Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/206

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "LEICHNER, Emil"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
    Erlebachová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-06
    Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
  • Alternativní metody při léčbě profesioná lních onemocnění pianistů
    Hasmanová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Hra na klavír je jednostranná pohybová aktivita, při které je velice zatěžována horní polovina těla, především horní končetiny a záda. Při přetěžování jednotlivých částí může dojít k onemocnění hracího aparátu. Cílem této práce je zmapovat nejčastější onemocnění, která mohou pianisty potkat, zaměřit se na jejich příznaky a příčiny a především na možnosti alternativní léčby těchto onemocnění. Práce bude zaměřena na podrobný popis dvou metod – Feldenkraisovy metody a Alexanderovy techniky.
  • Fuga a její vývoj v klavírní literatuře od baroka do 20. století
    Voráček, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Hlavním cílem této práce je vyhledat, shrnout a přehledně uspořádat základní charakteristické rysy jednotlivých etap dlouhodobého vývoje fugy od vzniku jejích základů až do poloviny 20. století s bližším zaměřením na fugu v klavírní tvorbě. Toto období je ohraničeno na začátku tvorbou dovršitele barokní fugy Johanna Sebastiana Bacha a na konci 24 preludii a fugami, dílem Dmitrije Šostakoviče, které je pandánem k Bachovu Dobře temperovanému klavíru.
  • Hudební a pianistický přínos sonát Domen ica Scarlattiho.
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Daná práce má záměr zveličit počet seriózních vědeckých prací věnovaných dílu a životu Domenica Scarlattiho, kterých i v dnešní době v českém jazyce není mnoho. Stejně tak bylo snahou autora pomoci dalším interpretům Scarlattiho sonát, kteří by v budoucnu daný spis mohli eventuelně číst, aby při seznámení se s poznatky ohledně těchto kompozic, které jim dosud nebyly známy, obdrželi hodnotné a inspirativní impulsy, jež by jim byli pomohli při nácviku. Těžištěm dané práce je pojednání o formě sonát i v jejich rámci řešených technických problémech, které jsou na dobu, kdy tato díla vznikala, vcelku nevídané. Právě takové analýzy připravily půdu pro osvětlení tématického pole, jehož název byl umístěn i do názvu mé práce - hudební a pianistický přínos sonát Domenica Scarlattiho.
  • J.Brahms - Drobné klavírní skladby s přihlédnutím k intermezzům
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    V této diplomové práci s názvem J.Brahms - drobné klavírní skladby, se zaměřuji na poslední opusy klavírních skladeb, zejména na op. 117. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první stručně přiblížím autorův život a jeho nejvýznamnější kompozice. Poté se zmíním o okolnostech, souvislostech a významu pojmu klavír ve skladatelově tvorbě, zároveň také o výrazových prostředcích, které jsou pro Brahmse typické. Dále uvádím kompletní přehled tvorby pro tento nástroj, díla menších forem popisuji více do detailu. Nejobšírněji se zabývám pozdním klavírním opusem Tři intermezza, op. 117, kde rozebírámjednotlivé skladby více dopodrobna. Práci uzavírá kapitola věnovaná vůbec posledním klavírním dílům Brahmsova hudebního odkazu.
  • Klára Nedorostová: Magisterský koncert
    Nedorostová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klavírní dílo Igora Stravinského
    Marfynets, Nataliya
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Ve své práci jsem považovala za správné nejprve nastínit stručný vývoj tvorby Igora Stravinského.Dále jsem se pokusila "zmapovat" vznik některých významných klavírních děl autora. Nakonec jsem připojila několik interpretačních poznámek ke klavírnímu umění Igora Stravinského.
