Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "MÁROVÁ, Libuše"
Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Alena Hellerová - magisterský koncertHellerová, Alena(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-14
- B. Martinů: "Ariadna"Houkalová, Irena(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-05-29Tato práce se věnuje rozboru operního díla Bohuslava Martinů, zejména opery Ariadny. Polovinu práce tvoří životopis autora, zpracovaný ve formě událostí v datech, přehled jeho koncertní vokální tvorby s krátkými rozbory vybranných děl a rozbor operní tvorby skladatele. Druhá polovina práce je věnována výhradně opeře Ariadna, jejímu hudebnímu rozboru, vykreslení děje, souvislostí, za jakých byla autorem složena, charakteristika a psychologický rozbor postav opery, rozbor hlavní postavy z pohledu interpreta, možnosti inscenace opery a vlastní osobní zkušenosti autorky práce s touto operou. Závěr je věnování reflexi tvorby Bohuslava Martinů s přínos studia a interpretace díla pro autorku práce.
- Charakteristika ženských postáv z opery Figarova svadba a Idomeneo od W. A. MozartaDutková, Lubomíra(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-28V mé diplomové práci se hlavně zaměřuji na charakteristiku ženských postav v opeře Figarova svadba a Idomeneo od W.A.Mozarta . V úvodu mé práce je krátký Mozartův životopis, který obsahuje téma a také příběh obou oper.
- Interpretační přístup ke skladbám Bohusl ava Martinů a Vítězslavy Kaprálové Třišansony pro Červenou sedmu, Sbohem a šáteček.Laubová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-01Cílem této práce je poskytnout umělecký pohled na cyklus písní Bohuslava Martinů " Tři šansony pro červenou sedmu" a píseň Vítězslavy Kaprálové " Sbohem a šáteček". Ve své práci shrnuji stanovisko analytické s hudebně-praktickým postojem a poskytuji tak umělecký pohled na tyto vokální skladby, jež často zůstávají interprety i muzikology neprávem opomíjeny. Celou práci uchopuji z pohledu interpreta, který se snaží o co nejvíce autentické pojetí vokálních skladeb a studiem kompozičně - osobnostního stylu autorů se chce přiblížit jejich pravděpodobné interpretační představě.
- Kateřina Kněžíková: Magisterský koncertKněžíková, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-06
- Khidirova Arina : Magisterský koncertKhidirova, Arina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06
- Koloraturní sopránová árie a její vývojHavránková, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-02Tato magisterská práce s názvem "Vývoj koloraturní arie" je rozdělena do několika částí, které se dále větví na jednotlivé oddíly. V první části se zabývám objasněním základních pojmů koloratury a arie, jak o nich je psáno v naučných slovnících a encyklopediích. Na tuto část navazuji stručným formálním vývojem arie v průběhu věků. Pokračuji historickým rozvojem koloratury od kapitoly Středověk, přes navazující období renesance a vícehlasu po baroko, kde se podrobněji zabývám vznikem opery jakožto dramatického žánru. Právě tato část se dělí na podkapitoly, ve kterých se rozepisuji o vzniku koloraturní arie a recitativu a popisuji zrod jiných žánrů, ve kterých se koloraturní arie hojně využívají. Další kapitola je věnována fenoménu kastrátů, kteří se zasloužili o rozšíření koloraturní arie do celého světa. V kapitolách Alessandro Scarlatti, Georg Friedrich Händel a Johann Sebastian Bach uvádím kromě jejich kompozičních technik také příklady práce s koloraturou a jejich přínos budoucím generacím. Následuje Klasicismus a s ním i kompoziční techniky Wolfganga Amadea Mozarta. V další kapitole zabývající se romantismem se věnuji zejména "belcantistům" Rossinimu, Donizettimu a Bellinimu, kteří se zasloužili o příklon ke koloraturním technikám. Posledním představitelem této éry byl Giuseppe Verdi.V předposlední kapitole píši o vybraných rolích, které by mohly být vhodné pro koloraturní soprán, a závěrem popisuji svůj vztah ke koloraturnímu sopránovému hlasovému oboru.
- Krejčiřík Stanislav : Magisterský koncertKrejčiřík, Stanislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06
- Ladislava Šindelková: Magisterský koncertŠindelková, Ladislava(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-24
- Lamento v hudbě na přelomu 16. a 17. stoletíHellerová, Alena(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-14Tato diplomová práce pojednává o vývoji lamenta a také monodických představeních na přelomu 16. a 17. století, které jsou založeny na mytologickcýc textech, které mají původ ve starověkém Řecku. Konkrétněji se zabývám operou Claudia Monteverdiho "Arianna" a zpracováním stejného textu různými autory. Dále pojednávám o zhudebnění lamenta Dido a o významu lamenta při různých dvorských slavnostech. Nakonec zařazuji příspěvek k interpretaci ozdob.
- Leonard Bernstein: MASSRůžičková, Michaela(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-06Tato diplomová práce podrobně rozebírá dílo Leonarda Bernsteina: MASS (Mše), a to jak po formální, hudebně – teoretické stránce, tak po stránce interpretační. V tomto kontextu se speciálně zaměřuje na problematiku interpretování multižánrového hudebního díla a na jeho definici.
