkoumali výsledky provedeného výzkumu a zjistili, že tanec je schopen pomoci obnovit spojení se svým tělem. Průzkum účastníků skupiny ukázal, že v průběhu 3 let se jejich vztah k tělu změnil: pokud před začátkem tanečních lekcí vnímala převážná většina studentů svá těla spíše negativně, nyní k popisu svých těl používají většinou pozitivní adjektiva. Průzkum účastníků jasně ukázal, jak tanec v dospělém věku může ovlivnit všechny ostatní oblasti života. Po třech letech výuky si studenti všimnou významného zlepšení koordinace pohybů, zvýšení vytrvalosti, rozvoje pružnosti, zmizel strach a panika před něčím novým. Samotný přístup k lekcím se mezi členy skupiny také významně změnil: namísto předvídání tvrdé práce a úkolů, „které nelze udělat“ čekají na „setkání se sebou“, skvělou náladu, příležitost učit se něco nového a dát svému mozku důvod k vytvoření dalšího řetězce neurálních spojení. Náš výzkum tak jasně ukazuje pozitivní dopad tance na spojení člověka s jeho tělem. Účastníci skupiny respondentů se stali aktivnější, zdravější, pozitivnější a vyrovnanější. Všechny tyto faktory nakonec určují celkovou úroveň spokojenosti se svým vlastním životem a míru psychické pohody každého člověka.
  • Píseň jako setkání
    Koláčková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-05-30
    Práce se věnuje specifickému pojetí scénické hudby v pouličním divadle. V první části se autorka zaměřuje na zkušenosti, které ovlivnily její autorskou tvorbu v tomto oboru. Popisuje psychosomatické pojetí hlasové výchovy, které studovala na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU, a proces skládání hudby. V druhé části uvádí čtyři inscenace komunitního divadla ve Velké Lhotě, na nichž se podílela jako herečka, autorka hudby a její interpret. Věnuje se jejich hudebnímu plánu, nebo dílčím tématům (prézentnost hudby, tělovost zpívání, píseň v situaci atd.). Oživování místní lidové písně považuje za způsob obnovy paměti vesnice. Divadelní pouť ve východním Turecku ji přiměla rozumět divadlu jako jedinečné, nesamozřejmé události, která má potenciál sdílení. Píseň a hudbu v inscenaci chápe jako způsob komunikace, jenž umožňuje setkání s druhými lidmi.
  • Sluchem k hlasu a hlasem k sluchu
    Hrnčířová, Kamila
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-10
    Diplomová práce „Sluchem k hlasu a hlasem k sluchu“ s podtitulem „vzájemný vztah hlasového jednání a slyšení (se)“ se zabývá vlivem sluchu na rozvoj hlasového jednání ve formě zpěvu i vlivem hlasového jednání na rozvoj sluchu. Východiskem práce je osobní zkušenost autorky s hledáním vlastního hlasu a sluchu doplněná poznatky z odborné literatury z oblasti zpěvu, hlasu, hudební psychologie, pedagogiky a filozofie, taktéž poznatky ze studia KATaP a z osobní praxe v pozici lektorky hlasu. Práce se zabývá pravdivým sdílením individuálního procesu rozvíjení hlasu a sluchu, ze kterého vyvozuje různorodé aspekty ovlivňující hlasotvorbu. Hledá, kde se všude uplatňuje sluch jakožto prostředek pro orientování se v hlasovém jednání a v tvůrčím procesu i pro získávání zpětné vazby.