  • Lidová hudební tradice na Lašsku
    Satinská, Tereza Joanna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Tato práce je studií zaměřenou na lidovou píseň a lidovou muziku na Lašsku. Snaží se přiblížit Lašsko z etnografického hlediska, a to i s pohledem na územní celek označován jako užší Lašsko se zaměřením na region Frýdlantska. Neodmyslitelnou součástí Lašska je jeho nářečí, které formuje charakter mluveného projevu, písní a je zcela jedinečné svou zvukomalebností. Proto je lašskému nářečí v práci věnována náležitá pozornost. Hlavní náplní práce je studie lašské lidové hudby. Podrobně popisuje různé typy lašských písní, jejich zvláštnosti a uvádí je do souvislosti s lidovým tancem, protože lidová píseň a lidový tanec tvoří na Lašsku jednotný celek. V Lašsku, stejně jako v sousedním Valašsku a dál v Moravském Slovácku existuje mnoho lidových kapel, nejčastěji cimbálových muzik. Repertoár místních CM tvoří převážně lašské písně a většina CM, vedle své vlastní umělecké činnosti, doprovází taneční a pěvecká vystoupení folklórních souborů. Z práce vyplývá, že hlavním posláním lidových kapel je udržení a zachování Lidové hudební tradice na Lašsku. Nezastupitelná role lidových muzikantů je zřejmá z kapitol, které popisují činnost muzik. Z kapitol mapujících muzikantské rody pak vyplývá hudební kontinuita mezi generacemi i provázanost rodů. Největší pozornost je v práci věnována rodu Kotků, jejich CM a především postavě významného místního muzikanta, zpěváka, učitele, sběratele a hudebního publicisty ? pana Štěpána Kotka.
  • Motivace u klavíru
    Németh Čabalová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Cílem diplomové práce bylo dopodrobna zpracovat problematiku motivace vztahující se k umělecké činnosti, konkrétně ke klavírní hře v celé její šíři. Úvod práce je věnován čirým pohnutkám, které vedly k zabývání se tímto tématem. Koncepčně podobně veden je též závěr, v němž je rovněž prostor vymezen pro osobní autorův vklad a pocity, které se staly stěžejními vůbec pro celou práci, bez nichž by téma jistě nevzbudilo autorovu pozornost a sotva by se tématem stalo. Práce je zřetelně postavena do dvou samostatných úseků, do části první, teoretické, která si staví za cíl objasnit z psychologického pohledu všechny důležité odbornější termíny, které se motivace týkají a bez kterých by práce sotva vykazovala jednotný a utříděný pohled na danou problematiku. Podrobnějším způsobem definuje motivační terminologii, vysvětluje rozdíly mezi kategoriemi, jež by mohly snadno splývat do nepřehlednosti, a snaží se systematizovat celou hierarchii používaných definic. V části druhé, takříkajíc aplikované, je problematika motivace vztahována již výlučně na klavírní hru, tedy do jediné roviny. Postupuje se zde od kapitol věnovaným malým dětem a jejich možnostem chápání po kapitoly dosahem již k umělci dospělému, pianistovi, jakékoliv role vztahující se ke klavíru, jednoduše kdo má aktivní přístup k nástroji. Druhá část usiluje o komplexní vhled na vývoj umělecké osobnosti, ať už profesionální či pouze amatérské úrovně, ústící do klíčového cíle, d
  • Nataliya Marfynets: Magisterský koncert
    Marfynets, Nataliya
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • R. Schumann: Klavírní koncert A-moll op. 54
    Nakachi, Makiko
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Ve své práci se zabývám romantismem a hudbou období romantismu. Konkrétně se věnuji životu R. Schumanna a jeho přístupu ke komponování. Další část práce pak tvoří rozbor klavírního koncertu a-moll, op. 54.
  • Voráček Pavel: Magisterský koncert
    Voráček, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Zamyšlení nad klavírním dílem Leoše Janačka
    Madarasová, Iveta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Ve své magisterské práci pojednávám zpočátku o charakteru klavírní tvorby Leoše Janáčka. Další kapitoly jsou věnovány přímo klavírním dílům: Tema con variazioni - Zdenčiny variace, klavírnímu cyklu Po zarostlém chodníčku, sonátě 1.X.1905, klavírnímu cyklu V Mlhách, Concertinu, Capricciu a Vzpomínce. Největší pozornost zaměřuji na jeho tři nejvyzrálejší klavírní díla - klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, sonáta 1.X.1905 a klavírní cyklus V Mlhách, ve kterých se podrobněji zabývám vznikem díla, formálním i harmonickým rozborem, tématickými vztahy a v neposlední řadě i poetickým zamyšlením nad uvedenými díly.