- Lubomíra Dutková - sólový recitálDutková, Lubomíra(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-28
- Pařížská šestkaKhidirova, Arina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06Moje práce pojednává o velikém francouzském seskupení, o tzv. Pařížské šestce, jež se řadila do hudby moderní a stala se mojí oblíbenou. Zabývám se zde především kompletní biografií všech členů, snažím se prozkoumat, čím byli všichni tito autoři ve své době ovlivněni, dále uvádím přehled děl každého z nich. Uvažuji a vytvářím si svoje názory o skladatelových přínosech do dějin hudby, abych co nejlépe mohla pochopit jejich originalitu, nesmírné novátorství a veškeré podněty, jež dokázaly ovlivnit jejich hudební směr, který je nyní tolik obdivován. Moje práce se snaží otevřít čtenáři veškerou podstatu tohoto hudebního slohu. Dalo by se říci, že je to jakési shrnutí, pro mne nesmírně cenné a zajímavé. Tento spis byl pro mne samozřejmým krokem, jelikož jsem se této práci již chtěla věnovat dříve. Na Hudební akademii múzických umění jsem byla přijata díky mé úspěšné zvládnuté ústní zkoušce z Dějin Hudby, která se týkala " Pařížské šestky". Je to jakési moje velké osobní poděkování.
- Petr Iljič Čajkovskij: Evžen OněginŠindelková, Ladislava(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-05-24Tato diplomová práce má čtenářům přiblížit vývoj, průběh, obsah a hudební složení opery Evžen Oněgin ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Dále se zabývá jeho životem a dílem, s ohledem na důvody a okolnosti vzniku opery Evžen Oněgin. Obsahuje též životopis Alexandra Sergejeviče Puškina a zabývá se vznikem veršovaného románu Evžen Oněgin, jež se stal námětem pro tuto operu. Práce také sleduje poslední provedení opery Evžen Oněgin v Národním divadle a dokládá je recenzemi.
- Role osobní zralosti v pěvecké kariéře.Brückler, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-02Magisterská práce je zaměřena na problematiku role osobní zralosti v pěvecké kariéře a úlohu emočních kompetencí.
- Umělecká osobnost: Jaroslav ŠarounBařák, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04Tato diplomová práce se zabývá osobností Jaroslava Šarouna, současného skladatele, klavíristy a korepetitora. Zaměřuje se na jeho umělecký a také osobní život. Hlavní důraz je kladen na jeho umělecký život, který je rozveden v několika podkapitolách. V těch je popsán jeho vývoj od mladého studenta až po klavíristu v České filharmonii. Dalším důležitým bodem je jeho pohled na hudební interpretaci a pedagogickou činnost a její principy, které předával jak na Pražské konzervatoři, tak na HAMU. Dále je v této práci rozebírán cyklus Čtyř písní na texty Torquata Tassa. Tomuto písňovému cyklu pro baryton a klavír je věnována velká pozornost z několika úhlů pohledu.
- Věra Soukupová - česká operní pěvkyněVomáčková, Alžběta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Tato práce seznamuje čtenáře s českou operní pěvkyní Věrou Soukupovou, hlasového oboru mezzosoprán. Hlavní část práce se zabývá životem a uměleckou dráhou Věry Soukupové a jejími osobními postřehy z jejího života. Dále se zaměřuje na písňovou interpretaci a hudební rozbor písní Gustava Mahlera, které představovaly vrchol písňového repertoáru Věry Soukupové. Závěrem práce jsou individuální názory různých osobností z kulturního dění, kteří Věru Soukupovou znají osobně.
- "Verismus"Nováková, Lucie(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-09-05Tato práce je zaměřena na umělecký směr italské operní tvorby z konce 19. a začátku 20. století - verismus. Jeho začátky, vrchol a konec. Zároveň jsou zde uvedeny životopisy nejvýraznějších veristických skladatelů ( ponchielli , Boito, Mascagni, Leoncavallo, Giordano, Puccini) a jejich díla.
- W. A. Mozart Le Nozze di Figaro a cosi fan tutte se zřetelem na interpretační pojetí role Susanny a DespinyKněžíková, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-06V své diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na dvě nejznámější opery buffa Wolfganga Amadea Mozarta. Nejdříve to bude opera Le nozze di Figaro (Figarova svatba) a poté opera Cosí fan tutte (Takové jsou všechny). V práci se budu zejména soustředit na interpretační pojetí titulních postav Susanny a Despiny v porovnání třech významných operních pěvkyň s přihlédnutím k mé osobní zkušenosti s těmito rolemi. Pro úplné dokreslení Mozartova profilu jako operního mága se v první kapitole práce zmiňuji o jeho kompletní operní tvorbě. Ke konkrétnější analýze jsem vybrala svou nejoblíbenější scénu Susanny ze 4. jednání Giunse al fin momento (Nastala konečně ta chvíle) a Deh, vieni, non tartar, o gioia bella (Ah, pojď, nemeškej, ó radosti krásná). V případě Despiny jsem zvolila árii ze začátku 2. jednání Una donna a quindici anni (Žena v patnácti letech). Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitolu jsem nazvala Operní tvorba Wolfganga Amadea Mozarta, druhá kapitola má název Le nozze di Figaro, třetí Susanna, čtvrtá je pod názvem Cosí fan tutte a pátá Despina.