Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "LANGER, Miroslav"
Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- FRANCIS POULENC - KOMORNÍ SKLADBY S KLAVÍREMBaranová, Markéta(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04Francis Poulenc je francouzský hudební skladatel 20. století, jeden ze skladatelů Pařížské Šestky, avšak nepříliš známý. V této práci bych jej ráda blíže představila. Také chci vyzdvihnout význam Poulencových komorních skladeb s klavírem, pro mne nejbližším nástrojem. Každá skladba spolu s rozborem a historií má zvláštní kapitolu. Zvláštní kapitolu věnuji také životopisu a kompletnímu dílu. Věřím, že kvůli porozumění významu komorních skladeb s klavírem v celkovém díle je to nezbytné.Doufám, že tato práce přispěje k objevení tohoto vynikajícího a zábavného autora.
- Jan Ladislav Dusík - klavírní díloKapr, Robert(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11Jan Ladislav Dusík jako styčná osobnost mezi klasicismem a romantismem. Stručná charakteristika hudby v období klasicismu, tři základní období, význačné osobnosti. Pohled do dějin klavíru: rozdíly v uplatnění cembala a klavichordu, hybridní nástroje, Bartolomeo Cristofori a první kladívkové klavíry, vídeňská a anglická mechanika. Vídeňská a londýnská klavírní škola, rozdíly v přístupu k technice hry. Pojednání o Janu Ladislavu Dusíkovi a jeho přínosu světové klavírní literatuře i interpretační praxi. Dusík jako klavírní pedagog. Romantizující prvky v jeho klavírních skladbách (zkoumané z hlediska melodie, metrorytmické stavby, harmonie, formy a klavírní stylizace) dokumentované na příkladech a porovnávané s díly Ludwiga van Beethovena a pozdějších autorů.
- Jurčík Vlastimil: Magisterský koncertJurčík, Vlastimil(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07
- KoncertHutyrová, Eva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-06
- Ludwig van Beethoven - Pět sonát pro klavír a violoncelloGallin, Stanislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04Ve své diplomové práci budu pojednávat o pěti sonátách L. van Beethovena pro klavír a violoncello. Práce obsahuje formální rozbor a historii jejich vzniku.
- Lukáš Sommer: 1984-2010Böhmová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07Tato práce se zabývá skladatelem Lukášem Sommerem. Mapuje mladého komponistu, jeho začátky, jeho akademická studia a dává veliký důraz na jeho názory a "vzpomínky". Snaží se lehce odkrýt dnešní přicházející generaci autorů, jak oni vidí svět interpretů, svět na poli populární versus klasické hudby a v neposlední řadě konkurenci. V příloze najdete CD s ukázkami některých skladeb Lukáše (samozřejmě vše do roku 2010) a v textu řadu notových ukázek, abyste si i podle zápisu mohli udělat představu o skladateli.
- Michal Mašek - magisterský koncertMašek, Michal(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
- POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENAMašek, Michal(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04V magisterské práci s názvem POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENA, jsem se zaměřil na období skladatelova života, kdy psal své poslední klavírní sonáty. Snažil jsem se podat pohled na toto období v souvislostech. V souvislostech s vývojem nástroje, doby, a zejména pak poukázat na jeho myšlenkové pochody a stavy duše, které zaznamenal do hudby jako nikdo jiný. Zabývám se také otázkou, proč právě klavír byl tak důležitý nástroj v životě tolika skladatelů, proč právě jemu je věnováno tolik literatury, proč má tak výjimečné postavení. Zmiňuji nejvýznamnější interprety, nesrovnávám je však mezi se sebou, ale snažím se poukázat na rozdíly jejich verzí provedení cyklů. Na závěr dávám do souvislosti pohled na celý cyklus, jako na jedno veliké dílo.
- Proměny klavírní estetikyJurčík, Vlastimil(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07Práce mapuje souvislosti mezi estetikou a klavírním uměním tak, aby bylo možné uvědomit si pokud možno všechna úskalí práce na interpretaci klavírních děl, za účelem přenosu jejich podstatné, tedy estetické povahy. Po ohledání základního materiálu v obecné kapitole o estetice, vybírající z této nauky to podstatné, co bude k pochopení dalších kapitol potřeba, následuje průzkum proměn specifické estetiky klavírní, rozdělený do tří základních pohledů. Interpret, posluchač i pedagog se ve svých rolích dotýkají stejných problémů, ale dívají se na ně z jiných úhlů. Pochopení těchto odlišností a specifických principů uvnitř jednotlivých oblastí může pomoci v jejich vzájemné komunikaci. Poslední kapitola, o komunikaci, se tedy zaměří opět na celek, ve kterém tyto úhly pohledu existují vedle sebe a zachovávají umění živou součástí člověka.
- Robert Kapr Magisrerský koncertKapr, Robert(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11
- Stanislav Gallin - magisterský koncertGallin, Stanislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2009-06-04
- Veronika Böhmová: Magisterský koncertBöhmová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2010-06-07
- Zamyšlení nad klavírním dílem Leoše JanačkaMadarasová, Iveta(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-14Ve své magisterské práci pojednávám zpočátku o charakteru klavírní tvorby Leoše Janáčka. Další kapitoly jsou věnovány přímo klavírním dílům: Tema con variazioni - Zdenčiny variace, klavírnímu cyklu Po zarostlém chodníčku, sonátě 1.X.1905, klavírnímu cyklu V Mlhách, Concertinu, Capricciu a Vzpomínce. Největší pozornost zaměřuji na jeho tři nejvyzrálejší klavírní díla - klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, sonáta 1.X.1905 a klavírní cyklus V Mlhách, ve kterých se podrobněji zabývám vznikem díla, formálním i harmonickým rozborem, tématickými vztahy a v neposlední řadě i poetickým zamyšlením nad uvedenými díly.